Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Ve čtvrtek 25. září 2008 vyslala Čína do vesmíru trojici svých kosmonautů, jejichž cílem je mj. uskutečnit výstup mimo palubu kosmické lodi – do volného kosmického prostoru. Start kosmické lodi Shenzhou 7 se uskutečnil pomocí nosné rakety Long March 2F z kosmodromu Jiuquan (severozápadní Čína).
Posádku třetí pilotované kosmické lodi v dosavadní historii čínské kosmonautiky tvoří trojice kosmonautů ve složení Zhai Zhigang, Liu Boming a Jing Haipeng. Jeden člen posádky vystoupí na krátkou dobu mimo palubu stanice. Další kosmonaut jej bude jistit z otevřeného výstupního otvoru v orbitálním modulu, připraven kdykoliv pomoci svému kolegovi. Třetí člen posádky se v tu dobu bude nacházet v návratové kabině kosmické lodi Shenzhou 7.
Při výstupu mimo loď bude mít kosmonaut na sobě čínský skafandr Feitian, druhý člen posádky bude využívat prověřený ruský skafandr Orlan. Na vývoji svého skafandru Čína pracovala 4 roky. Kromě zajištění životních podmínek kosmonauta skafandr zajišťuje ochranu před tzv. kosmickým smetím a nebezpečným kosmickým zářením.
V době kosmické vycházky bude podle oficiálních čínských informací rozmístěno na moři devět sledovacích námořních lodí a ve vzduchu bude 30 letounů. K výstupu by mělo dojít v pátek nebo v sobotu. Předpokládaná délka pobytu kosmonauta mimo loď je 40 minut.
Po startu se dostala kosmická loď na oběžnou dráhu ve výšce 200 až 345 km se sklonem k rovníku 43°. Pomocí raketového motoru byla provedena úprava dráhy – kosmická loď přešla na kruhovou dráhu ve výšce 345 km.
Předpokládaná doba letu je 3 až 4 dny.
Předcházející starty čínských kosmických lodí s posádkou se uskutečnily v letech 2003 a 2005. Čína nyní pracuje na vývoji výkonnější nosné rakety a modulové kosmické stanice.
Zdroj: http://www.spaceflightnow.com/news/n0809/24shenzhou7/
autor: František Martinek