Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Pomocí archivních dat z radioteleskopu Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT) zachytili astronomové rádiový signál na specifické vlnové délce známé jako čára 21 cm z galaxie SDSS J0826+5630, v níž se tvoří hvězdy a která existovala již před téměř 9 miliardami let. Je to poprvé, co byl tento typ rádiového signálu detekován na tak velkou vzdálenost.
„Galaxie vysílá různé druhy rádiových signálů,“ řekl Arnab Chakraborty, postdoktorandský výzkumník na McGill University. „Doposud bylo možné zachytit tento konkrétní signál pouze z blízkých galaxií, což omezuje naše znalosti na galaxie blíže Zemi. Ale díky přirozeně se vyskytujícímu jevu zvanému gravitační čočka můžeme zachytit slabý signál z rekordní vzdálenosti. To nám pomůže pochopit složení galaxií v mnohem větších vzdálenostech od Země.“
Arnab Chakraborty a jeho kolega Nirupam Roy z Indian Institute of Science pomocí archivních dat z Giant Metrewave Radio Telescope v Indii detekovali signál ze vzdálené galaxie s tvorbou hvězd známé jako SDSS J0826+5630 a změřili složení jejích plynů. Pozorovali, že atomová hmotnost obsahu plynu v této konkrétní galaxii je téměř dvakrát větší než hmotnost hvězd, které jsou pro nás viditelné.
Rádiový signál byl vysílán z této galaxie, když vesmír byl starý pouze 4,9 miliardy let, což astronomům umožnilo nahlédnout do tajemství raného vesmíru.
„Je to ekvivalent zpětného pohledu v čase do doby před 8,8 miliardy let,“ řekl Arnab Chakraborty. „Gravitační čočky zesilují signál přicházející ze vzdáleného objektu, aby nám pomohl nahlédnout do raného vesmíru,“ dodal Nirupam Roy. „V tomto konkrétním případě je signál zakřiven přítomností dalšího masivního tělesa, jiné galaxie mezi cílem a pozorovatelem. To efektivně vede ke zesílení signálu o faktor 30, což umožňuje dalekohledu jej zachytit.“
Výsledky týmu demonstrují proveditelnost pozorování vzdálených galaxií v podobných situacích s gravitační čočkou. „Otevírá to také vzrušující nové příležitosti pro zkoumání kosmického vývoje hvězd a galaxií pomocí stávajících nízkofrekvenčních radioteleskopů,“ uvedli autoři.
Jejich práce byla publikována v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.
Zdroj: https://www.sci.news/astronomy/radio-signal-strongly-gravitationally-lensed-galaxy-11576.html a https://scitechdaily.com/uncovering-secrets-of-the-early-universe-astronomers-capture-radio-signal-from-distant-galaxy/
autor: František Martinek