Poslední květnovou středu roku 2024 se v areálu Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. uskutečnilo setkání partnerů projektu Kulturního a kreativního centra – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. V současné době finišují přípravy pro zahájení samotné stavby nového objektu, ale stejně tak se snažíme nacházet a rozvíjet spolupráci s řadou partnerů, kteří nám mohou s činností v nových prostorách pomoci.
Již tradičně se minimálně jednou za rok na naší hvězdárně objeví studenti předmětu SLO/PA Univerzity Palackého v Olomouci, Společné laboratoře optiky UP a FZÚ AV ČR. Stejně tomu bylo i letos, ale přece jen ta letošní stáž byla něčím výjimečná… světe div se, vyšlo nám počasí! A čím vším se studenti u nás zabývali? Hlavními tématy byly astronomické přístroje, astronomická pozorování a jejich zpracování.
Také valašskomeziříčská hvězdárna se v pátek 15. 3. 2024 zapojila do celorepublikového Dne hvězdáren a planetárií, aby veřejnosti představila práci těchto pracovišť, jejich význam a přínosy. Připravili jsme bohatý program od odpoledních až do večerních hodin, kdy si mohli trpěliví návštěvníci prohlédnout nejen našeho nejbližšího nebeského souputníka, ale také největší planetu Sluneční soustavy Jupiter. Odpolední programy byl určený zejména dětem a v podvečer jsme veřejnosti slavnostně představili dva nové nafukovací modely těles nebeských, Slunce a naší planety Země.
Kometa C/2016 R2 (PanSTARRS) je návštěvníkem vnitřních oblastí Sluneční soustavy ze vzdáleného Oortova oblaku vytvářející velmi komplexní ohon, ve kterém převládá modré světlo. Chvost je mimořádně bohatý na oxid uhelnatý a dusík. Vyplývá to z pozorování, která uskutečnili astronomové na pařížské observatoři pod vedením Nicolase Bivera. C/2016 R2 je dynamické staré těleso z Oortova oblaku s odhadovanou oběžnou periodou kolem 21 600 roků.
Byla objevena 7. 9. 2016, obíhá po velmi výstředné eliptické dráze se sklonem 58° vůči ekliptice, poloosa její dráhy činí 740 astronomických jednotek (AU). C/2016 R2 je velmi neobvyklá kometa. Na podzim roku 2017, zatímco se přibližovala ke Slunci, předváděla svou komu i ohon v odstínech tmavě modré barvy. Naproti tomu běžné komety vykazují prachový ohon a komu v neutrální či nažloutlé barvě, což je důsledkem rozptylu slunečního záření na zrníčkách prachu.
„Komety jsou většinou původními pozůstatky formování Sluneční soustavy před 4,6 miliardami roků,“ říká Nicolas Biver se spoluautory, kteří uskutečnili výzkum složení komety C/2016 R2 na různých vlnových délkách elektromagnetického spektra. „Výzkum složení kometárních ledů poskytuje klíč k fyzikálním podmínkách a chemickým procesům, které hrály roli v prapůvodní sluneční mlhovině v době vzniku komet.“
Astronomové pozorovali kometu C/2016 R2 ve dnech 23. a 24. ledna 2018 pomocí radioteleskopu IRAM (Institut de radioastronomie millimetrique) o průměru 30 metrů, který se nachází na Pico Veleta, Sierra Nevada ve Španělsku. Od ledna do března 2018 ji studovali pomocí radioteleskopu Nançay radio telescope (NRT). Detekovali přitom přítomnost oxidu uhelnatého, vody, metanolu, formaldehydu, dusíku, kyanovodíku, sirovodíku a sirouhlíku.
„Složení komy v případě komety C/2016 R2 je velmi odlišné od všech ostatních doposud pozorovaných komet, které jsou bohaté na dusík a oxid uhelnatý a naopak chudé na prach,“ vysvětlují astronomové. „Z toho vyplývá, že tato kometa může náležet k velmi vzácné skupině komet vytvořených daleko od Slunce, za linií vytváření ledů dusíku. Alternativním vysvětlením může být skutečnost, že kometa C/2016 R2 je fragmentem velkého a diferencovaného tělesa za drahou Neptunu s charakteristickými vlastnostmi objektů obohacených o vrstvy těkavých látek.“
Astronomové rovněž zjistili, že jádro komety ztrácelo přibližně 5 tun oxidu uhelnatého každou sekundu.
„Kometa C/2016 R2 reprezentuje rodinu komet, které jsme zatím pozorovali jen výjimečně zhruba jednou za století,“ dodávají astronomové. „Kromě C/1908 R1 (Morehouse) a C/1961 R1 (Humason) jsou dalšími kandidáty komety 29P/Schwassmann-Wachmann 1 a C/2002 VQ94 (LINEAR), které vykazovaly optické spektrum s dominancí výrazných emisí iontů oxidu uhelnatého a dusíku charakterizující hojnost oxidu uhelnatého a dusíku s vysokým poměrem dusíku/oxidu uhelnatému. Rozdílnost poměru prach/plyn pozorovaného u těchto komet může podporovat druhou variantu původu, podle níž jsou tyto komety fragmenty kolizí odlišných trans-neptunických těles.“
Objev byl publikován v časopise Astronomy & Astrophysics.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/blue-comet-c2016-r2-06506.html
autor: František Martinek