Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Binární systém JuMBO 24 sídlí v mlhovině v Orionu, difúzní mlhovině nacházející se přibližně 1350 světelných let daleko v souhvězdí Orion. „Průzkum v oboru blízkého infračerveného záření pomocí kosmického dalekohledu Jamese Webba (JWST) vnitřní mlhoviny v Orionu a skupiny hvězd Trapez vedl k detekci 40 binárních objektů o hmotnosti Jupitera (JuMBO) a dvou trojitých objektů,“ řekl profesor Luis Rodríguez z Universidad Nacional Autónoma de México.
„Tyto vícenásobné systémy nejsou spojeny s hvězdami a jejich složky mají hmotnosti v rozmezí 0,6-14 hmotností Jupitera a vzájemné vzdálenosti mezi 28 a 384 AU. Existence těchto ´širokých dvojhvězd´ je překvapivá, protože současné znalosti o formování hvězd a planet je nemohou vysvětlit.“
Pomocí radioteleskopu NSF Karl G. Jansky Very Large Array (VLA) hledali astronomové protějšky ke 40 objektům JuMBO. Překvapivě pouze jeden z těchto objektů, JuMBO 24, představoval rádiový protějšek. Radiová svítivost dvou planetárních hmotných objektů v systému je výrazně vyšší než svítivost detekovaná u hnědých trpaslíků.
Tato abnormalita vyvolává nové otázky a poskytuje vzrušující výzkumné příležitosti k dalšímu pochopení povahy těchto volně putujících planet. I když je možné, že spojení mezi infračervenými a rádiovými signály je náhodné, tým to považuje za vysoce nepravděpodobné, s pravděpodobností pouze 1 ku 10 000.
„Skutečně pozoruhodné je, že tyto objekty mohou mít měsíce podobné Europě nebo Enceladu, přičemž oba mají podzemní oceány kapalné vody, které by mohly podporovat život,“ řekl profesor Rodriguez. „Detekce rádiových vln pocházejících z obou složek dvojitého systému volně plujících planet představuje významný milník v našem zkoumání vesmíru.“
Představuje také vzrušující příležitost pro další výzkum potenciální obyvatelnosti planet mimo Sluneční soustavu.
Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal Letters.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/free-floating-planetary-mass-binary-system-12688.html
autor: František Martinek