Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Kamera HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) na palubě americké sondy MRO (Mars Reconnaissance Orbiter), která již od roku 2006 krouží kolem planety Mars, zaznamenala pády několika lavin v polární oblasti rudé planety. Tento obrázek ukazuje přinejmenším tři samostatná oblaka prachu poblíž příkrého srázu v polárních oblastech severní polokoule Marsu.
Oblaka, valící se či vznášející se těsně nad povrchem, dosahující výšky pouhých několika desítek metrů (zhruba 55 m), jsou pravděpodobně důsledkem pádu laviny nebo kusu zmrzlého oxidu uhličitého. Tato námraza se v zimním období (během panující polární noci) drží na svahu, avšak její soudržnost může být s nastupujícím jarem narušena slunečním světlem a teplotními procesy. Viditelná stěna vysoká přibližně 700 m je tvořena vrstvami vodního ledu s proměnným množstvím prachu, zhruba v podobném poměru jako ledovce v polárních oblastech Země.
Rovinatý povrch nad svahem pokrývá světlý vodní led a zmrzlý oxid uhličitý. V uplynulém roce monitorovala kamera HiRISE tuto oblast za účelem zjištění změn zmrzlého povrchu s průběžným nástupem jara – bylo docela překvapivé a velmi napínavé pátrat po právě padajících lavinách. Sledování těchto srázů na okrajích vrstvy depozitů severní polární čepičky pomůže určit, zda-li je tento proces charakteristický pro každý marťanský cyklus sezónních změn a jak dalece se oblast padajících lavin rozprostírá kolem tohoto regionu. K několika pádům lavin došlo počátkem tohoto roku na stejném srázu a několik dalších lavin bylo rovněž pozorováno na jiných strmých svazích, nacházejících se na jedné třetině obvodu polární oblasti.
Pohled na jednotlivé případy padajících lavin na všech pořízených fotografiích dá dohromady celý proces vzniku lavin od jeho počátku (proud materiálu padajícího dolů po svahu) až do konce (vytvoření nadýchaného oblaku prachu). Na základě pozorování z letošního roku lze říci, že k těmto událostem docházelo především v polovině místního jara, což na Zemi odpovídá zhruba dubnu a počátku května. Jak se zdá, laviny jsou běžným procesem v oblasti severního pólu Marsu, které můžeme očekávat každý rok – můžeme předpovědět sezónu padajících lavin! Tato informace v kombinaci s výsledky počítačového modelování zahrnujícího chování materiálu, nám pomůže zjistit, co způsobuje tyto dramatické události.
Zdroj: http://hirise.lpl.arizona.edu/ESP_016423_2640
autor: František Martinek