Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Na základě použití kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory a radioteleskopu MeerKAT v jižní Africe astronomové z University of Massachusetts, Amherst, detailně zmapovali centrální region naší Galaxie – Mléčné dráhy. Rentgenové a rádiové záření zobrazilo bouřlivé kosmické „počasí“ v centru naší Galaxie.
Na připojeném úvodním obrázku ukazuje zveřejněné panorama centrální oblast Mléčné dráhy. Je založen na dřívějších průzkumech uskutečněných kosmickou observatoří Chandra X-ray Observatory (NASA) a dalšími dalekohledy a rozšiřuje vysokoenergetický pohled observatoře Chandra dále nad a pod galaktickou rovinu, než při dřívějších zobrazovacích kampaních. Rentgenové záření detekované družicí Chandra je znázorněno oranžovou, zelenou a fialovou barvou, znázorňující rozdílné energie v oboru záření X. Data z radioteleskopu MeerKAT jsou znázorněna šedou barvou.
„Galaxie se podobá ekosystému,“ říká profesor Daniel Wang, astronom na Department of Astronomy at the University of Massachusetts, Amherst. „Víme, že centra galaxií hrají nesmírnou roli v jejich vývoji.“
A přece cokoliv se stalo v centru naší Galaxie, je obtížné studovat, nehledě na jeho relativní blízkost vůči Zemi, protože oblast je zahalena hustou „mlhou“ tvořenou plynem a prachem. Výsledkem práce týmu astronomů je vytvoření doposud nejzřetelnějšího obrázku dvojice chocholů emitujících rentgenové záření, které se vynořují z oblasti poblíž supermasivní černé díry, nacházející se v centru naší Galaxie.
Dokonce ještě úchvatnější je objev rentgenového vlákna pojmenovaného G0.17-0.41, které se nachází poblíž jižního chocholu. „Toto vlákno vedlo k odhalení nového fenoménu. Je to důkaz pokračujícího magnetického pole a jevu jeho opětovného propojení (rekonexe),“ říká Daniel Wang. „Vlákno pravděpodobně představuje pouze špičku ledovce jevu s názvem magnetické rekonexe.“
V oblasti centra Galaxie hraje významnou roli proces magnetické rekonexe, při kterém dochází k překřížení a „vyzkratování“ magnetických siločar, čímž dojde k uvolnění velkého množství energie. „To je intenzivní proces a je známo, že bude zodpovědný za takové dobře známé jevy, jako jsou sluneční erupce, které vytvářejí kosmické počasí dostatečně výkonné narušit rozvodné a komunikační systémy zde na Zemi. Vytvářejí rovněž působivé polární záře,“ říká Daniel Wang.
Astronomové se nyní domnívají, že magnetické rekonexe se rovněž vyskytují v mezihvězdném prostoru a mají tendenci odehrávat se na vnější hranici expandujících chocholů urychlovaných centrem naší Galaxie.
„Jaké je celkové množství energie proudící v centru naší Galaxie? Jak je vytvářena a transportována? A jak to ovlivňuje galaktický ekosystém?“ ptá se profesor Wang. „To jsou fundamentální otázky, jejichž odpovědi pomohou odhalit historii Mléčné dráhy.“
Výsledky pozorování vědeckého týmu byly publikovány v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: http://www.sci-news.com/astronomy/new-x-ray-map-milky-ways-center-09707.html a
https://scitechdaily.com/unprecedented-new-panorama-of-the-center-of-our-milky-way-reveals-magnetized-threads-weaving-spectacular-galactic-tapestry/
autor: František Martinek