Eliptická elegance

ESO 027/18 tisková zpráva

Obrázku z 2.6m dalekohledu ESO/VST (VLT Survey Telescope), jednoho z nejmodernějších přehlídkových dalekohledů v optickém světle na světě, dominuje skupina galaxií. Studium jejich vlastností umožňuje astronomům odhalit nejjemnější detaily galaktické struktury.

Pokud chtějí astronomové pochopit mechanismy vzniku různých druhů galaxií, musí použít dalekohled s velkým zorným polem, nikoli přístroj - jako třeba dalekohled ESO/VLT - s obrovským rozlišením, ale malým zorným polem. Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je právě takovým přístrojem. Byl navržen k tomu, aby zkoumal rozsáhlé končiny nedotčeného chilského nočního nebe a poskytoval astronomům detailní přehlídky jižní polokoule.

Mezinárodní tým astronomů si pro přehlídku raných typů galaxií (s názvem VEGAS) [1]  vybral VST právě kvůli jeho vynikajícím schopnostem. V rámci přehlídky VEGAS se pozorovala vybraná skupina eliptických galaxií na jižní polokouli [2]. Pomocí citlivé kamery OmegaCAM, která tvoří srdce dalekohledu VST [3], pořídil tým vedený Marilenou Spavone (INAF - Astronomická observatoř Capodimonte v Naples, Itálie) snímky rozsáhlého spektra takovýchto galaxií v různých prostředích.

Jednou z těchto galaxií je NGC 5018, mléčně bílá galaxie poblíž středu obrázku. Leží v souhvězdí Panny a na první pohled nepřipomíná nic, snad jen rozmazanou skvrnu. Ale při bližším pohledu je vidět jemný pruh hvězd a plynu - slapový ohon, který se táhne pryč z eliptické galaxie. Slabé galaktické struktury, jakou jsou slapové ohony a hvězdné proudy, jsou charakteristickou známkou interakcí galaxií a poskytují důležitá vodítka ohledně struktury a dynamiky galaxií.

Kromě mnoha eliptických (a několika spirálních) galaxií na tomto pozoruhodném 400-megapixelovém obrázku je tam i různobarevná spousta jasných hvězd v popředí, které patří do naší Mléčné dráhy. Tito hvězdní vetřelci, jako třeba jasně modrá HD 114746 poblíž středu obrázku, nejsou plánovanými objekty tohoto astronomického portrétu, ale náhodou leží mezi Zemí a studovanými vzdálenými galaxiemi. Méně výrazné, ale rozhodně neméně zajímavé, jsou slabé stopy po asteroidech v naší Sluneční soustavě. Právě pod NGC 5018 je vidět slaboučká šmouha po asteroidu 2001 TJ21 (110423), pořízená během několika následujících pozorování. Více napravo jsou stopy po dalším asteroidu, 2000 WU69 (98603).

Když se astronomové vydávají zkoumat jemné rysy vzdálených galaxií miliony světelných let od Země, během pozorování pořídí i obrázky blízkých hvězd ve vzdálenosti stovek světelných let a dokonce i jemné stopy asteroidů z naší Sluneční soustavy z dálek světelných minut. Na jednom snímku se tak kombinují velmi odlišné objekty: galaxie vzdálené miliony světelných let, blízké hvězdy se vzdálenostmi několik set světelných let a dokonce i jemné stopy asteroidů z naší Sluneční soustavy Citlivost dalekohledů ESO a tmavého chilského nebe nabízí úchvatná pozorování pro pozorování blízko domova i v těch nejvzdálenějších koutech vesmíru.

Zdroj

Poznámky

[1] VEGAS je hluboká (citlivá) mnohopásmová přehlídka raných typů galaxií prováděná dalekohledem VST (VLT Survey Telescope), vedená Enrichettou Iodice (INAF-Astronomická observatoř Capodimonte, Naples, Itálie).

[2] Eliptické galaxie jsou známy také jako rané galaxie. Ne kvůli svému věku, ale protože se kdysi myslelo, že se postupně vyvíjejí do známějších spirálních galaxií, což je myšlenka, o které se dnes ví, že je chybná. Rané (tj. eliptické) galaxie jsou charakteristické hladkým elipsoidálním tvarem a obvykle postrádají plyn a aktivní tvorbu hvězd. Galaxie všech možných tvarů a typů se popisují pomocí  tzv. Hubbleovy sekvence.

[3] OmegaCAM je velmi citlivý detektor tvořený 32 individuálními CCDéčky (charge coupled device) a vytváří obrázky s 256 miliony pixely, tedy 16krát větší než ACS kamera na Hubbleově kosmickém dalekohledu (ESA/NASA). OmegaCAM byla navržena postavena konsorciem, které je tvořeno institucemi v Nizozemí, Německu a Itálii, s velkým přispěním ESO.

Další informace

Prezentovaný výzkum je založen na článku “VEGAS: A VST Early-type GAlaxy Survey. III. Mapping the galaxy structure, interactions and intragroup light in the NGC 5018 group” autorů Marilena Spavone et al., který vyjde v časopise Astrophysical Journal.

Členové pracovní skupiny: Marilena Spavone (INAF-Astronomical Observatory of Capodimonte, Naples, Itálie), Enrichetta Iodice (INAF-Astronomical Observatory of Capodimonte, Naples, Itálie), Massimo Capaccioli (University of Naples, Naples, Itálie), Daniela Bettoni (INAF-Astronomical Observatory of Padova, Itálie), Roberto Rampazzo (INAF Astronomical Observatory of Padova, Itálie), Noah Brosch (The Wise Observatory and School of Physics and Astronomy Tel Aviv University, Izrael), Michele Cantiello (INAF-Astronomical Observatory of Teramo, Itálie), Nicola R. Napolitano (INAF-Astronomical Observatory of Capodimonte, Naples, Itálie), Luca Limatola (INAF-Astronomical Observatory of Capodimonte, Naples, Itálie), Aniello Grado (INAF-Astronomical Observatory of Capodimonte, Naples, Itálie), Pietro Schipani (INAF-Astronomical Observatory of Capodimonte, Naples, Itálie).

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace v Evropě, která v současnosti provozuje nejproduktivnějších pozemní astronomické observatoře světa. ESO má 15 členských států: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a dvojici strategických partnerů – Chile, která hostí všechny observatoře ESO, a Austrálii. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a dva přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem světa, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem zařízení APEX a revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko observatoře Paranal, na hoře Cerro Armazones, staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 m, který se stane „největším okem lidstva hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• Vědecký článek
• Fotografie dalekohledu VST

Kontakty

Soňa Ehlerová; národní kontakt a překlad; ASU AV ČR

Marilena Spavone; INAF – Osservatorio Astronomico di Capodimonte; Napoli, Italy; Tel.: +39 081 5575602; Email: marilena.spavone@oacn.inaf.it

Mariya Lyubenova; ESO Outreach Astronomer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6188; Email: mlyubeno@eso.org

Calum Turner; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6670; Email: pio@eso.org