Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Při použití nových pozorovacích dat založených na kosmickém přístroji Solar Mass Ejection Imager (SMEI) a tří odlišných modelovacích technik astronomové zjistili, že hvězda Betelgeuse – červený superobr v souhvězdí Orion – má průměr zhruba 764 průměrů Slunce, hmotnost mezi 16,5 a 19 hmotnostmi Slunce a od Země je vzdálena 548 světelných roků.
„Betelgeuse již dlouhá léta fascinuje astronomy. Avšak nedávno se tato hvězda chovala jaksi podivně,“ říká Meridith Joyce, astronomka na Research School of Astronomy and Astrophysics at the Australian National University and the ARC Centre of Excellence for All Sky Astrophysics in 3 Dimensions (ASTRO 3D). „Obvykle se jedná o jednu z nejjasnějších hvězd na obloze, avšak pozorovali jsme dva výrazné poklesy jasnosti Betelgeuse od roku 2019.“
„To nabízelo spekulace, že by to mohlo vést k explozi. Avšak naše studie nabízejí odlišné vysvětlení. Víme, že první událost ztlumení jasnosti byla spojena s oblakem prachu. Objevili jsme sekundární menší událost, která vznikla pravděpodobně v důsledku pulsací hvězdy.“
Meridith Joyce a její spolupracovníci byli schopni použít hydrodynamické a seismické modelování ke zjištění dalších informací týkajících se fyzikálního původu pulsací hvězdy Betelgeuse a získali jasnější představu o této fázi života studovaného superobra.
„Naše analýzy potvrdily, že tlakové vlny – v podstatě zvukové vlny – způsobily pulsace Betelgeuse,“ říká Shing-Chi Leung, astronom na Walter Burke Institute for Theoretical Physics at Caltech.
„V současné době se spaluje hélium v jejím jádře, což znamená, že to zdaleka není blízko exploze,“ dodává Meridith Joyce. „Mohlo by to být zhruba kolem 100 000 roků před tím, než opravdu dojde u této hvězdy k výbuchu.“
„Rovněž se nám podařilo určit průměr hvězdy Betelgeuse, a také její vzdálenost od Země,“ dodává László Molnár, astronom z Konkoly Observatory. „Současná fyzická velikost Betelgeuse byla poněkud záhadou – z dřívějších studií vyplývalo, že může mít větší průměr, než je oběžná dráha planety Jupiter.“
„Výsledky našich pozorování ukazují, že Betelgeuse sahá pouze do dvou třetin této velikosti, což znamená, že její průměr je 764× větší než průměr Slunce. Jakmile jsme určili skutečný průměr této obří hvězdy, byli jsme schopni vypočítat i její vzdálenost od Země,“ říká László Molnár. „Z našich měření vyplývá, že hvězda je od Země vzdálena 548 světelných roků – což znamená, že je o 25 % blíže, než se doposud udávalo.“
Dobrou zprávou je, že Betelgeuse je stále ještě dostatečně daleko od Země pro případ eventuální exploze, než aby to mělo závažný dopad na pozemský život.
„Ve skutečnosti je to velmi důležité z toho hlediska, pokud by došlo k explozi supernovy. A je to náš nejbližší kandidát na takovouto událost. Dává nám to do budoucna vzácnou příležitost studovat, co se bude dít s podobnou hvězdou předtím, než exploduje,“ doplňuje Meridith Joyce.
Článek byl publikován v časopise Astrophysical Journal.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/betelgeuse-size-distance-08957.html a https://scitechdaily.com/strangely-behaving-red-supergiant-betelgeuse-smaller-and-closer-than-first-thought/
autor: František Martinek