Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
24.06.2013
Hlavní budova Hvězdárny Valašské Meziříčí zaujme návštěvníky mj. třemi kopulemi, což je v České republice unikát. Zatímco ta největší je přístupná veřejnosti, do malých kopulí se běžný návštěvník většinou nedostane.
Občas padne dotaz, jaké se v nich nachází přístroje – v určitých případech mohou návštěvníci nahlédnout i dovnitř. V minulosti nebyly kopule příliš využívané. Teprve v posledních letech se podařilo díky realizovaným projektům v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007-2013 spolufinancovaných Evropskou unií pozorovací stanoviště zmodernizovat a vrátit pro plné využití pro přeshraniční spolupráci, vzdělávání apod.
V současné době se na pilíři východní kopule nachází poloautomatická montáž Celestron CGEM PRO s dalekohledem typu Schmidt-Cassegrain o průměru 355 mm. Ve spojení s CCD kamerou G2 je to vynikající přístroj pro fotometrii proměnných hvězd. Toto vybavení bylo pořízeno v rámci projektu Obloha na dlani. Díky dofinancování z jiných zdrojů bylo možné pořídit i pointační dalekohled a ve spojení s montáží je možné celou sestavu velmi přesně navádět na pozorovanou hvězdu či jiný objekt. Kromě vzdělávání slouží přístroje také k odborné činnosti.
Západní kopule byla dlouhá desetiletí hostitelem historického dalekohledu typu Cassegrain o průměru zrcadla 240 mm s ohniskem 4200 mm. Jeho původ je zatím zastřen tajemstvím. Nenašli jsme žádného pamětníka, který by věděl o dalekohledu a jeho získání do majetku hvězdárny podrobnější informace.
Popis k obrázku vlevo: Historický snímek dalekohledu typu Cassegrain od berlínské firmy Goerz, který byl po několik desetiletí umístěn v západní kopuli. S největší pravděpodobností se jedná o konfiskovaný dalekohled ze soukromé hvězdárny továrníka Huckla z Nového Jičína.
V nedávné době byly objeveny fotografie dalekohledu, na kterých je tento dalekohled zachycen v areálu parku současného muzea ve Valašském Meziříčí. Pravděpodobně byl tento přístroj získán ještě před dokončením hvězdárny a jejím otevřením v roce 1955. Je tu určitá možnost, že přístroj byl získán ze soukromé hvězdárny továrníka Huckla z Nového Jičína jako válečný konfiskát. Tomu nasvědčují i dobové záznamy účastníků výpravy pro dalekohled do Nového Jičína v červenci roku 1945.
Popis k obrázku vpravo: Současný interiér západní kopule. Dalekohled Celestron typu Schmidt - Cassegrain o průměru 280 mm na montáži Celestron CGEM. O digitální snímání obrazu se stará CCD kamera SBIG ST7.
Praktické využití tohoto historického přístroje bylo problematické. Jednou z překážek je i velmi dlouhé ohnisko a výsledná hodnota světelnosti, která činí 1:17,5. Z tohoto důvodu došlo k menší přístrojové rošádě.
Starší dalekohled Celestron o průměru zrcadla 280 mm, který byl od roku 2001 instalován na montáži Zeiss VII s kamerou SBIG ST7 v budově odborného pracoviště, dostal příležitost ve spojení s novou montáží Celestron CGEM právě v západní kopuli. Společně s CCD kamerou SBIG ST7 bude pro tento systém stěžejním programem pozorování proměnných hvězd. Kromě toho však bude využíván také pro vzdělávání a další rozvoj přeshraniční spolupráce.
Netradiční pohled na celý prostor západní kopule pomocí objektivu „rybí oko“.
autor: Ladislav Šmelcer