Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Nové výzkumy naznačují, že obří hvězda Betelgeuse, představující rameno bájného hvězdného lovce Oriona, se již více než jedno desetiletí smršťuje.
Betelgeuse se blíží ke konci svého života v podobě rudého veleobra. Jasně zářící nafouklá hvězda má 15 až 20krát větší hmotnost než naše Slunce. Pokud by se nacházela v centru Sluneční soustavy místo Slunce, sahal by její povrch až ke dráze planety Jupiter.
Avšak průměr hvězdy se, jak se zdá, zmenšuje. Nová pozorování napovídají, že obří hvězda se od roku 1993 scvrkla o více než 15 %. To může být signál dlouhodobých oscilací jejího průměru nebo první hvězdné „zvonění umíráčkem“. Nebo to ještě může být artefakt „hrbolatého“ povrchu hvězdy, což se může projevovat změnami průměru při rotaci hvězdy.
Hvězda Betelgeuse je zahalena rozsáhlým oblakem plynů a prachu, takže změřit její průměr je velmi obtížné. K proniknutí skrz tento kokon použil Charles Townes (University of California, Berkeley) se svými spolupracovníky soustavu dalekohledů, které jsou citlivé na určitou vlnovou délku infračerveného světla hvězdy.
Vědecký tým použil tyto přístroje k měření průměru kotoučku hvězdy Betegeuse na obloze. Během časového rozpětí 15 let klesl průměr hvězdy, jak se zdá, z 11,2 na 9,6 AU (1 AU neboli astronomická jednotka je průměrná vzdálenost Země od Slunce, tj. 149 597 871 km).
Vyvržený plyn
Příčina tohoto zmenšení průměru není známa. Také není jasné, jak se bude rudý veleobr chovat na konci svého života.
„Možná zde jsou určité nestability ve stavbě hvězdy, které mají za následek její smršťování nebo alespoň zmenšení jejího průměru či odfouknutí části materiálu, kdo ví,“ říká Townes.
Zmenšování rozměru může být také důkazem doposud neobjevených pulsací hvězdy, jak doplňuje Graham Harper (University of Colorado, Boulder), který nebyl členem výzkumného týmu.
Povrch hvězdy Betelgeuse je znám svým rozpínáním a smršťováním, způsobeným z části vířením plynů při konvekci z podpovrchových vrstev. Dvě takové pulsace jsou již známy – jedna se zřejmě spouští znovu každý rok, druhá každých 6 let. Protože tato pozorování ukazují na postupné zmenšování průměru hvězdy během 15 let v souladu s řadou měření, Harper dodává: „Myslím si, že to je velmi zřetelný signál, že se Betelgeuse zmenšuje.“
Hrbolatý povrch
Avšak Harper poznamenává, že změny průměru mohou být pouhou iluzí. Počítačové simulace naznačují, že teplotní rozdíly uvnitř rudého obra mohou způsobit, že jeho povrch bude nezvykle hrbolatý. Důsledkem bude fakt, že hvězda bude mít rozdílné zdánlivé průměry, pokud ji budeme pozorovat z různých směrů.
„Kdykoliv se díváme na snímky hvězdy, nejeví se symetrická. Vypadá podobně jako neforemná brambora,“ říká Harper. Hvězda Betelgeuse rotuje podle současných poznatků přibližně jednou za 18 let, což může naznačovat, že se díváme právě na menší rozměr hvězdy.
Další možností podle Harpera je, že astronomové neměřili průměr „povrchu“ hvězdy, ale husté vrstvy molekul plynů, jejíž přítomnost někteří teoretikové předpokládají, jak se vznáší právě nad povrchem hvězdy.
Astronomové doufají, že fotografie hvězdy s vysokým rozlišením, pořízené v oboru různých vlnových délek elektromagnetického spektra přesně určí původ světla, které zde pozorujeme.
Zdroj: http://www.newscientist.com/article/dn17282-betelgeuse-the-incredible-shrinking-star.html
autor: František Martinek