Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Kurz začal v sobotu v 10h, kdy jsme si během dopoledne popsali souřadnice užívané v astronavigaci (azimut, výška nad obzorem, zeměpisná šířka a délka, GHA a Deklinace objektu) a vysvětlili si princip sextantu a práce s ním, naučili se odečítat hodnoty ze stupnice a nonia sextantu a naučili se sextant zkalibrovat. Popsali jsme si (zatím jen teoreticky) jak probíhá měření výšek objektů pomocí sextantu v praxi, a to jak nad mořským horizontem, tak pomocí umělého horizontu na pevnině.
Zdůraznila se otázka přesného měření času, který je pro určování polohy stejně tak důležitý, jako přesné měření výšek.
Dále jsme si popsali všechny vlivy, o které je třeba měřené výšky opravit - dip (depresi horizontu), refrakci, semidiameter (úhlový poloměr Slunce nebo Měsíce) a paralaxu. Ukázali jsme si, kde lze tyto opravy nalézt v Námořním almanachu.
Po obědě pokračoval výklad použití Námořního almanachu, kdy jsme se naučili vyhledávat v něm GHA a deklinaci Slunce pro libovolný datum a čas v daném roce. Pak následoval výklad první z metod, pomocí nichž se z měření výšky objektu (Slunce) určuje poloha - metoda kulminace (nebo také metoda pravého poledne). Po teoretickém výkladu si absolventi vyzkoušeli zpracovat dva příklady na použití této metody v praxi - první pod vedením lektora, druhý již samostatně. V pauze mezi příklady jsme také vyzkoušeli měření výšek sextantem v praxi, bohužel kvůli zatažené obloze nám musela stačit anténa na protější kopuli hvězdárny, která posloužila jako umělý objekt na obloze.
V neděli dopoledne si absolveni vyzkoušeli spočítat sami ještě jeden příklad na kulminaci, a poté jsme pokračovali výklad druhé z metod na určení polohy - metody Interceptu. Zaměřili jsme se především na aplikaci této metody na měření výšek hvězd a ukázali si práci s tzv. "Leteckými tabulkami" (neboli Tabulky výšek a azimutů hvězd). Po výkladu opět následoval příklad - zpracování naměřených výšek tří hvězd a vykreslení tří pozičních linií do mapy, v jejichž průsečíku se nalezla výsledná poloha.
Závěrem kurzu jsme si ukázali, jak lze zpracovat získaná měření pomocí softwaru Navigator pro Windows.
Petr Scheirich
autor: Libor Lenža