Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Dne 27. května 2008 uplynulo právě 10 let od okamžiku, kdy oficiálně dopadlo první světlo na primární zrcadlo jednoho z dalekohledů Very Large Telescope (VLT), technologicky nejvyspělejšího teleskopu světa, který naleznete na Evropské jižní observatoři (ESO).
Od té doby se VLT stal unikátním komplexem čtyř hlavních dalekohledů (Unit Telescopes – UTs) s objektivy o průměru 8.2 m, vybavenými 13 nejmodernějšími přístroji a doplněnými čtveřicí pohyblivých pomocných teleskopů (Auxiliary Telescopes – ATs) s průměrem 1.8 m. Dalekohledy jsou schopny pracovat samostatně, ale je možné je také propojit. Skupina dvou nebo tří přístrojů pak tvoří obří interferometr (VLTI), který astronomům umožňuje pozorovat detaily, jaké by jinak zviditelnil pouze mnohem větší teleskop.
"Komplex Very Large Telescope je vlajkovou lodí dnešní astronomie. Je dokonalým vědeckým přístrojem, na který může být Evropa právem hrdá," říká Tim de Zeeuw, generální ředitel ESO. "Díky dlouhodobému adekvátnímu financování, v kombinaci s plánem technologického rozvoje, podle kterého byla většina přístrojů postavena ve spolupráci institucí členských států ESO, a s pomocí kompenzovanou garantovaným pozorovacím časem, se nám podařilo postavit tu nejvyspělejší pozemní optickou observatoř na světě."
Poloha na vrcholu 2600 m vysoké hory Paranal v čilské poušti Atacama, samotný design přístroje VLT, sada vědeckých přístrojů v kombinaci s novými pracovními postupy určily nový standard pozemní astronomie. Ten poskytuje evropským vědcům komplex dalekohledů se sběrnou plochou značně převyšující jakoukoliv jinou současnou observatoř a nabízí možnosti pro zobrazování i spektroskopii ve viditelné a infračervené oblasti.
První vědecké snímky, oficiálně označované jako 'První světlo pro VLT', byly pořízeny v noci z 25. na 26. května 1998, a to pomocí testovací kamery připojené k dalekohledu „Antu“ (UT1). Veřejnosti byly prezentovány 27. května téhož roku, tedy právě před 10 lety. Postupně byly do rutinního provozu uvedeny všechny čtyři hlavní i čtyři pomocné teleskopy. Stále se také zvyšuje počet přístrojů, které mohou být k dalekohledům připojeny.
Jenom v roce 2007 bylo v odborných časopisech publikováno kolem 500 recenzovaných prací, založených na výsledcích, získaných při pozorování přístroji VLT a VLTI na hoře Paranal. Od počátku čistě vědeckého využití komplexu VLT v dubnu 1999 bylo publikováno již 2200 citovaných vědeckých prací, což je v průměru asi jedna denně.
"Výsledkem kombinace efektivity, spolehlivosti a provozuschopnosti systému pro vědecká pozorování je vysoká produktivita vědecké práce," říká Andreas Kaufer, ředitel La Silla Paranal Observatory.
Přístroje VLT a VLTI přispěly v posledních letech k rozvoji všech oblastí moderní astronomie, včetně povahy temné hmoty a temné energie; extrémní fyziky záblesků gama a výbuchů supernov; formování, struktury a evoluce galaxií; vlastností exoplanet, objektů Sluneční soustavy, hvězdokup a hvězdných populací, mezihvězdného a intergalaktického prostředí a supermasivních černých děr (především té v centru naší Galaxie); i procesů formování hvězd a planet.
Ohromující vědecké úspěchy VLT přivedly do ESO také nové členské státy. V posledním desetiletí se připojily Portugalsko (2001), Spojené království Velké Británie a Severního Irska (2002), Finsko (2004), Španělsko (2004) a Česká republika (2007). Svůj úmysl stát se členem ESO v letošním roce již oznámilo Rakousko.
Dalším měřítkem úspěchu je množství podaných návrhů na pozorování prostřednictvím dalekohledu VLT, které v současnosti překročilo hranici 1500. V průměru je požadovaný pozorovací čas pro práci s VLT asi 6-krát vyšší, než je k dispozici.
V příštím desetiletí však bude výkon VLT ještě stoupat. První z druhé generace přístrojů, zařízení X-Shooter, bude k dispozici již letos. Následovat budou KMOS, SPHERE and MUSE, společně se zvýšením počtu laserových naváděcích hvězd, adaptivním sekundárním zrcadlem dalekohledu Yepun (UT4) a jedním či více přístroji třetí generace včetně ultrastabilního spektrografu s vysokým rozlišením ve společném ohnisku všech dalekohledů. Druhou generací přístrojů bude vybaven též interferometr VLTI.
Ten pravý příběh VLT jistě teprve začíná!
Více informací:
VLT byl na počátku navržen jako integrovaný systém čtyř dalekohledů s objektivy o průměru 8.2 m, včetně možnosti jejich spřežení pro účely optické interferometrie, přinášející vysoké prostorové rozlišení. První světlo dopadlo na objektiv dalekohledu Antu v květnu 1998, krátce po něm následovaly další tři: Kueyen, Melipal a Yepun. Většina přístrojů na VLT/VLTI byla postavena ve spolupráci institucí členských států ESO. Sada přístrojů první generace byla zkompletována v roce 2007, když bylo do provozu uvedeno zařízení CRIRES. Vědecký arsenál na hoře Paranal obsahuje klíčové systémy adaptivní optiky a mód rychlé odezvy, který umožňuje reagovat na rychlé přechodné jevy. V současnosti byl VLT vybaven zobrazovacím systémem HAWK-I pro blízkou infračervenou oblast, který byl dodán jako přístroj generace 1.5.
Originální anglická verze.
Zajímavé plakáty a videa!
ESO Press Officer: Dr. Henri Boffin - +49 89 3200 6222 - hboffin@eso.org
ESO Press Officer in Chile: Valentina Rodriguez - +56 2 463 3123 - vrodrigu@eso.org
National contacts for the media:
Czech Republic - Pavel Suchan +420 267 103 040 suchan@astro.cz
autor: Jiří Srba