Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Evropská kosmická agentura ESA ukončila kompletaci a zkoušky experimentálního dalekohledu nazvaného LISA Pathfinder, jehož start se uskuteční z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guayaně. Stane se tak prvním krokem na cestě k vybudování kosmického detektoru gravitačních vln s názvem LISA (Laser Interferometer Space Antenna).
„Jedná se o velmi složitou a technickou misi, která vydláždí cestu následujícím kosmickým projektům, určeným k výzkumu gravitačních vln, což umožní lidstvu zkoumat nové záhady vesmíru,“ říká Paul McNamara, vědecký vedoucí projektu v ESA.
Dalekohled LISA Pathfinder, jehož montáž a prověrka systémů byla nedávno ukončena v německém městě Ottobrunne, se stane první kosmickou observatoří, s jejíž pomocí bude lidstvo hledat stopy gravitačních vln, vznikajících vzájemným působením velkých a mimořádně hmotných objektů ve vzdáleném vesmíru.
Jedná se o originální „zkušební kotouč“ velkého projektu vybudování aparatury LISA, což bude kosmická soustava za účelem hledání gravitačních vln. Tento program byl iniciován již v roce 2001 společným úsilím NASA a ESA.
Kosmické zařízení se bude skládat ze tří částí, každá z nich bude opatřena laserem a aparaturou k přesnému určení odchylky laserových paprsků, přicházejících z druhých dvou částí zařízení. V pracovním uskupení musí jednotlivé části aparatury LISA vytvářet pravidelný trojúhelník, jehož strany (délka každé z nich bude činit 5 miliónů kilometrů) budou „narýsovány“ laserovými paprsky. Při průchodu gravitačních vln dojde k odklonění laserových paprsků, což umožní změřit působení a intenzitu gravitačních vln.
V roce 2011 informovala NASA o svém ukončení prací na projektu, načež zhotovení a vypuštění kosmické aparatury LISA bylo odloženo na neurčito. Nicméně ESA rozhodla o pokračování prací na projektu a na zhotovení experimentálního zařízení LISA Pathfinder, na jehož palubě vědci a inženýři vyzkoušejí technologie, nutné k udržování laserového „trojúhelníku“ a pokusí se zachytit gravitační vlny ještě před vypuštěním plnohodnotného zařízení LISA, k němuž dojde v nejlepším případě v polovině třicátých let tohoto stolení.
Vzhledem ke své konstrukci představuje LISA Pathfinder plnohodnotnou „třetinu“ projektu LISA, která však nebude ve spojení s dalšími dvěma částmi laserového „trojúhelníku“ ve vzdálenosti 5 miliónů kilometrů, ale ve skutečnosti bude spojena sama se sebou, což znamená, že laserové paprsky budou procházet vzdáleností pouhých 38 centimetrů.
Pokud nezasáhnou vlivy přírody či jiné problémy, potom podle současných plánů ESA se start kosmického zařízení LISA Pathfinder uskuteční ve druhé polovině září 2015 pomocí evropské nosné rakety Vega. Bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu (500 000 až 800 000 km) kolem Lagrangeova libračního bodu L1 soustavy Slunce-Země, ve vzdálenosti asi 1,5 miliónu kilometrů od Země směrem ke Slunci.
Zdroj: http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/29124/ a http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/LISA_Pathfinder_overview
autor: František Martinek