Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Evropská jižní observatoř ESO uzavřela kontrakt s architektonickou kanceláří Auer+Weber na návrh rozšíření svého ústředí v Garchingu u Mnichova (Německo). Kancelářská budova moderního stylu poskytne prostor pro rostoucí počet zaměstnanců v Garchingu a bude místem zrodu technologických inovací potřebných pro ambiciózní projekty ESO, jako je dalekohled E-ELT (European Extremely Large Telescope). Po předpokládaném dokončení na konci roku 2013 přispěje rozšíření ústředí ESO významně k rozvoji celého vědeckého centra v Garchingu.
V uplynulých téměř 50 letech přinesla prvotřídní zařízení ESO a špičková vědecká práce Evropě přední místo na poli světové astronomie. Její vize, společně s pečlivým plánováním a nejmodernějšími technologiemi, vyústily ve stavbu dalekohledu VLT (Very Large Telescope), nejvyspělejší observatoře pro viditelnou oblast na světě. ESO se však nyní poohlíží po nové generaci dalekohledů a staví, společně se svými mezinárodními partnery, pole dalekohledů ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array), největší a nejvyspělejší dalekohled svého druhu. Příštím nejambicióznějším projektem bude stavba dalekohledu E-ELT (European Extremely Large Telescope) se zrcadlem o průměru 39,3 m, který se stane ‚největším okem hledícím k obloze‘.
Ve stejném období se počet členských států ESO zvýšil na 15 a ESO se stala nejproduktivnější pozemní observatoří světa. Není tedy divu, že ESO dnes zaměstnává celkem 740 pracovníků, jednak v ústředí ESO v Garchingu u Mnichova (Německo), a také na trojici observatoří v Chile.
Současná budova ústředí ESO v Garchingu byla postavena v roce 1980 a nahradila původní kanceláře ESO v CERNu, ve kterých pracovalo pouhých 40 zaměstnanců. Na konci 80. let k ní bylo přistaveno 5. podlaží, které poskytlo prostor a zázemí pro stoupající počet pracovníků. Po dalších dvaceti letech se však i tyto prostory staly opět nedostatečnými. ESO si muselo pronajmout kanceláře od blízkého Max-Planck Institute, aby měla kam umístit na 500 svých zaměstnanců pracujících v Garchingu. Aby umožnila přímý kontakt mezi jednotlivými odděleními, zřídila dočasné kanceláře přímo naproti hlavní budovy.
Se stoupajícím počtem zaměstnanců pracujících v dočasných kancelářích a projektových týmů sídlících na různých místech kampusu se rozšíření hlavní budovy ESO stalo nutností. Výkonný orgán ESO Council se tedy rozhodl nalézt způsob, jak rozšířit kapacitu kanceláří v ústředí. V rámci vyhlášené architektonické soutěže bylo předloženo několik návrhů a ESO Council se následně shodl na realizaci projektu rozšíření ústředí od firmy Auer+Weber. Stejná firma navrhla také oceněnou stavbu Residencia na observatoři Paranal v Chile, která se představila ve filmové ‚Bondovce‘ Quantum of Solace. Firma Auer+Weber jako hlavní projektant připravila architektonický návrh a kompletní stavební plány pro generálního dodavatele Bam Deutschland AG, který provede přístavbu.
„Stavba nové budovy je důležitým milníkem v historii ESO. Umožní nám pracovat ještě efektivněji, abychom byli schopni naplnit naše plány na stavbu a provoz pozemních astronomických zařízení světové třídy. Tím, že veškerý personál bude pracovat na jednom místě, zároveň získáme pocit jisté sounáležitosti,“ říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw.
Návrh rozšíření ústředí ESO respektuje styl současné budovy tím, že dodržuje původní oblé tvary. Přístavba bude složena ze tří částí: kancelářského komplexu, technické budovy a krytého mostu spojujícího nové stavby s původní budovou. Návrh významně využívá přírodního světla a počítá se v něm s dvojicí vnitřních nádvoří. Obě nové budovy se budou pyšnit označením ‚zelené‘ (green building).
Nové kancelářské a technické budovy budou mít celkovou užitnou plochu 18 700 m2, což více než zdvojnásobí současnou rozlohu ústředí ESO.
Technická budova bude mít tvar válce o průměru téměř shodném s předpokládaným průměrem primárního zrcadla dalekohledu E-ELT, tedy 39,3 m. Byla navržena tak, aby se stala centrem vědeckých i technických inovací a zároveň umožňovala propagaci role Bavorska při podpoře průmyslu založeného na nejmodernějších technologiích. Stane se místem, kde budou vyvíjeny, sestavovány, testovány a vylepšovány nejvyspělejší přístroje ESO. Technická budova bude také sídlem jednoho z největších počítačových archivů astronomických dat na světě, který zabere celkovou plochu 2 900 m2.
Stavba byla zahájena v lednu 2012 a očekává se, že bude dokončena na konci roku 2013.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Christoph Haupt; Garching bei München, Germany; Tel: +49 89 3200 6310; Email: chaupt@eso.org
Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching bei München, Germany; Tel: +49-89-3200-6761; Cell: +49-173-3872-621; Email: lars@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1215. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.