Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Astronomie prožívá svůj zlatý věk plný důležitých objevů. Evropa je v tomto výzkumu na čelním místě díky padesátileté spolupráci. Aby tomu tak bylo i v příštích dvaceti letech, musí si Evropa ujasnit své priority a pečlivě koordinovat své finanční a lidské zdroje.
Evropa dnes disponuje nejmodernějšími dalekohledy a radioteleskopy a to ji staví do čela astronomického výzkumu. Evropští astronomové se snaží spojit své síly, aby definovali vědecké výzvy blízké budoucnosti a vytvořili tzv. Cestovní mapu - jakýsi plán, který je umožní realizovat co nejefektivněji.
V roce 2007 byla připravena Vědecká vize, která pojmenovala nejžhavější vědecké otázky pro příští desetiletí od temné energie až po život na jiných planetách. Nyní Evropská astronomie představuje ucelenou Cestovní mapu, plán na příštích 20 let, jak koordinovat národní a veřejné investice, aby bylo vědeckých vizí dosaženo z finančního hlediska co nejefektivněji. Výhled připravila síť ASTRONET. Ta je zaštiťována evropskou vědeckou komunitou, podporovaná Evropskou komisí a řízená National Institute for Earth Sciences and Astronomy (INSU) of the CNRS. Členem této sítě je také Astronomický ústav AV ČR, v.v.i..
Shodnout se na prioritách evropské astronomie v rámci různorodé vědecké komunity nebylo jednoduché. ASTRONET došel ke svým závěrům až po celé řadě seminářů a široké diskuzi. Výsledkem je plán vytvořený astronomy z 28 členských a přidružených zemí EU.
Na sepisování Cestovní mapy se podílelo přes 60 vybraných odborníků z celé Evropy. Ti ze 100 vizí roku 2007 vybrali soubor nejdůležitějších teleskopů pro sledování vesmíru tak, aby se otevřely nové cesty výzkumu od Sluneční soustavy až po zatím nedetekované gravitační vlny. Při výběru dbali vědci na řadu hledisek - od globální spolupráce na největších projektech až po potřebu získat a vycvičit kvalifikované mladé vědce a inženýry. Celá Cestovní mapa je dostupná na webu ASTRONETu
Největší pozemní projekty:
Vědecky důležité přístroje v nižší cenové kategorii:
Hlavní a největší mise v kosmickém výzkumu:
Stejně náročné, ale levnější kosmické mise:
Cestovní mapa kromě jiného obsahuje doporučení, jak maximalizovat vědecký dopad již existujících vědeckých zařízení a určuje potřebu lepšího přístupu k nejmodernějším výpočetním a laboratorním zařízením. Evropští vědci si také uvědomují důležitost při informování veřejnosti a náboru nových studentů přírodovědných a technických oborů evropských univerzit.
Evropa dává ročně na astronomii přibližně 2 miliardy euro. Uvedení Cestovní mapy ASTRONETu do praxe vyžaduje nárůst o 20 %. Není to mnoho, uvážíme-li, že se jedná o 1 euro ročně na každého obyvatele EU.
* Česká verze ESONews 43/2008 není překladem originální tiskové zprávy ESO, ale přejatou verzí Tiskového prohlášení ČAS k témuž tématu.
Odkazy:
Tiskové prohlášení ČAS (doc)
ASTRONET: průřez Cestovní mapou (pdf, 4,55 M) a plná verze Cestovní mapy (39 M)
The European Extremely Large Telescope, E-ELT: Evropský velmi velký dalekohled
The Square Kilometre Array radioteleskop: animace
Sonda ExoMars: animace
Kontakty:
Guy Monnet, ESO ASTRONET Coordinator, E-mail: gmonnet@eso.org, Mobile: +49 171 407 6882
Michael Bode, Task Leader for the ASTRONET Roadmap, Head of the Astrophysics Research Institute at Astrophysics Research Institute at Liverpool John Moores University, E-mail: mfb@astro.livjm.ac.uk, Phone: +44 151 231 2920/2919, Mobile: +44 7968 422312
Johannes Andersen, ASTRONET Board Chair, Director of the Nordic Optical Telescope on La Palma, Tel: +45 353 25934, E-mail: ja@astro.ku.dk
Jean-Marie Hameury, ASTRONET Coordinator, Deputy Director of the Institut National des Sciences de l'Univers at CNRS, Tel: +33 1 44 96 43 77, E-mail: jean-marie.hameury@cnrs-dir.fr
Lars Lindberg Christensen, ESO, Garching, Germany, Tel: +49 89 3200 6761, Mobile: +49 173 3872 621, E-mail: lars@eso.org
Claire Le Poulennec CNRS, Tel: +33 1 44 96 49 88, claire.le-poulennec@cnrs-dir.fr
ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
Národní kontakt:
Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
Prof. Jan Palouš, Český národní komitét astronomický, předseda – palous@ig.cas.cz, 267 103 065, 267 103 038
autor: Pavel Suchan