Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Ve středu 15. června 2011 ve večerních hodinách, krátce po západu Slunce, nastane úplné zatmění Měsíce. Měsíc bude procházet přímo středem zemského stínu a plná fáze potrvá zhruba 100 minut. Zatmění spatříme v podstatné části jeho průběhu. Měsíc vychází tento den ve 20 hodin 47 minut SELČ (pro Valašské Meziříčí) nad jihovýchodním obzorem již téměř ponořen v plném zemském stínu.
Maximální fáze zatmění nastane ve 22 hodin 13 minut. V tomto okamžiku bude měsíční kotouč procházet nejtemnější částí zemského stínu a bude se nacházet zhruba 8° nad obzorem v souhvězdí Hadonoše. Na západ od ztemnělého měsíčního kotouče najdeme jasnou hvězdu Antares v souhvězdí Štíra (samotný potemnělý Měsíc bude ležet ve velmi husté části Mléčné dráhy, bohužel nízko nad obzorem). Do okamžiku konce částečného zatmění, které skončí kolem půlnoci, pak Měsíc ještě vystoupí nad obzor do výšky kolem 16°. V době maximální fáze zatmění najdeme nad jihozápadním obzorem planetu Saturn v souhvězdí Panny.
Zatmění bude viditelné v Jižní Americe, v Evropě, v Asii a Austrálii. Zatmění má velikost 1,700 (toto číslo vyjadřuje, jaký násobek průměru měsíčního kotouče – rovného jedné – je nejhlouběji ponořen do plného zemského stínu).
Průběh jednotlivých fází zatmění (pro Valašské Meziříčí a okolí):
úkaz | čas |
Východ Měsíce (15. 6. 2011) | 20 h 47 min |
Vstup Měsíce do polostínu (P1) | 19 h 25 min |
Začátek částečného zatmění (U1) | 20 h 23 min |
Začátek úplného zatmění (U2) | 21 h 22 min |
Maximální fáze zatmění | 22 h 13 min |
Konec úplného zatmění (U3) | 23 h 03 min |
Konec částečného zatmění (U4) | 00 h 03 min |
Výstup Měsíce z polostínu (P4) | 01 h 02 min |
Západ Měsíce (16. 6. 2011) | 05 h 05 min |
Z uvedené tabulky je vidět, že zatmění začíná v době, kdy je u nás Měsíc ještě pod obzorem.
Fáze polostínového zatmění je natolik nevýrazná, že se prakticky nedá pozorovat.
Hvězdárna Valašské Meziříčí bude pro veřejnost otevřena v době od 21 do 24 hodin.
Jak zatmění Měsíce vzniká, je patrné z připojeného obrázku. Pokud by dráha Měsíce kolem Země ležela v rovině ekliptiky, pak by nastalo zatmění Měsíce při každém jeho úplňku. Ve skutečnosti je však rovina oběžné dráhy Měsíce skloněna vůči rovině ekliptiky o úhel 5,15°, a tak zatmění Měsíce může nastat pouze tehdy, je-li Měsíc v opozici se Sluncem (tj. v úplňku) a zároveň v blízkosti jednoho z uzlů své dráhy (v uzlu – výstupném či sestupném – se Měsíc nachází tehdy, prochází-li rovinou dráhy Země kolem Slunce).
Zatmění Měsíce se neomezují jen na malou část Země, jako je tomu v případě slunečních zatmění. Tato zatmění jsou pozorovatelná ze všech míst, kde je Měsíc nad obzorem. Rovněž doba trvání zatmění Měsíce je v porovnání se zatměním Slunce mnohonásobně delší. Maximální délka úplného zatmění může trvat 1 hodinu a 44 minuty. Započteme-li do trvání úkazu také fáze částečného zatmění Měsíce, dojdeme k časovému údaji 3 hodiny 49 minut. V jednom roce můžeme spatřit nejvýše 3 měsíční zatmění, avšak v některých letech nenastává zatmění Měsíce vůbec.
Rozeznáváme tři typy zatmění Měsíce:
Úplné zatmění Měsíce nastává tehdy, prochází-li Měsíc plným zemským stínem. Doba trvání úplného zatmění dosahuje při průchodu středem zemského stínu téměř dvě hodiny. Ve střední vzdálenosti Měsíce od Země (384 400 km) má zemský stín průměr asi 9 200 km. Znamená to, že se do něj za příznivých okolností Měsíc „schová“ dvaapůlkrát.
Částečné zatmění Měsíce – náš nejbližší kosmický „soused“ prochází plným zemským stínem pouze částí svého povrchu.
Polostínové zatmění Měsíce. Při tomto zatmění vstoupí Měsíc do zemského polostínu (celý, nebo částí svého povrchu), takže dojde pouze k nepatrnému zeslabení svitu Měsíce, což není pouhým okem ani při pohledu dalekohledem pozorovatelné.
autor: František Martinek