Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Velký radioteleskop FAST, jehož výstavba probíhá v Číně, se připojí mj. k programu pátrání po mimozemských civilizacích. Radioteleskop bude mít za úkol studovat zhruba 5 000 hvězd podobných Slunci a zjišťovat, zda se v jejich blízkosti nevyskytují zdroje umělých rádiových signálů. Radioteleskop se však bude věnovat i dalším důležitým výzkumům.
Začleněním radioteleskopu do programu hledání mimozemského rozumu se z něj stane významný pomocník programu SETI, který je v současné době vystaven vážným finančním problémům. Konkrétně v důsledku nedostatku finančních prostředků byl přerušen například provoz soustavy radioteleskopů Allen Telescope Array v Kalifornii.
Radioteleskop FAST je budován na jihu Číny, v odlehlé části provincie Guizhou. Poprvé se o něm hovořilo již v roce 1994. V roce 2013, kdy by měla být výstavba radioteleskopu dokončena, převezme nálepku největšího radioteleskopu světa od radiotelekopu Arecibo (Puerto-Rico), který byl největším radioteleskopem uplynulých téměř 50 let.
Průměr mísy jeho hlavní antény bude 500 m, čemuž odpovídá plocha 196 000 metrů čtverečních. Pro srovnání – průměr radioteleskopu v Arecibu je 305 m (plocha 73 000 metrů čtverečních). Jeho velký průměr je rovněž součástí názvu FAST (Five-hundred-metre Aperture Spherical radio Telescope). Finanční náklady na jeho vybudování přesáhnou 700 miliónů juanů (asi 108 miliónů amerických dolarů). Bude pracovat na frekvenci 0,3 až 5,1 GHz. Přesnost navedení na cíl bude 4 obloukové vteřiny.
Nepohyblivá anténa je složena ze 4 400 hliníkových panelů, které budou neseny sítí vytvořenou ze 7000 nosných ocelových lan. Prostřednictvím napínání kotvících lan bude možné upravovat tvar odrazné plochy od základní kulové až po parabolickou plochu. Nad talířem teleskopu se bude na lanech vznášet pohyblivý detektor (přijímač), který se bude pohybovat v ohniskové ploše pomocí soustavy polohovacích lan. Díky jeho pohybu bude radioteleskop sledovat objekty z různých míst oblohy až do 40° od zenitu. Přijímač bude současně registrovat rádiové signály z 19 úseků oblohy, a to na různých vlnových délkách.
Po ukončení výstavby bude čínský radioteleskop nejen největší, ale i nejcitlivější anténou na světě. FAST může dohlédnout do vesmíru 3krát dále než radioteleskop v Arecibu. Astronomové očekávají objev tisíce nových galaxií a dalších objektů v hlubokém vesmíru do vzdálenosti až 7 miliard světelných let.
Poznámka: V roce 1974 postavili v bývalém Sovětském svazu radioteleskop RATAN 600 o průměru 576 metrů, nicméně jeho odrazná plocha v podobě 895 segmentů je umístěna pouze po obvodu a je třetinová v porovnání s radioteleskopem v Arecibu.
Zdroj: http://arxiv.org/ftp/arxiv/papers/1105/1105.3794.pdf
autor: František Martinek