Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Stále více ambiciózní kosmický program Číny plánuje pokus o vůbec první přistání lunární sondy na odvrácené straně Měsíce. Start mise s označením Chang´e-4 by se měl uskutečnit někdy před rokem 2020; prohlásil to v rozhovoru pro čínskou televizní stanici CCTV Zou Yongliao z Čínské akademie věd.
Zou Yongliao dále informoval, že hlavním cílem mise bude studium geologických podmínek na odvrácené straně Měsíce. „O odvrácené straně se rovněž uvažuje jako o vhodném místě pro umístění radioteleskopů pro astronomický výzkum, který může pomoci rozšířit naše znalosti o vesmíru,“ dodává Zou Yongliao.
Rádiový přenos ze Země není schopen dosáhnout odvrácené strany Měsíce. Proto je nutné před zahájením projektu vypustit retranslační satelit. Start se uskuteční koncem roku 2018, posléze bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem Lagrangeova libračního bodu L2 soustavy Země-Měsíc (bude se tedy nacházet nad odvrácenou polokoulí Měsíce, avšak vzhledem k charakteru oběžné dráhy bude viditelná i ze Země). Životnost sondy bude 3 roky.
Čína chce realizovat přistání kosmické sondy na odvrácené straně Měsíce. Jak informoval zástupce Čínské akademie věd, start sondy Chang´e-4 (což je záložní exemplář sondy Chang´e-3 a pojízdné vědecké laboratoře Jutu vypuštěné v roce 2013) bude uskutečněn před rokem 2020 (některé zdroje udávají roky 2018 či 2019). Podle jeho slov čínští vědci více než rok studovali možnosti takového startu s přistáním na odvrácené straně našeho souputníka. Pokud se podaří tento úkol splnit, tak se Čína stane prvním státem světa, jehož sonda přistane na odvrácené straně Měsíce.
V rámci čínského měsíčního výzkumného programu, pojmenovaného Chang´e podle bájné bohyně, byla již vypuštěna dvojice sond na oběžnou dráhu kolem Měsíce a v roce 2013 přistála na Měsíci sonda s vědeckou pojízdnou laboratoří Jutu.
Technické cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:
Realizace prvního měkkého přistání na odvrácené straně Měsíce a výzkum povrchu našeho souputníka; demonstrace technologií pro přenos dat z Měsíce, přistání a pohyb pojízdné laboratoře v komplikovaném terénu odvrácené strany, zajištění energie během polární noci; vykonání dodatečných detailních výzkumů měsíčního prostředí podle příkazů vyslaných za účelem zjištění poznatků pro následující měsíční mise.
Předběžné vědecké cíle projektu Chang´e-4 jsou následující:
Studium charakteristik měsíčního povrchového prachu a zjištění mechanismů jeho vzniku; provádění měření zbytkového magnetismu na povrchu Měsíce a studium jeho interakce se slunečním větrem; měření teploty lunárního povrchu a studium záření na povrchu Měsíce; studium topologie měsíčního povrchu, chemická analýza povrchu a studium podpovrchových vrstev; Studium vnitřní struktury Měsíce.
Start příští čínské kosmické sondy k Měsíci je však naplánován již na rok 2017 pod názvem Chang´e-5. Cílem mise je přistání bezpilotní sondy na přivrácené straně měsíčního povrchu, odběr vzorků měsíční horniny a jejich doprava na Zemi. Pokud bude mise úspěšná, stane se Čína po Spojených státech amerických a Rusku teprve třetím státem, kterému se takový počin povede.
Zdroj: http://phys.org/news/2015-09-china-aims-probe-moon-side.html, http://novosti-kosmonavtiki.ru/news/29190/ a http://www.unmannedspaceflight.com/index.php?s=10ee0cb04da1e8b23f0fa30b9ade3d58&showtopic=8057
autor: František Martinek