Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   


07.12.2024
Stavba a proměny na Hvězdárně Valašské Meziříčí

Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...

28.11.2024
Astronomický kroužek a klub ve školním roce 2024/2025

S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.

13.08.2024
Nad hvězdárnou opět padaly hvězdy

Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » Astronomové detekovali dosud nejvzdálenější rychlý rádiový záblesk FRB

Astronomové detekovali dosud nejvzdálenější rychlý rádiový záblesk FRB

24.10.2023

Mezinárodní tým astronomů zaznamenal vzdálený záblesk kosmických rádiových vln trvající méně než milisekundu. Tento „rychlý rádiový záblesk“ (FRB – Fast Radio Burst) je nejvzdálenější, jaký byl kdy detekován. Jeho zdroj byl následně pozorován velmi velkým dalekohledem (VLT) Evropské jižní observatoře (ESO) v galaxii tak vzdálené, že jeho světlu trvalo osm miliard let, než k nám doputovalo. FRB je také jedním z nejenergičtějších, jaké kdy byly pozorovány; v nepatrném zlomku sekundy uvolnil ekvivalent celkové emise našeho Slunce za 30 let.

Objev záblesku pojmenovaného FRB 20220610A byl učiněn v červnu loňského roku radioteleskopem ASKAP (Australian Square Kilometre Array Pathfinder) v Austrálii a překonal dosavadní rekord vzdálenosti o 50 procent.

Pomocí řady antén ASKAP jsme byli schopni přesně určit, odkud výbuch přicházel,“ říká Stuart Ryder, astronom z Macquarie University v Austrálii a spoluautor studie, která byla zveřejněna v časopise Science. „Potom jsme použili dalekohled VLT v Chile k hledání zdrojové galaxie a zjistili jsme, že je starší a vzdálenější než jakýkoli jiný zdroj FRB, který byl dosud pozorován. Pravděpodobně se nacházel v malé skupině splývajících galaxií.“

Objev potvrzuje, že FRB lze použít k měření „chybějící“ hmoty mezi galaxiemi, což poskytuje nový způsob „vážení“ vesmíru.

Současné metody odhadu hmotnosti vesmíru dávají protichůdné odpovědi a zpochybňují standardní model kosmologie. „Pokud spočítáme množství normální hmoty ve vesmíru – atomů, ze kterých jsme všichni složeni – zjistíme, že více než polovina toho, co by tam dnes mělo být, chybí,“ říká Ryan Shannon, profesor na Swinburne University of Technology v Austrálii, který je také spoluautorem studie. „Myslíme si, že chybějící hmota se skrývá v prostoru mezi galaxiemi, ale může být tak horká a rozptýlená, že je nemožné ji vidět pomocí běžných technik.“

Rychlé rádiové záblesky zaznamenají tento ionizovaný materiál. Dokonce i ve vesmíru, který je téměř dokonale prázdný, mohou ‚vidět‘ všechny elektrony, a to nám umožňuje změřit, kolik látky je mezi galaxiemi,“ říká Shannon.

Nalezení vzdálených FRB je klíčem k přesnému měření chybějící hmoty ve vesmíru, jak ukázal zesnulý australský astronom Jean-Pierre ('JP') Macquart v roce 2020. „JP ukázal, že čím dále je rychlý rádiový záblesk, tím difúznější plyn je mezi galaxiemi. Toto je nyní známé jako Macquartův vztah. Zdálo se, že některé nedávné rychlé rádiové výbuchy tento vztah narušily. Naše měření potvrzují, že Macquartův vztah překračuje polovinu známého vesmíru,“ říká Ryder.

I když stále nevíme, co způsobuje tyto masivní výbuchy energie FRB, dokument potvrzuje, že rychlé rádiové záblesky jsou běžnými událostmi ve vesmíru a že je budeme moci použít k detekci hmoty mezi galaxiemi a lépe porozumět struktuře vesmíru,“ dodává Shannon.

Výsledek představuje limit toho, co je dnes s dalekohledy dosažitelné, ačkoli astronomové brzy budou mít nástroje k detekci ještě starších a vzdálenějších vzplanutí, určení jejich zdrojových galaxií a měření chybějící hmoty ve vesmíru. Mezinárodní observatoř Square Kilometer Array Observatory v současné době buduje dva radioteleskopy v Jižní Africe a Austrálii, které budou schopny najít tisíce FRB, včetně velmi vzdálených, které nelze detekovat současnými zařízeními. Extrémně velký dalekohled ESO, 39metrový dalekohled ve výstavbě v chilské poušti Atacama, bude jedním z mála dalekohledů schopných studovat zdrojové galaxie záblesků ještě dále než FRB 20220610A.

Zdroj: https://www.eso.org/public/news/eso2317/

autor: František Martinek


   

Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz