Chilská MASCARA otevírá oči

ESO 022/17 tisková zpráva

Nový lovec exoplanet na observatoři La Silla spatřil první světlo

Na observatoři La Silla v Chile byl uveden do provozu nový systém MASCARA (Multi-site All-Sky CAmeRA) pro detekci extrasolárních planet. Zařízení bude pátrat po exoplanetách, které z našeho pohledu přecházejí přes disk své jasné mateřské hvězdy. Na základě získaných pozorování by měl vzniknout katalog cílů vhodných pro další výzkum.

V červnu roku 2016 uzavřela ESO dohodu s Leiden University o umístění stanice systému MASCARA na observatoři ESO/La Silla v Chile s cílem využít excelentních pozorovacích podmínek pro širokoúhlé pozorování jižní oblohy. V nedávné době byla nově instalovaným systémem provedena první úspěšná testovací pozorování.  

Stanice systému MASCARA v Chile je v pořadí druhá, která již zahájila svá pozorování. První pracuje na severní polokouli na observatoři Roque de los Muchachos na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy). Každá stanice se skládá ze sady kamer umístěných v kontejneru s kontrolovaným vnitřním prostředím a umožňuje sledování téměř celé oblohy pozorovatelné z daného stanoviště [1]. 

„Abychom mohli efektivně pokrýt celou oblohu, potřebujeme stanice umístit jak na severní tak na jižní polokouli,“ říká Ignas Snellen (Leiden University), vedoucí projektového týmu MASCARA. „Díky druhé stanicí umístěné na La Silla jsme nyní schopni monitorovat téměř všechny jasnějších hvězdy prakticky na celé obloze.“

MASCARA je systém pro vyhledávání extrasolárních planet, který byl postaven pracovníky Leiden University v Nizozemí. Jeho kompaktní a levná konstrukce vypadá jednoduše, ale jedná se o inovativní, flexibilní a vysoce spolehlivé zařízení. Srdcem systému je pětice digitálních kamer s běžnými fotografickými objektivy. Díky nim MASCARA pořizuje opakovaná měření jasnosti tisíců hvězd a v získaných datech pátrá po jemných poklesech vyvolaných případným přechodem neznámé planety přes disk mateřské hvězdy.

Tato metoda hledání exoplanet je označována jako tranzitní fotometrie (transit photometry). Na základě provedených měření lze přímo určit velikost planety i parametry její dráhy. U jasnějších systémů je tímto způsobem možné (na základě následných pozorování velkými dalekohledy, jakým je třeba ESO/VLT) zkoumat i základní vlastnosti atmosféry objevené planety.

Hlavním úkolem systému MASCARA je hledání extrasolárních planet u nejjasnějších hvězd na obloze, což je pozorování, které dosud neprováděl žádný přístroj ani na povrchu ani ve vesmíru. Cílovou populací jsou extrasolární planety typu 'horký Jupiter' (hot Jupiter), tedy mohutná tělesa fyzikálně podobná Jupiteru, která však obíhají s periodou pouhých několika hodin v těsné blízkosti svých mateřských hvězd, což způsobuje jejich vysokou povrchovou teplotu. Desítky horkých Jupiterů byly již objeveny metodou měření radiálních rychlostí (radial velocity), jelikož přítomnost takového typu planety má mimořádný (a tedy snadno měřitelný) gravitační vliv na mateřskou hvězdu.

„O planetách objevených metodou radiálních rychlostí toho zatím příliš mnoho zjistit neumíme. Zkoumání takových systémů by vyžadovalo podstatné zlepšení možností přímého zobrazení, aby bylo vůbec možné oddělit slabé světlo chladné staré planety od záře mateřské hvězdy,“ doplňuje Ignas Snellen. „Planety, které přecházejí přes disk své hvězdy, se zkoumají mnohem snadněji.“

Sytém MASCARA je však schopen objevovat také exoplanety o velikosti Neptunu nebo dokonce typu super-Země. Předpokládá se, že výsledným produktem celého projektu bude katalog nejjasnějších blízkých cílů, o který se při svých pozorováních budou opírat budoucí zařízení zaměřená především na detailní charakteristiku atmosfér těchto extrasolárních planet.

Zdroj

Poznámky

[1] MASCARA je schopná sledovat hvězdy až do jasnosti 8,4 mag – tedy asi 10krát slabší stálice, než je možné pozorovat pouhým okem na tmavé obloze. Díky své koncepci je MASCARA ve srovnání s jinými přístroji méně citlivá na atmosférické podmínky a může provádět pozorování dokonce na obloze částečně pokryté oblačností. Tím se zvyšuje počet nocí, během kterých může být zařízení používáno.

Další informace

ESO je nejvýznamnější mezivládní astronomická organizace Evropy, která v současnosti provozuje jedny z nejproduktivnějších pozemních astronomických observatoří světa. ESO podporuje celkem 16 zemí: Belgie, Brazílie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie a hostící stát Chile. ESO uskutečňuje ambiciózní program zaměřený na návrh, konstrukci a provoz výkonných pozemních pozorovacích komplexů umožňujících astronomům dosáhnout významných vědeckých objevů. ESO také hraje vedoucí úlohu při podpoře a organizaci celosvětové spolupráce v astronomickém výzkumu. ESO provozuje tři unikátní pozorovací střediska světového významu nacházející se v Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Observatoři Paranal, nejvyspělejší astronomické observatoři světa pro viditelnou oblast, pracuje Velmi velký dalekohled VLT a také dva další přehlídkové teleskopy – VISTA a VST. Dalekohled VISTA pozoruje v infračervené části spektra a je největším přehlídkovým teleskopem na světě, dalekohled VST je největším teleskopem navrženým k prohlídce oblohy ve viditelné oblasti spektra. ESO je významným partnerem revolučního astronomického teleskopu ALMA, největšího astronomického projektu současnosti. Nedaleko Paranalu v oblasti Cero Armazones staví ESO nový dalekohled ELT (Extremely Large Telescope), který se stane „největším okem hledícím do vesmíru“.

Odkazy

• více o systému MASCARA na stránkách ESO
• MASCARA webová stránka (Leiden University)
• Dohodo o umístění systému MASCARA na La Silla
• Vědecký článek o koncepci systému MASCARA

Kontakty

Viktor Votruba; národní kontakt; Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov, Česká republika; Email: votruba@physics.muni.cz

Jiří Srba; překlad; Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o., Česká republika; Email: jsrba@astrovm.cz

Ignas Snellen; Leiden Observatory; Postbus 9513, 2300 RA Leiden, The Netherlands; Email: snellen@strw.leidenuniv.nl

Richard Hook; ESO Public Information Officer; Garching bei München, Germany; Tel.: +49 89 3200 6655; Mobil: +49 151 1537 3591; Email: rhook@eso.org