Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Tým profesionálních astronomů vypátral mladého hnědého trpaslíka obklopeného diskem, ve kterém by se potenciálně mohly zrodit planety. Objekt pojmenovaný W1200-7845 se nachází ve vzdálenosti 333 světelných roků od Země v souhvězdí Chameleon a je členem pohybové skupiny hvězd Epsilon Chameleontis (ɛ Cha); jejich stáří bylo určeno na 3,7 miliónu roků.
Objekt W1200-7845 byl objeven v rámci projektu Disk Detective financovaného NASA a pořádaného Zooniverse, který poskytuje snímky objektů ve vesmíru pro veřejné klasifikování s cílem vyhledání objektů, které pravděpodobně představují hvězdy obklopené disky a kolem nichž by mohly obíhat planety.
Zájemci si mohou prohlížet snímky stejných vesmírných objektů vyfotografovaných NASA pomocí družice WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer), která detekuje infračervenou emisi, jako je tepelné záření vydávané plynem a prachem hvězdných disků.
Uživatel může klasifikovat objekty na základě určitých kritérií, například jestli objekt vypadá oválný (má tvar, kterým se velmi podobá galaxii) nebo má tvar koule (což naznačuje, že objekt je spíše disk s hvězdou uprostřed).
„Máme mnoho astronomů, kteří prohlížejí každý objekt a poskytují svůj vlastní nezávislý posudek a doufají, že další výzkum umožní rozhodnout, zda se jedná nepochybně o galaxie a nebo naopak se jedná o hvězdu s diskem kolem ní,“ říká spoluautor článku Steven Silverberg, postgraduální vědecký pracovník na MIT’s Kavli Institute for Astrophysics and Space Research.
Na základě těchto informací mohou profesionální astronomové ověřovat množství klasifikovaných disků využitím mnohem důmyslnějších metod a dalekohledů a rozhodnout, jestli se skutečně jedná o disky a jaké vlastnosti tyto disky mají.
V případě W1200-7845 astronomové amatéři poprvé klasifikovali objekt jako disk v roce 2016. Steven Silverberg se svými spolupracovníky se následně podívali mnohem blíže na zdroj infračerveným přístrojem instalovaným na dalekohledu Magellan o průměru 6,5 metru na Las Campanas Observatory.
Na základě těchto nových pozorování rozhodli, že zdroj je skutečně disk obklopující hnědého trpaslíka uvnitř pohybové skupiny hvězd Epsilon Chameleontis, jedné z několika mladých pohybových skupin rozptýlených napříč jižní oblohou.
Objekt W1200-7845 je rovněž blízko Země – jeho vzdálenost je zhruba 333 světelné roky – což z něj dělá nejbližšího doposud detekovaného hnědého trpaslíka s diskem.
„Když se nachází tak blízko, musí ležet v blízkém okolí Slunce,“ říká Maria Schutte, spoluautorka studie a postgraduální studentka na University of Oklahoma. „Tato blízkost je skutečně velmi důležitá, protože hnědí trpaslíci mají velmi malou hmotnost a podstatně menší jasnost než jiné hvězdné objekty. Pokud jsou objekty takto blízko, jsme schopni u nich pozorovat mnohem více detailů.“
Astronomové nyní plánují nová pozorování objektu W1200-7845 pomocí dalších dalekohledů, jako je například radioteleskop Atacama Large Millimeter/Submillimeter Array (ALMA). Doufají, že spatří i samotný disk obklopující hnědého trpaslíka a změří jeho hmotnost a velikost.
„Hmotnost disku nám přesně řekne, jak mnoho látky v disku je, což nám zase poskytne informace, jestli může dojít ke vzniku planet v tomto systému a jaké typy planet je disk schopen vytvořit,“ říká Steven Silverberg. „Data můžeme rovněž využít k určení, jaký druh plynu je v tomto systému, což zase napoví něco o složení disku.“
Objev byl publikován na 236. setkání členů americké astronomické společnosti – American Astronomical Society (AAS).
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/young-brown-dwarf-circumstellar-disk-08496.html
autor: František Martinek