Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nový snímek z Evropské jižní observatoře (ESO) zachycuje vesmírnou „divokou květinu“ ve vesmíru. Pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) vyfotografovali astronomové vzdálenou galaxii obklopenou něčím, co se zdá být čtyřmi světle modrými okvětními lístky. Na tomto novém snímku je skutečně centrální galaxie, která funguje jako gravitační čočka, ohýbá a zesiluje světlo ze skryté galaxie, která se nachází za ní. Tento scénář způsobuje, že vidíme duplicitní snímky galaxie v pozadí z naší perspektivy na Zemi. Tyto duplicitní snímky vytvářejí prstenec květinových „okvětních lístků“, které vidíme kolem oranžové centrální galaxie.
Účinky gravitační čočky nám umožňují vidět vzdálené objekty v pozadí, které by jinak byly zakryty objekty v popředí podél stejné linie pohledu. V tomto případě galaxie v popředí rozdělila světlo z galaxie v pozadí na čtyři šmouhy modrého světla.
„V důsledku toho vidíme několik snímků vzdálené galaxie, zdeformovaných a zvětšených,“ uvedli představitelé ESO. „Ve speciální konfiguraci těchto dvou galaxií se skrytá galaxie jeví jako čtyři obrazy kolem centrální galaxie – ´čočky´, které tvoří křížový (nebo květinový) vzor nazývaný Einsteinův kříž.“
Galaxie na nové fotografii jsou z raného vesmíru a nacházejí se v souhvězdí Herkula. Nedávná pozorování byla zachycena pomocí přístroje Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE) na VLT ESO, který se nachází v Chile.
Přístroj MUSE rozděluje světlo přicházející z každého bodu v pozorované oblasti do duhy neboli spektra. Údaje z pozorování naznačují, že galaxie ve středu květu se jeví jako červená, protože je z velké části složena ze starých hvězd, zatímco vzdálenější galaxie tvoří nové hvězdy vznikající rychlým tempem, které se jeví jako modré.
„Vzhledem k tomu, že světlo opustilo galaxii, když měl vesmír asi 20 % svého současného stáří, jeho studium poskytuje vodítka o tom, jak se galaxie formovaly v raném vesmíru,“ uvedli představitelé ESO ve svém prohlášení. „Rozpínání vesmíru způsobuje, že vzdálené galaxie vypadají červeněji, než kdyby byly blíže k nám. Jak již bylo řečeno, čtyři snímky vzdálené galaxie zde vypadají modře kvůli přítomnosti mladých hvězd.“
Čočkující systém obdržel označení DESI-253.2534+26.8843 a astronomové ESO jej pozorovali v květnu 2023 pomocí přístroje MUSE instalovaného na dalekohledu UT4 (VLT) na Cerro Paranal v Chile.
Jejich pozorování bylo zveřejněno 8. srpna 2023 v The Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: https://www.space.com/cosmic-wildflower-eso-very-large-telescope-photo a https://www.sci.news/astronomy/esos-very-large-telescope-einstein-cross-12265.html
autor: František Martinek