Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Čínská kosmická agentura CNSA plánuje vybudovat novou kosmickou stanici Tchien-kung 3 (Nebeský palác 3), která bude uvedena do provozu impozantním postupem: ambiciózní časový program 11 plánovaných startů bude soustředěn do pouhých dvou roků. Když bude vesmírná stanice o hmotnosti 66 tun dokončena, bude hostit posádky v počtu tří kosmonautů na pobyty v trvání šesti měsíců. Životnost stanice se plánuje na dobu 10 roků, než bude navedena k zániku v hustých vrstvách zemské atmosféry.
Nová stanice je navržená pro zahájení vesmírného výzkumu na její palubě v roce 2023. Celkem bude poskládána z trojice modulů: hlavní modul Tianhe představuje obyvatelný prostor a další dva moduly Ventyan a Mentyan jsou navrženy k provádění experimentů v rámci spolupráce s vědci celého světa. Bude zde možné zkoumat všechno od kosmických technologií až po biologické experimenty v prostředí mikrogravitace.
Čínská vesmírná stanice bude mít podobu písmene T s výrazným centrálním modulem, na který budou z každé strany připojeny laboratorní segmenty a bude tak připomínat dřívější ruskou kosmickou stanici MIR. Během výstavby se také plánují čtyři pilotované mise lodi Shenzhou a čtyři lety nákladních lodí Tianzhou.
Pokud všechno půjde tak, jak je plánováno, první modul by mohl být vypuštěn v prvním čtvrtletí roku 2022 pomocí těžké nosné rakety Long March 5B, která poprvé úspěšně odstartovala v této variantě počátkem května 2020, kdy vynesla na protáhlou eliptickou dráhu kolem Země ke zkušebnímu letu budoucí novou kosmickou loď pro lety na oběžnou dráhu, a také k Měsíci.
Speciálně pro tento typ startů konstruktéři vyvinuli nový aerodynamický kryt o délce 20,5 metru s průměrem 5,2 metru. Celá raketa bude 53,7 metrů vysoká s centrálním stupněm o průměru 5 metrů, na který jsou umístěny čtyři pomocné motory, každý o průměru 3,35 metru. Raketa Dlouhý pochod-5B využívá jako palivo kerosin, kapalný vodík a kapalný kyslík. Startovací hmotnost je 849 tun a na nízkou oběžnou dráhu dokáže vynést okolo 25 tun nákladu.
Čínská kosmická agentura oznámila plán výběru zatím poslední skupiny kosmonautů na červenec 2020. V souladu s nedávným prohlášením bude výběr vůbec poprvé zahrnovat skupinu civilních vědeckých pracovníků a inženýrů, nejen vojenské osazenstvo z řad čínské armády.
Kromě této nové kosmické stanice Čína rovněž plánuje vypuštění nového kosmického teleskopu s názvem Xuntian. Bude mít stejnou velikost primárního zrcadla jako Hublleův kosmický teleskop HST, avšak bude schopen pořizovat snímky se širším zorným polem při pohledu na oblohu. Nový dalekohled bude sdílet stejnou oběžnou dráhu jako kosmická stanice (výška zhruba 340-450 kilometrů se sklonem 43°), což dalekohledu umožní občas se ke stanici připojit pro případné opravy a úpravy.
Zdroj: https://phys.org/news/2020-06-china-space-station.html
autor: František Martinek