ALMA – projekt kráčí vpřed

ESO 035/09 tisková zpráva

Práce na výstavbě astronomické observatoře ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) pokračují a právě postoupily do další významné fáze. Jedna z řady technicky dokonalých antén byla převezena na náhorní plošinu Chajnantor v Chilských Andách. Přepravil ji obří transportér, jenž byl vyroben výhradně pro tuto práci. Anténa váží 100 tun a má průměr 12 metrů. Byla dopravena na operační stanoviště (Array Operations Site), kde je po celý rok takřka bezoblačné nebe a extrémně nízká vlhkost vzduchu. To činí z této polohy ideální pozorovací místo.

Přestože jsou pozorovací podmínky na planině Chajnantor vynikající, prostředí je zde nevlídné. Práci stěžuje poloviční koncentrace kyslíku, než na jakou jsme zvyklí v nížinách. Proto jsou budoucí antény observatoře ALMA sestavovány a testovány v operačním středisku (ALMA Operations Support Facility) v nižší nadmořské výšce 2900 m.n.m., kde jsou méně náročné životní podmínky. Právě odtud vyrazila anténa ALMA na svou pouť do výšin planiny Chajnantor.

„Jde o důležitý okamžik. Jsme rádi, že první transport proběhl bezchybně. Úspěchu jsme dosáhli jedině díky spolupráci mezi všemi partnery mezinárodního projektu. Anténu dodalo Japonsko, těžký transportér pochází z Evropy a elektronika pro příjem je ze Severní Ameriky, Evropy a Asie dohromady,“ říká Wolfgang Wild, manažer evropské části projektu.

Cesta začala, když jeden z dvojice transportérů, nazývaný Otto, vyzvedl anténu na svůj „hřbet“ a vyrazil na 28 km dlouhou cestu z operačního střediska do operačního stanoviště. Vozidlo se může s nákladem pohybovat rychlostí až 12 km/h, nicméně, protože šlo o první cestu, jelo velice pomalu. Celý transport zabral sedm hodin.

Antény ALMA jsou nejdokonalejší zařízení na světě pro příjem submilimetrových vlnových délek. Jsou navrženy tak, aby odolaly náročným podmínkám operačního stanoviště, tj. silným nárazům, větru a teplotám v rozmezí +20°C až -20°C. Neustále musí být schopny přesně sledovat pozorovaný objekt. Pro srovnání – jako by musely soustavně mířit na golfový míček ve vzdálenosti 15 km. Navíc musí povrch paraboly antény zůstat hladký s přesností 25 mikrometrů (tj. méně než je běžná tloušťka lidského vlasu).

Na planině umístilo vozidlo anténu na připravený betonový blok, kde byla připojena k optickým komunikačním kabelům a zapojena do elektrické sítě. Také osazení na blok musí být provedeno s přesností několika milimetrů. Transportér je proto naváděn laserovým polohovacím systémem, a také ultrazvukovými „parkovacími senzory“. Ty zajišťují bezpečnost při přesunu moderní antény po plošině, která bude již brzy doslova přeplněna jejími sestrami. Projekt ALMA bude po dokončení čítat 66 antén osazených na některých z dvou set betonových bloků. Mohou být rozmístěny až na vzdálenost 18,5 km a spolupracovat jako jeden obří dalekohled. Po dokončení projektu bude transportér stále sloužit k přestavování antén do nových pozic. „Umístění naší první antény na plošině Chajnantor je mimořádný výkon, jenž dokládá, jak zajímavé časy ALMA zažívá. Den po dni se díky celosvětové spolupráci přibližujeme ke zrodu nejambicióznější astronomické observatoři světa,“ říká Thijs de Graauw, ředitel ALMA.

K první anténě se brzy připojí další. Tým astronomů projektu ALMA plánuje propojit tři jednotky v roce 2010 a první vědecká práce je naplánována na druhou polovinu roku 2011.

ALMA pomůže astronomům zodpovědět některé důležité otázky ohledně původu našeho vesmíru. Dalekohled bude pracovat v rozsahu milimetrových a submilimetrových vlnových délek, tj. mezi infračerveným a rádiovým oborem. Zmíněné záření pochází z nejchladnějších, ale také nejvzdálenějších objektů ve vesmíru, mezi které spadají chladná oblaka prachu a plynu, z nichž se rodí nové hvězdy, či vzdálené galaxie na okraji pozorovatelného vesmíru. Na těchto vlnových délkách je náš vesmír stále málo probádán, protože pozorování vyžadují extrémně suché prostředí a technologicky vyspělé detektory. 

Zdroj a bohatý obrazový materiál

Další informace:

Projekt ALMA je partnerským projektem Evropy, východní Asie a severní Ameriky s Chilskou republikou. V Evropě projekt financuje ESO. ALMA je revoluční astronomický přístroj složený z 66 antén o průměru 12 m a 7 m, pozorujících na milimetrových a submilimetrových vlnových délkách. Vědecká pozorování začnou v roce 2011.

ESO (Evropská jižní observatoř) je mezinárodní evropskou organizací pro astronomii. Jejími členy (14) jsou: Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemí, Portugalsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko a Velká Británie. ESO má za cíl vývoj, konstrukci a provoz výkonných pozemních dalekohledů, jenž zpřístupní astronomům významné vědecké objevy. ESO také hraje přední roli v astronomickém výzkumu a mezinárodní spolupráci. V současnosti provozuje světově jedinečné observatoře, jež se nacházejí na poušti Atacama Chile: La Silla, Paranal a Chajnantor. Na Paranalu ESO provozuje nejvyspělejší pozemní dalekohled pracující ve viditelném světle – Velmi velký dalekohled (VLT). Zároveň je ESO evropským zástupcem  největšího astronomického projektu všech dob – teleskopu ALMA. V současnosti ESO plánuje výstavbu Evropského extrémně velkého dalekohledu (E-ELT), který bude mít průměr primárního zrcadla 42 metrů. Bude pracovat ve viditelném a infračerveném oboru a stane se největším dalekohledem světa.

Odkazy:

Více o ALMA: http://www.almaobservatory.org/

Kontakty:

Wolfgang Wild, European ALMA Project Manager, ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 160 9411 7833, +49 89 3200 6716 thereafter, e-mail: wwild (at) eso.org

Douglas Pierce-Price, ESO, Garching, Germany
Tel.: +49 89 3200 6759, e-mail: dpiercep (at) eso.org

ESO Press Officer in Chile: Valeria Foncea - +56 2 463 3123 - vfoncea@eso.org

Překlad: Tomáš Mohler, Hvězdárna Valašské Meziříčí
Národní kontakt: Pavel Suchan +420 267 103 040; suchan@astro.cz

autor: Tomáš Mohler