Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Nová pozorování Velké rudé skvrny na Jupiteru odhalila, že atmosféra planety nad proslulou bouří a kolem ní je překvapivě zajímavá a aktivní. Připojená grafika ukazuje oblast pozorovanou vesmírným teleskopem James Webb Space Telescope (JWST) – nejprve její polohu na snímku celé planety přístrojem NIRCam (vlevo) a samotnou oblast (vpravo), zobrazenou Webbovým spektrografem Near-InfraRed Spectrograph (NIRSpec).
Snímek z NIRSpec je poskládán ze šesti snímků NIRSpec Integral Field Unit pořízených v červenci 2022, každý o ploše přibližně 300 kilometrů čtverečních, a ukazuje infračervené světlo vyzařované molekulami vodíku v ionosféře Jupitera. Tyto molekuly leží více než 300 kilometrů nad mraky bouře, kde světlo ze Slunce ionizuje vodík a stimuluje tuto infračervenou emisi. Červenější barvy na tomto obrázku zobrazují emise vodíku z těchto vysokých nadmořských výšek v ionosféře planety. Modřejší barvy naopak ukazují infračervené světlo z nižších výšek, včetně vrcholků mraků v atmosféře a velmi nápadné Velké rudé skvrny.
Jupiter je daleko od Slunce a proto přijímá rovnoměrnou nízkou úroveň denního světla, což znamená, že většina povrchu planety je na těchto infračervených vlnových délkách relativně slabá – zejména ve srovnání s emisemi z molekul v blízkosti pólů, kde je magnetické pole Jupitera obzvláště silné. Na rozdíl od očekávání vědců, že tato oblast bude proto v přírodě vypadat homogenně, hostí celou řadu složitých struktur, včetně tmavých oblouků a jasných bodů, v celém zorném poli.
Popis obrázku – grafika se dvěma panely: Na levé straně je infračervený snímek planety Jupiter, označený „Webb/NIRCam“. Planeta je zobrazena v mnoha barvách, zejména na pólech a v oblasti Velké rudé skvrny, která je viditelná jako kruhová bouře vpravo dole na planetě. Skvrna je obklopena zvýrazněním zubatého obdélníku. Pravá strana ukazuje detailní obrázek této oblasti v různých barvách, označený „Webb/NIRSpec“. Barevný pruh ukazuje, že modřejší barvy na této straně ukazují nižší nadmořské výšky v atmosféře Jupitera a červenější barvy vyšší nadmořské výšky.
Zdroj: https://esawebb.org/images/weic2419a/
autor: František Martinek