Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Jedna z těchto exoplanet, HD 20794 d, je pravděpodobně kamennou planetou v obyvatelné zóně své mateřské hvězdy, trpaslíka HD 20794. „HD 20794, kolem které obíhá planeta HD 20794 d, není obyčejná hvězda,“ uvedl astronom UNIGE Xavier Dumusque. „Její svítivost a blízkost z ní činí ideálního kandidáta pro budoucí teleskopy, jejichž úkolem bude přímé pozorování atmosfér exoplanet.“
HD 20794 je jasná hvězda typu G6V, která se nachází ve vzdálenosti 19,7 světelného roku v souhvězdí Eridanu. Hvězda, známá také jako LHS 19 nebo e Eri, hostí nejméně tři masivní exoplanety: HD 20794 b, c a d. Jejich oběžné doby jsou 18,3; 89,7 a 647,6 dne a hmotnosti 2,2; 3 a 5,8 hmotností Země.
„Zájem o planetu HD 20794 d spočívá v její poloze v obyvatelné zóně mateřské hvězdy, tedy v zóně, která vymezuje místo, kde může na planetě existovat kapalná voda, což je jedna z podmínek nezbytných pro rozvoj života, jak ho známe,“ uvedl Xavier Dumusque a jeho kolegové. „Místo toho, aby se HD 20794 d pohybovala po relativně kruhové dráze jako Země nebo Mars, sleduje eliptickou trajektorii s velkými změnami vzdálenosti od své hvězdy během svého oběhu.“
Planeta tak po své dráze osciluje mezi vnitřním okrajem obyvatelné zóny své hvězdy (0,75 AU) a vně zóny (2 AU). Pokud je na HD 20794 d voda, přešla by během oběhu planety kolem hvězdy ze stavu ledu do stavu kapalného, který je příznivý pro vznik života.
Astronomové sledovali systém HD 20794 pomocí přístroje ESPRESSO (Echelle SPectrograph for Rocky Exoplanets and Stable Spectroscopic Observations), který je instalován na dalekohledu ESO VLT (Very Large Telescope) na Paranalu v Chile.
Následně spojili data ESPRESSO s daty z přístroje HARPS (High Accuracy Radial velocity Planet Searcher), který je instalován na 3,6m teleskopu na La Silla v Chile, včetně archivních dat a nových měření z nedávného programu.
„Systém HD 20794 je vysoce prioritním cílem pro budoucí charakterizaci atmosféry pomocí zařízení pro přímé zobrazování,“ uvedli vědci.
Jejich článek byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/hd-20794-system-13619.html
autor: František Martinek