Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Výzkumníci odkryli pomocí čínského dalekohledu FAST (Five hundred meter Aperture Spherical Telescope) šest vzdálených galaxií bohatých na vodík s potenciálem pro tvorbu hvězd, což významně posunulo naše chápání raného vesmíru. Hongwei Xi z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC) a jeho tým prostudovali charakteristiky šesti nově identifikovaných galaxií s vysokým rudým posuvem. Tento objev byl učiněn pomocí pětisetmetrového radioteleskopu (FAST) umístěného v provincii Guizhou v Číně. Jejich zjištění byla publikována v The Astrophysical Journal Letters.
Tyto pozoruhodné galaxie, jejichž vyzařování rádiových vln k nám dosáhlo téměř za dobu odpovídající stáří Sluneční soustavy, obsahují množství atomárního vodíku, které je větší než v množství desítek tisíc galaxií dříve zkoumaných v místním vesmíru pomocí jiných radioteleskopů.
Vědci dospěli k závěru, že galaxie před čtyřmi miliardami let měly mnohem více plynu tvořícího hvězdy než dnešní galaxie a vzdálené galaxie mají mnohem větší zásoby plynu, než se dříve předpokládalo.
Význam FAST a mezinárodní spolupráce
„Tyto objevy jsou součástí probíhajícího průzkumu FAST Ultra Deep Survey, který ukazuje obrovskou citlivost největšího radioteleskopu na světě,“ řekl Bo Peng z NAOC. „Nový průzkum FAST zatím objevil přes 100 nových galaxií ve vzdálenostech až pět miliard světelných let, přičemž se očekává, že konečný počet dosáhne více než 1000 galaxií.“
Hledání optických protějšků nových rádiových objevů se změnilo v detektivní příběh, protože galaxie jsou na tak velké vzdálenosti velmi slabé. Navíc kvůli rozdílu vlnových délek není přesnost lokalizace FAST tak dobrá jako u optických dalekohledů.
Pomocí největších optických teleskopů v USA a Rusku však protějšky nakonec odborníci ze spolupracujícího týmu identifikovali. Bylo zjištěno, že protějšky obsahují 2–3krát více hvězd než Mléčná dráha, ale také obsahují asi 10krát větší množství vodíku.
„Tato spolupráce mezi čínskými a australskými radioastronomy ukazuje obrovský potenciál nové generace radioteleskopů, které později v tomto desetiletí zahrnou také mezinárodní observatoř Square Kilometer Array Observatory (SKAO),“ řekl Lister Staveley-Smith z Uzel University of Western Australia z Mezinárodního centra pro výzkum radioastronomie.
autor: František Martinek