Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Vědci objevili v meteoritu uvězněnou vzácnou prachovou částici, kterou vyprodukovala jiná hvězda než naše Slunce. Pomocí pokročilé atomové sondážní tomografie analyzovali jedinečný poměr izotopů hořčíku této částice a odhalili její původ z nově identifikovaného typu supernovy spalující vodík. Tento průlom poskytuje hlubší vhled do kosmických událostí a formování hvězd.
Tento objev učinila hlavní autorka Nicole Nevillová a její kolegové během jejích doktorandských studií na Curtinově univerzitě; nyní pracuje na Lunar and Planetary Science Institute ve spolupráci s Johnsonovým vesmírným střediskem NASA.
Meteority a presolární zrna
Meteority jsou většinou tvořeny materiálem, který se vytvořil v naší Sluneční soustavě a mohou také obsahovat drobné částice, které pocházejí z hvězd zrozených dávno před naším Sluncem. Nápověda, že tyto částice, známé jako presolární zrna, jsou pozůstatky z jiných hvězd, lze nalézt analýzou různých typů prvků v nich obsažených.
Inovativní analytické techniky
Nevillová použila techniku zvanou atomová sondážní tomografie, aby analyzovala částice a rekonstruovala chemii v atomovém měřítku, čímž získala přístup ke skrytým informacím uvnitř. „Tyto částice jsou jako kosmické časové kapsle, poskytující snímek života své mateřské hvězdy,“ řekla Nevillová. „Materiál vytvořený v naší Sluneční soustavě má předvídatelné poměry izotopů – varianty prvků s různým počtem neutronů. Částice, kterou jsme analyzovali, má poměr izotopů hořčíku, který je odlišný od čehokoli ve Sluneční soustavě.“
Výsledky byly doslova mimo tabulky. Nejextrémnější poměr izotopů hořčíku z předchozích studií presolárních zrn byl asi 1200. Zrno v naší studii má hodnotu 3 025, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla nalezena. Tento výjimečně vysoký izotopový poměr lze vysvětlit pouze tvorbou v nedávno objeveném typu hvězdy – supernovy spalující vodík.
Průlomy v astrofyzice
Spoluautor studie David Saxey z John de Laeter Center v Curtin řekl, že výzkum je průlomem v tom, jak chápeme vesmír a posouvá hranice jak analytických technik, tak astrofyzikálních modelů. „Atomová sonda nám poskytla novou úroveň detailů, ke kterým jsme v předchozích studiích neměli přístup,“ řekl Saxey.
Supernova spalující vodík je typ hvězdy, která byla objevena teprve nedávno, přibližně ve stejnou dobu, kdy jsme analyzovali drobné prachové částice. Použití atomové sondy v této studii poskytuje novou úroveň detailů, které nám pomáhají pochopit, jak tyto hvězdy vznikly.
Propojení laboratorních nálezů s kosmickými jevy
Spoluautor profesor Phil Bland z Curtin's School of Earth and Planetary Sciences uvedl, že nové objevy ze studia vzácných částic v meteoritech nám umožňují získat vhled do kosmických událostí mimo Sluneční soustavu. „Je prostě úžasné být schopen propojit měření v atomovém měřítku v laboratoři s nedávno objeveným typem hvězdy.“
Výzkum byl publikován v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: https://scitechdaily.com/unprecedented-find-in-meteorite-challenges-astrophysical-models/
autor: František Martinek