Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Přítomnost dalších planet na okraji Sluneční soustavy navrhli v roce 2016 Konstantin Batygin a Mike Brown, astronomové z Caltech, k vysvětlení komplikované architektury oběžných drah těles Kuiperova pásu – prostoru ledových těles obíhajících kolem Slunce za drahou planety Neptun. Od té doby byli astronomové zaměstnáni shromažďováním důkazů o jejich existenci. Nyní Batygin, Brown a další dva astronomové z University of Michigan – Juliette Beckerová a Fred Adams – zhodnotili důkazy ve dvou článcích.
Existence hypotetické deváté planety je založena na důkazech vyplývajících ze shlukování objektů Kuiperova pásu ovlivňovaných gravitačním působením dosud nespatřené planety. Bylo otevřenou otázkou, pokud jde o to, zda toto shlukování skutečně existuje, nebo jestli je artefaktem vyplývajícím ze situace, jak a kde jsou objekty Kuiperova pásu pozorovány.
K posouzení tohoto vlivu Konstantin Batygin a Mike Brown vyvinuli metodu ke kvantifikování velikosti odchylky u každého jednotlivého pozorování a následně vypočítali, že pravděpodobnost shlukování je neopodstatněná. Tato pravděpodobnost, jak astronomové určili, je zhruba 1:500. Výsledky byly publikovány v článku uveřejněném v časopise Astronomical Journal.
„Ačkoliv tyto analýzy nic neříkají přímo o tom, zda se zde devátá planeta nachází, signalizují, že tento předpoklad spočívá na pevných základech,“ říká Mike Brown.
Druhý článek publikovaný v časopise Physics Reports skýtá tisíce nových počítačových modelů dynamického vývoje ve vzdálených oblastech Sluneční soustavy a nabízí aktualizovaný pohled na podstatu deváté planety včetně odhadu, že je menší a nachází se blíže ke Slunci, než se doposud předpokládalo.
Na základě nových modelů Batygin a Brown – společně s Beckerovou a Adamsem – dospěli k závěru, že hmotnost deváté planety leží někde mezi 5 až 10 hmotnostmi naší Země a velikost poloosy její dráhy je 400 AU (astronomických jednotek), což ji posouvá blíže ke Slunci, než činily dosavadní odhady – a mohla by tedy být jasnější. Měla by mít mírně eliptickou oběžnou dráhu s dobou oběhu kolem 10 000 roků.
„S hmotností 5× vyšší než u naší planety může devátá planeta pravděpodobně připomínat typickou exoplanetární super-zemi,“ říká Konstantin Batygin. „Ve Sluneční soustavě se jedná o chybějící článek při vzniku planet. V průběhu uplynulého desetiletí výzkumy exoplanet odhalily, že planety podobných velikostí jsou v okolí hvězd podobných Slunci velmi časté. Devátá planeta může být nejbližším objeveným tělesem, které patří svými vlastnostmi mezi typické planety v naší Galaxii.“
„Nejsilnější argument pro existenci deváté planety spočívá v tom, že pozorovaná data mohou být zcela vysvětlena navrhovanou přítomností nové planety,“ říká Fred Adams. „Řečeno jinými slovy, existují četné důvody domnívat se, že devátá planeta je reálný jev.“
Existuje však i jiná možnost. Alternativní vysvětlení deváté planety navrhují astronomové z University of Cambridge a American University of Beirut. Podle nich se dá vše vysvětlit existencí disku tvořeného malými ledovými tělesy o celkové hmotnosti převyšující 10× hmotnost Země. Gravitační síly předpokládaného disku mohou vysvětlit mimořádnou orbitální architekturu, kterou se projevují některá tělesa ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. A není k tomu potřeba přítomnost nové planety.
„Hypotéza existence deváté planety je fascinující, avšak pokud hypotetická devátá planeta existuje, doposud uniká objevu,“ říká spoluautor článku Antranik Sefilian, doktorand na Cambridge’s Department of Applied Mathematics and Theoretical Physics. „Chtěli jsme zjistit, jestli zde mohou být další méně vzrušující a snad i více přirozenější příčiny pro neobvyklé dráhy, které pozorujeme u některých těles Kuiperova pásu. Domníváme se, že spíše než abychom si dělali starosti se vznikem a nezvyklou dráhou deváté planety, je jednodušší vše vysvětlit gravitací malých těles vytvářejících disk za drahou planety Neptun.“
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/nature-location-planet-nine-06949.html a https://scitechdaily.com/astronomers-explain-mystery-orbits-in-outermost-reaches-of-solar-system/
autor: František Martinek