Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Velký mezinárodní tým astronomů zjistil, že kolem trpasličí planety Quaoar existuje ještě druhý prstenec. Ve své studii, přijaté k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics, skupina objevila druhý prstenec, zatímco studovali první, již dříve známý prstenec. Quaoar je trpasličí planeta v Kuiperově pásu. Objevili ji astronomové Michael Brown a Chad Trujillo v roce 2002. Od té doby studie ukázaly, že má průměr přibližně 1 110 km, což je přibližně polovina velikosti Pluta. Vědci také zjistili, že má na povrchu vodní led a vykazuje známky kryovulkanismu. Má také malý měsíc jménem Weywot. Trpasličí planeta i její měsíc jsou pojmenováni po indiánských mytologických postavách.
V únoru tohoto roku byl kolem Quaoaru objeven prstenec, který zpochybnil teorie o tom, jak prstencové systémy a měsíce vznikají. V tomto novém úsilí výzkumný tým našel druhý prstenec. Oba prstence leží za hranicí Rocheovy meze, což je v rozporu s teoriemi, které popisují, jak se měsíce a prstence tvoří. Dříve se výzkumníci domnívali, že materiál v rámci Rocheovy meze by se měl roztrhnout slapovými silami, což znamená, že by se měl vytvořit prstenec. Materiál mimo Rocheův limit by podle teorie měl splynout a vytvořit měsíc. Proč tomu tak není u Quaoaru, není známo. Některé vědce to vedlo k tomu, že začali zpochybňovat takové teorie. Jiní naznačují, že prstence se mohly vytvořit kvůli poloze měsíčku Weywot.
Žádný z těchto dvou prstenců není viditelný běžným dalekohledem; oba byly nalezeny nepřímo, když Quaoar náhodou prošel přes světlo vzdálených hvězd za ním. Stmívání hvězdného světla určitým způsobem odhalilo přítomnost jednoho prstence loni v únoru. Když nedávno došlo k dalšímu zákrytu, vědci byli připraveni a namířili své zařízení na trpasličí planetu a její nově nalezený prstenec. Byli schopni se o obou dozvědět více – zjistili například, že prstenec má husté jádro, které je široké jen několik kilometrů. Plánují studovat druhý prstenec během budoucích zákrytů.
Popis k úvodnímu obrázku: Znázornění výsledků pozorování v podobě tvaru trpasličí planety Quaoar (uprostřed) a detekce dvou prstenců Q1R (vnější prstenec) a Q2R (vnitřní prstenec). Červené segmenty odpovídají chybovým úsečkám při konkrétních událostech. Dráha Q1R je určena ze současného přizpůsobení pomocí současné práce a předchozích detekcí z let 2018, 2019, 2020 a 2021 podle Morgada et al. (2023). Řešení pro dráhu nového prstence Q2R předpokládá, že tento prstenec je koplanární a soustředný s Q1R. Střední část grafu (zákryt pevným tělesem) je zvětšena. Žlutě zobrazujeme rezonanci 1/3 SOR s Quaoarem a modrozelenou rezonanci 5/7 SOR. Fialová elipsa představuje 6/1 MMR s Weywotem (s ohledem na periodu rotace s dvojitým vrcholem) a zelená elipsa představuje očekávaný Rocheův limit. Šipka ukazuje pohyb hvězdy vzhledem ke Quaoaru. Poznámka: orbitální poloměr dráhy měsíce Weywot je asi třikrát větší než u Q1R, a proto není v tomto vyobrazení znázorněna.
Zdroj: https://phys.org/news/2023-04-dwarf-planet-quaoar.html
autor: František Martinek