Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Megatsunami na Marsu mohlo být způsobeno kolizí s asteroidem podobným jako v případě pozemského impaktu v oblasti Chicxulub – který přispěl k hromadnému vymírání dinosaurů na Zemi před 66 milióny roků – v regionu mělkého oceánu. To je v souladu se studií publikovanou 1. prosince 2022 v časopise Scientific Reports. Dřívější výzkumy navrhovaly, že impakt asteroidu nebo komety do oceánu na severní polokouli Marsu možná způsobil megatsunami přibližně před 3,4 miliardami roků. Nicméně před touto studií poloha následného impaktního kráteru nebyla známa.
Alexis Rodriguez a jeho spolupracovníci analyzovali mapy povrchu Marsu, vytvořili kombinovaný snímek na základě dřívějších misí k rudé planetě a identifikovali impaktní kráter, který by mohl být důsledkem kolize planety s asteroidem za vytvoření vln megatsunami. Kráter – který je pojmenován Pohl – má průměr zhruba 110 kilometrů a nachází se v oblasti nížin (Vastitas Borealis) na severní polokouli, které podle dřívějších studií mohly být pokryty oceánem, v oblasti zhruba 120 metrů pod její předpokládanou mořskou hladinou. Autoři se domnívají, že kráter Pohl mohl vzniknout před 3,4 miliardami roků na základě již dříve datovanými horninami do tohoto období.
Autoři uskutečnili simulaci kolize asteroidu a komety s tímto regionem za účelem zjištění, jaký typ impaktu mohl vytvořit kráter Pohl a zda tato událost mohla vést ke vzniku megatsunami. Zjistili, že simulace, které by vedly k vytvoření kráteru velikosti podobné kráteru Pohl, byly způsobeny buď asteroidem o průměru 5 kilometrů při setkání se silným pozemním odporem – při uvolnění energie 13 miliónů megatun TNT – nebo asteroid o průměru 3 kilometry při setkání se slabým pozemním odporem – při uvolnění energie 0,5 miliónu megatun TNT. Pro porovnání: množství energie uvolněné při explozi Car bomby, nejsilnější nukleární bomby doposud testované, dosáhlo přibližně 57 megatun TNT.
Obě simulace vedly k vytvoření kráteru o průměru 110 kilometrů a generování megatsunami, jehož vlny dosáhly dále než 1 500 kilometrů od středu místa impaktu. Analýza megatsunami způsobených při impaktu asteroidu o průměru 3 kilometry ukazuje, že tsunami mohlo dosahovat výšky až 250 metrů nad povrchem.
Autoři se domnívají, že následky navrhovaného impaktního kráteru Pohl mohly být podobné impaktu Chicxulub na Zemi, ke kterému podle dřívějších výzkumů došlo uvnitř regionu 200 metrů pod hladinou moře při generování kráteru s dočasným průměrem 100 kilometrů, což vedlo ke vzniku megatsunami vysokých 200 metrů nad zemským povrchem.
Zdroj: https://scitechdaily.com/major-asteroid-impact-may-have-caused-mars-megatsunami/ a https://www.nature.com/articles/s41598-022-18082-2
autor: František Martinek