Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Čínské lunární vozítko „Nefritový králík“ ukončilo svoji činnost
04.08.2016
Čínské lunární vozítko „Jutu“ (Nefritový králík), které zkoumalo povrch Měsíce od prosince 2013, ukončilo svoji práci. Informovala o tom ve středu 3. srpna 2016 agentura China News Service s odkazem na prohlášení čínské Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND).
Čína vyslala na Měsíc lunární vozítko „Jutu“ v roce 2013. Bylo to na palubě nosné rakety Dlouhý pochod se sondou Čchang-e 3.
Vozítko přistálo v kráteru Záliv duhy 14. prosince 2013 a stalo se od roku 1976 prvním umělým objektem po sovětské „Luně-24“, který provedl měkké přistání na Měsíci.
Podle Státní správy pro vědu, techniku a obranný průmysl (SASTIND) lunární vozítko provádělo výzkum měsíčního povrchu 31 měsíců, čímž překonalo předpokládanou dobu činnosti o 19 měsíců. V průběhu své činnosti vyplnilo velké množství náročných úkolů, včetně prvních snímků geologických vrstev Měsíce.
Čínský program výzkumu Měsíce „Čchang-e“ má tři etapy:
oblet kolem Měsíce – sondy „Čchang-e 1“ a „Čchang-e 2“
přistání na povrchu Měsíce – sondy „Čchang-e 3“ a „Čchang-e 4“
návrat z Měsíce na Zemi – sondy „Čchang-e 5“ a „Čchang-e 6“
V roce 2017 Čína plánuje vypustit z kosmodromu Wenchang sondu „Čchang-e 5“, jejíž mise spočívá v přistání na Měsíci, sběru vzorků a návrat na Zemi.
Již dříve náměstek šéfa pilotovaného kosmického programu Číny Zhang Yulin sdělil, že je Čína připravena do roku 2036 poslat na Měsíc svoje astronauty. Podle něj potřebuje Čína 15-20 let na to, aby vysadila astronauty na povrch Měsíce s použitím vlastních projektů v kosmickém odvětví.
autor: Naďa Lenžová
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz