Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů. KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet. Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
Hvězdárnu zde můžete sledovat pod jménem astro_hvm a mít tak sice méně odbornou, ale zato přístupnější formu informování nejširší veřejnosti o naší činnosti jako na dlani.
Trojice společně pracujících antén ALMA předznamenává úspěšný nový rok pro tuto revoluční observatoř.
Observatoř Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) prošla klíčovým milníkem, zásadním pro vysokou kvalitu snímků, které se v budoucnu stanou 'obchodní značkou' tohoto pro astronomi revolučního zařízení. Astronomové a inženýři na pozorovacím stanovišti ve výšce 5000 m nad mořem v severním Chile poprvé úspěšně spojili tři antény. Společné pozorování trojicí antén přináší chybějící článek ke korekci chyb, vznikajících při použití pouhé dvojice, a dláždí tak cestu k ještě kvalitnějším záběrům chladného vesmíru s vysokým rozlišením.
Dne 20. listopadu 2009 byla na výškovém stanovišti Array Operations Site, na planině Chajnantor, 5000 m nad mořem v chilských Andách, úspěšně nainstalována třetí anténa ALMA. Po sérii technických testů astronomové a inženýři zaznamenali první signály vesmírného zdroje, získané souběžně trojicí antén s průměrem 12 m a dále pracují na dosažení stability a pohotovosti systému.
„První signál s použitím dvojice antén jsme zaznamenali v říjnu 2009 a bylo to jako první dětské žvatlání,“ říká Leonardo Testi, evropský projektový specialista ESO. „Pozorování se třemi anténami pak představuje okamžik, kdy naše dítě řekne své první slovo, smysluplné slovo – ještě to není celá věta, ale je to ohromné. Spojení tří antén je opravdu prvním krokem směrem k našemu cíli – k dosažení precizních a ostrých snímků vesmíru v submilimetrové oblasti".
Pozorování trojicí antén představuje klíčový test elektroniky a software, instalovaných na systému ALMA. Úspěšné provedení těchto experimentů se odrazí na budoucích možnostech celé observatoře. Až bude ALMA kompletní, bude tvořena nejméně 66 anténami pracujícími společně jako jeden obří přistroj – interferometr, zkoumající oblohu na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. Kombinace signálů přijímaných jednotlivými anténami je rozhodující pro získání snímků vesmírných objektů v dosud bezprecedentní kvalitě, pokud jde o tyto vlnové délky.
Spojení trojice antén je kritickým krokem ke schopnosti observatoře pracovat plně jako interferometr. Ačkoliv první měření dvojicí antén byla provedena v říjnu 2009 a ukázala výborné vlastnosti přístroje, přidání třetí antény představuje rozhodující krok k budoucnosti observatoře. Tento klíčový milník projektu bývá označován jako 'phase closure' a poskytuje nezávislý test kvality prováděné interferometrie. *
„Použití sítě tří nebo více antén jako interferometru dramaticky zvyšuje jeho výkon ve srovnání s pouhou dvojicí,“ vysvětluje Wolfgang Wild, evropský manažer projektu ALMA. „Astronomové získávají kontrolu a přehled nad okolnostmi, které by mohly výrazně zhoršit kvalitu získaných záběrů, ať už jde o vlastnosti přístroje nebo atmosférické podmínky. Díky porovnání signálů přijímaných souběžně trojicí nezávislých antén mohou být tyto vedlejší efekty odhaleny a vyrušeny – což je s pouhou dvojicí antén nemožné.“
Aby astronomové dosáhli tohoto důležitého cíle, pozorovali světlo přicházející z extragalaktického zdroje – kvasaru s katalogovým označením 1924-292, který je dobře znám svými emisemi na velmi dlouhých vlnových délkách včetně submilimetrových, zaznamenávaných přístrojem ALMA. Stabilita měřeného signálu ukazuje na velmi dobrou funkci všech tří antén.
V průběhu následujícího roku bude na planině Chajnantor instalováno dalších několik antén celého komplexu, což by v roce 2011 mělo umožnit získání prvních vědeckých výsledků. Celý systém však bude postupně dále zvětšován až na minimálně 66 antén.
ALMA je mezinárodním astronomickým zařízením postaveným v partnerství Evropy, severní Ameriky a východní Asie, ve spolupráci s Chilskou republikou.
Poznámky
* 'phase closure' nebo 'closure phase' je termín ve zobrazovací astronomické interferometrii, 'cp' je základem samokalibračních metod a mimo jiné umožňuje interferometrii na dlouhých základnách (více - EN)
Další informace
ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) je mezinárodním astronomickým zařízením budovaným partnery z Evropy, severní Ameriky a východní Asie ve spolupráci s Chilskou republikou. ESO je evropským partnerem projektu. ALMA je největší existující astronomický přístroj, revoluční teleskop pro milimetrovou a submilimetrovou oblast, složený z 66 antén o průměru 12 m a 7 m. Vědecká pozorování by ALMA měla zahájit v roce 2011.
ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.
Odkazy
Kontakty
Wolfgang Wild; ESO; Mobile: +49 160 9411 7833; Tel: +49 89 3200 6716 (after 6 January); Email: wwild@eso.org
Leonardo Testi (from 8 January 2010); ESO; Phone: +49 89 3200 6541; Email: ltesti@eso.org
Lars Lindberg Christensen; ESO; Tel: +49 89 3200 6761; Email: lars@eso.org
Richard Hook; ESO; Tel: +49 89 3200 6655; Email: rhook@eso.org
Douglas Pierce-Price; ESO; Tel: +49 89 3200 6759; Email: dpiercep@eso.org
Překlad: Jiří Srba, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz
autor: Jiří Srba