Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
V souhvězdí Pegasa, ve vzdálenosti 35 000 světelných roků od Země, se nachází toto nádherné seskupení hvězd – kulová hvězdokupa Messier 15 (zkráceně M 15). Její stáří bylo určeno na 12 miliard let (pro porovnání – stáří Slunce je 4,6 miliardy roků). Jedná se tudíž o jednu z nejstarších kulových hvězdokup, které jsou součástí naší Galaxie (Mléčné dráhy).
Tento impozantní snímek pořídil Hubblův kosmický dalekohled HST, který byl na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěn pomocí raketoplánu v dubnu 1990. K pořízení fotografie byly použity dvě kamery na palubě HST a 5 různých filtrů umožňujících snímkování v oboru infračerveného a ultrafialového záření a viditelného světla, což nakonec umožnilo vytvoření tohoto pohledu na kulovou hvězdokupu M 15.
Mimořádně horké modré hvězdy a zlatavě zbarvené „chladné“ hvězdy se doslova hemží na této fotografii, na níž je zachycen střed hvězdokupy, kde jsou stálice nejvíce nahuštěny. Někteří astronomové se domnívají, že se zde může ukrývat velmi vzácná černá díra střední hmotnosti. Takovéto černé díry se pravděpodobně mohly vytvořit v důsledku splynutí několika mnohem menších černých děr hvězdného typu, při vzájemné kolizi velmi hmotných hvězd či v důsledku charakteristických podmínek během velkého třesku. Černé díry střední velikosti (hmotnostně ležící mezi černými děrami hvězdného typu a superhmotnými černými děrami v centrech galaxií) mohou astronomům poskytnout klíč k rozřešení záhady, jak černé díry zvyšují svoji hmotnost a jak probíhá jejich vývoj.
Kulová hvězdokupa M 15 je domovem pro více než 100 000 hvězd. Je první z kulových hvězdokup, v níž byla objevena tzv. planetární mlhovina – rozpínající se obálka ionizovaného plynu, který byl odvržen v závěrečném stadiu života staré hvězdy typu červeného obra. Jedná se o objekt označený Kuestner 648. Na základě rozboru spektra, které pořídil v roce 1928 F. G. Pease pomocí dalekohledu o průměru 2,5 m na Mount Wilson Observatory, se astronomové přiklonili k názoru, že se spíše jedná o mlhovinu než o hvězdu. Od té doby uplynulo více než 70 let a zatím známe pouze 3 planetární mlhoviny v kulových hvězdokupách.
Povrchová teplota centrální hvězdy uvnitř planetární mlhoviny Kuestner 648 je asi 40 000 °C. Pozorování pomocí HST naznačují, že současná hmotnost hvězdy ve středu mlhoviny dosahuje zhruba 60 % hmotnosti Slunce. K odvržení vnějších vrstev její atmosféry došlo pravděpodobně před 4 000 roků.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn24641-closeup-of-12billionyear-old-messier-15-star-cluster.html a http://hubblesite.org/newscenter/archive/releases/2000/25/image/a/
autor: František Martinek