Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Publikované barevné snímky představují dva pohledy na měsíc Deimos, menší ze dvou známých měsíčků planety Mars, které byly pořízeny 21. 2. 2009 pomocí kamery HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké kosmické sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter).
Deimos má poměrně hladký povrch, který je pokryt vrstvou kamenných úlomků, tzv. regolitu, s výjimkou velmi mladých impaktních kráterů. Jedná se o poměrně tmavé, načervenalé těleso, velmi podobné Phobosu, dalšímu měsíci planety Mars.
Pořízené fotografie vznikly složením expozic v blízkém infračerveném, červeném a modro-zeleném světle. Na tomto snímku s jemnými barevnými odstíny jsou viditelné červenější hladké oblasti a méně červené plochy v blízkosti čerstvých impaktních kráterů či na vyvýšených místech. Různé barevné odstíny jsou pravděpodobně důsledkem dlouhodobého vystavení povrchu měsíce vlivu okolního kosmického prostředí, což vede k jeho ztmavnutí a zčervenání. Světlejší a méně červený povrchový materiál nebyl tak dlouho vystaven kosmickým vlivům v důsledku teprve nedávných impaktů nebo sesuvů materiálu na svahu kráteru či vyvýšeniny, čímž došlo k odhalení mladšího materiálu.
Průměr měsíce Deimos je pouhých 12 km. Kolem planety Mars oběhne za 1 den 6 hodin a 17,9 minuty.
Dva publikované snímky byly pořízeny s odstupem 5 hodin 35 minut. Na první fotografii bylo Slunce vlevo nahoře, v případě pořízení druhé fotografie naopak svítilo zprava. Tvar měsíce je podobný při obou pohledech, avšak povrchové útvary se jeví poněkud odlišně v důsledku různého osvětlení. Vzhledem k rozlišovací schopnosti 20 m/pixel lze na fotografiích zaregistrovat útvary či objekty větší než 60 m.
Měsíc Deimos má poněkud nepravidelný tvar. Na rozdíl od Phobosu však zřejmě nemá ve svém nitru větší množství vodního ledu (má vyšší hustotu). Stejně jako Phobos nemá žádnou detekovatelnou atmosféru.
Povrch měsíce je pokryt krátery, které jsou většinou částečně zaplněny regolitem, takže je mnohem hladší než v případě Phobosu. Na povrchu Deimosu je velká nepravidelná prohlubeň o průměru kolem 10 km, která je pozůstatkem velkého impaktu.
Phobos i Deimos jsou s největší pravděpodobností zachycenými planetkami, pocházejícími z oblasti hlavního pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Byly zachyceny zřejmě vzájemnou kombinací gravitačních poruch planet Jupiter a Mars. Není to nic překvapivého. Zdá se, že obdobný původ mají i některé vzdálené měsíce obřích planet – zvláště ty, které obíhají v opačném směru, tj. proti směru rotace planet. Podle jiné teorie mohly být oba měsíce vyraženy z povrchu Protomarsu v době tvorby planety akrecí, při dopadech velkých planetesimál nebo vzniknout současně s planetou Mars. Tyto hypotézy jsou však velmi málo pravděpodobné vzhledem k odlišnému složení měsíců navzájem i vzhledem ke známému složení Marsu.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/news/n0903/10deimos/
autor: František Martinek