Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vzhledem ke svému potenciálu pro využití zdrojů in-situ budoucími průzkumnými misemi na Měsíc a dalšími vesmírnými projekty přitahuje měsíční povrchová voda značnou pozornost. Nyní výzkumná skupina vedená profesorem Sen Hu z Ústavu geologie a geofyziky (IGG) Čínské akademie věd (CAS) zjistila, že impaktní skleněné kuličky v měsíční půdě nalezené sondou Chang'e-5 (CE5) obsahují určité množství vody.
Podrobné studie ukazují, že tyto skleněné kuličky jsou pravděpodobně novým vodním rezervoárem na Měsíci, zaznamenávající dynamický vstup a výstup vody pocházející ze slunečního větru a fungující jako nárazník pro měsíční povrchový vodní cyklus. Tato práce byla 27. března 2023 publikována v časopise Nature Geoscience.
Mnoho lunárních misí potvrdilo přítomnost strukturální vody nebo vodního ledu na Měsíci. Není pochyb o tom, že většina povrchu Měsíce obsahuje vodu, i když její množství je mnohem menší než na Zemi.
Povrchová voda na Měsíci vykazuje denní cykly a ztrátu do vesmíru, což naznačuje, že v hloubce měsíční půdy by měla být hydratovaná vrstva nebo rezervoár, aby se vysvětlilo zadržování, uvolňování a doplňování vody na povrchu Měsíce. Dřívější studie vodních zásob jemných minerálních zrn v měsíčních půdách, impaktně produkovaných aglutinátů, vulkanických hornin a pyroklastických skleněných kuliček však nedokázaly vysvětlit zadržování, uvolňování a doplňování vody na povrchu Měsíce (tj. měsíční cyklus povrchové vody). Proto musí existovat dosud neidentifikovaná „vodní nádrž“ v měsíčních půdách, která má kapacitu tlumit koloběh měsíční povrchové vody.
Doktorand Huicun He pod vedením profesora Sen Hu navrhl, že impaktní skleněné kuličky, všudypřítomná složka v měsíčních půdách s amorfní povahou, byly potenciálním kandidátem pro výzkum neidentifikované hydratované vrstvy nebo rezervoáru v měsíčních půdách. Systematicky charakterizoval petrografii, složení hlavních prvků, množství vody a složení izotopů vodíku impaktních skleněných kuliček vrácených misí Chang'e-5 s cílem identifikovat a charakterizovat chybějící zásobník vody na povrchu Měsíce.
Impaktní skleněné kuličky ze vzorku Chang'e-5 mají homogenní chemické složení a hladké exponované povrchy. Vyznačují se abundancí vody do cca 2 000 μg/g s extrémními vlastnostmi ochuzení o deuterium. Negativní korelace mezi množstvím vody a složením izotopů vodíku odráží skutečnost, že voda v impaktních skleněných perličkách z CE5 pochází ze slunečního větru.
Výzkumníci také analyzovali množství vody v pěti skleněných kuličkách, které ukázaly hydratační profily vody pocházející ze slunečního větru. Některé skleněné kuličky byly překryty pozdějším odplyněním. Impaktní skleněné kuličky fungovaly jako houba pro tlumení cyklu měsíční povrchové vody. Vědci odhadují, že množství vody, kterou impaktní skleněné kuličky přispívají k měsíční půdě, se pohybuje od 300 bilionů do 270 biliard kilogramů.
„Tato zjištění naznačují, že impaktní skla na povrchu Měsíce a dalších těles ve Sluneční soustavě bez atmosféry jsou schopna uchovávat vodu získanou ze slunečního větru a uvolňovat ji do vesmíru,“ řekl profesor Hu.
Zdroj: https://scitechdaily.com/chinese-scientists-discover-water-reservoir-on-the-moon/
autor: František Martinek