Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Dalekohled VST (VLT Survey Telescope) pracující na observatoři ESO/Paranal pořídil detailní záběr galaxie M 33. Tato blízká spirální galaxie je druhým nejbližším velkým sousedem naší Galaxie. M 33 je doslova přeplněna jasnými hvězdokupami i oblaky plynu a prachu. Nový snímek patří vůbec k těm nejpodrobnějším širokoúhlým záběrům tohoto objektu, jaké byly dosud pořízeny. Obzvlášť působivě zachycuje mnohé rudě zářící plynové oblaky ve spirálních ramenech této galaxie.
Galaxie M 33 (Messier 33, NGC 598) se nachází asi 3 miliony světelných let od nás a na obloze ji naleznete v malém souhvězdí Trojúhelníku. V anglicky mluvících zemích je známa pod jménem galaxie Trojůhelník (Triangulum Galaxy). V srpnu roku 1764 ji pozoroval francouzský lovec komet Charles Messier a zařadil ji jako 33. objekt do svého slavného katalogu jasných mlhovin a hvězdokup. Nebyl však prvním, kdo tuto spirální galaxii na obloze viděl. Její první zdokumentované pozorování pravděpodobně pořídil Sicilský astronom Giovanni Battista Hodierna o celých 100 let dříve.
Přestože tato galaxie leží na severní obloze, je pozorovatelná i z observatoře ESO/Paranal v Chile – výhodného stanoviště na jihu. Nevystupuje však nijak vysoko nad obzor. Uvedený snímek byl pořízen dalekohledem VST (VLT Survey Telescope), což je unikátní přehlídkový teleskop s primárním zrcadlem o průměru 2,6 m, který má na přístroj této velikosti velmi široké zorné pole (dvakrát větší než úhlový průměr Měsíce na obloze). Snímek byl vytvořen z mnoha jednotlivých snímků pořízených přes různé filtry. Použit byl i filtr propouštějící pouze záření vodíku, díky kterému jsou oblaky plynu ve spirálních ramenech této galaxie neobvykle nápadné.
Mezi mnoha oblastmi s probíhající tvorbou hvězd v galaxii M 33 vyniká obrovská mlhovina NGC 604. S průměrem téměř 1 500 světelných let patří k největším známým blízkým emisním mlhovinám. Zabírá 40krát větší prostor, než viditelná část známější a mnohem bližší Velké mlhoviny v Orionu (M 42).
Galaxie v souhvězdí Trojúhelníku je třetím největším členem místní skupiny galaxií. Kromě M 33 do ní patří i naše Galaxie, galaxie v Andromedě (M 31) a na padesát dalších mnohem menších galaxií. Za mimořádných podmínek na tmavé a čisté obloze je možné galaxii M 33 spatřit i pouhým okem. Je tedy pokládána za nejvzdálenější objekt pozorovatelný bez pomoci dalekohledu. Podmínky pro její pozorování se budou (z dlouhodobého hlediska) zlepšovat: M 33 se přibližuje k naší Galaxii rychlostí asi 100 tisíc kilometrů za hodinu.
Při hlubším zkoumání tento nádherný snímek neposkytuje jen detailní pohled na spirální ramena galaxie M 33 s myriádami hvězd a zářícími oblaky plynu. Pozadí snímku tvoří scenérie desítek mnohem vzdálenějších galaxií.
Další informace
ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy a v současnosti nejproduktivnější pozemní astronomická observatoř. ESO podporuje celkem 15 členských zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a úspěšný chod výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také vedoucí úlohu při podpoře a organizaci spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal provozuje Velmi velký teleskop (VLT), což je nejvyspělejší astronomická observatoř pro viditelnou oblast světla, a také dva další přehlídkové teleskopy. VISTA pracuje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým dalekohledem na světě, dalekohled VST (VLT Survey Telescope) je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy výhradně ve viditelné části spektra. ESO je evropským partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Pro viditelnou a blízkou infračervenou oblast ESO rovněž plánuje nový dalekohled E-ELT (European Extremely Large optical/near-infrared Telescope) s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů, který se stane „největším okem do vesmíru“.
Odkazy
Kontakty
Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz
Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz
Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany ; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org
Toto je překlad tiskové zprávy ESO eso1424. ESON -- ESON (ESO Science Outreach Network) je skupina spolupracovníku z jednotlivých členských zemí ESO, jejichž úkolem je sloužit jako kontaktní osoby pro lokální média.