Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
V roce 2012 oslaví Evropská jižní observatoř (ESO), přední mezinárodní astronomická organizace, 50. výročí svého založení. Tento významný rok je příležitostí ohlédnout se do historie ESO a oslavit její vědecké i technické úspěchy, a také pohlédnout do budoucnosti na příští ambiciózní programy. V průběhu jubilejního roku 2012 ESO plánuje řadu zajímavých akcí.
Dne 5. října 1962 podepsali v Paříži zástupci pěti evropských států – Belgie, Francie, Německa, Nizozemí a Švédska [1] dokument nazvaný ‚ESO Convention‘. Jejich podpisy reprezentovaly formální přijetí závazku ke zřízení Evropské organizace pro astronomický výzkum na jižní polokouli, která je dnes obvykle označována jako Evropská jižní observatoř.
„50. výročí založení ESO přichází právě v období nejnapínavější éry evropské i mezinárodní pozemní astronomie. Od svého založení v roce 1962 urazila ESO dlouhou cestu. Po padesáti letech své existence je nejproduktivnější observatoří světa a jednou z vůdčích organizací astronomického výzkumu,“ říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO.
První observatoř ESO byla postavena na hoře La Silla, ve výšce 2 400 metrů nad mořem, 600 km severně od města Santiago de Chile. Observatoř La Silla je dnes vybavena řadou dalekohledů se zrcadly o průměru až 3,6 m. Nachází se zde například dalekohled NTT (New Technology Telescope), který dláždil cestu novým technologiím i designu astronomických dalekohledů a byl prvním teleskopem vybaveným počítačově řízenou aktivní optikou primárního zrcadla – technologií vyvinutou na ESO, která je dnes používána u většiny velkých dalekohledů světa. Nalezneme zde také dalekohled ESO o průměru 3,6 m, který je nyní spojen s nejlepším světovým lovcem exoplanet, spektrografem HARPS.
Druhá observatoř, kterou ESO zprovoznila, byl Paranal, domov komplexu dalekohledů VLT (Very Large Telescope). Vědecká práce na této observatoři byla zahájena v roce 1999. Dnes je VLT vlajkovou lodí evropské astronomie a jediným velkým dalekohledem na světě, který je pravidelně používán jako interferometrický teleskop VLTI. Na Paranalu pracuje v oboru infračerveného záření také nevětší přehlídkový teleskop světa VISTA, a rovněž dalekohled VST (VLT Survey Telescope), největší teleskop navržený výlučně k přehlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra.
Na planině Chajnantor v severním Chile staví ESO, společně se svými americkými a východoasijskými partnery, revoluční astronomický dalekohled ALMA. Atacama Large Millimeter/submillimeter Array je největším současným astronomickým projektem. ALMA bude teleskopem složeným z 66 vysoce přesných antén, který bude zkoumat stavební kameny hvězd, planetárních systémů, galaxií i života. Stavba zařízení ALMA bude dokončena v roce 2013, ale počáteční vědecká pozorování s dosud nedokončeným systémem antén byla provedena již v roce 2011 (eso1137).
ESO v současnosti plánuje stavbu dalekohledu pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast s primárním zrcadlem o průměru kolem 40 m, který by se měl stát ‚největším okem hledícím k obloze‘. Při předpokládaném zahájení vědeckých pozorování na počátku příštího desetiletí bude dalekohled E-ELT čelit největším vědeckým úkolům našeho věku (eso1150).
Na rok 2012 je plánováno několik akcí pro odbornou i laickou veřejnost. ESO by ráda všechny pozvala k oslavám, ať už se zúčastníte již plánovaných akcí nebo se rozhodnete iniciovat další aktivity.
„Těším se na příštích 50 let ESO, které bezpochyby přinesou nepředstavitelný průlom ve vědeckém poznání také díky teleskopům VLT (VLTI), ALMA, E-ELT a dalším budoucím zařízením. Jen díky obětavosti, nadšení a profesionalitě svých pracovníků hraje dnes ESO vedoucí úlohu v pozemní astronomii. Šťastnou padesátku všem!,“ přeje Tim de Zeeuw.
Poznámky
[1] Přesněji řečeno, jednalo se o šest zemí, neboť smlouvu podepsalo také Spojené království, které však později od smlouvy odstoupilo. K ESO se opět připojilo až v roce 2002 jako 10. členský stát.
Další informace
V roce 2012 slavíme 50. výročí založení ESO. ESO (Evropská jižní observatoř) je hlavní mezinárodní astronomickou organizací Evropy a patří k nejproduktivnějším astronomickým observatořím světa. Je podporována 15 členskými státy, kterými jsou: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních astronomických zařízení, která umožní významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli při propagaci a organizaci mezinárodní spolupráce na poli astronomického výzkumu. ESO v současnosti provozuje tři observatoře světově úrovně: La Silla, Paranal a Chajnantor, které se nacházejí na poušti Atacama v Chile. Na Paranalu se nachází VLT (Very Large Telescope = Velmi velký dalekohled) – nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle a VISTA, největší přehlídkový dalekohled pro infračervenou oblast na světě. Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA budovaného na planině Chajnantor. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 40 metrů. Měl by pracovat v infračerveném i viditelném oboru záření a stane se největším dalekohledem světa.
Mezinárodní astronomická observatoř ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je produktem partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. Konstrukci a provoz teleskopu ALMA zajišťuje za Evropu ESO, za severní Ameriku National Radio Astronomy Observatory (NRAO) a za východní Asii National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ). Spojená observatoř ALMA (Joint ALMA Observatory, JAO) zajišťuje společné vedení, management konstrukce, testování a provoz teleskopu ALMA.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, Ondřejov 251 65, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Lars Lindberg Christensen; Head, ESO education and Public Outreach Department; Garching, Germany; Tel: +49-89-3200-6761; Cell: +49-173-3872-621; Email: lars@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1202. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.