Žijeme v období šestého hromadného vymírání organismů?

Před více než 3,5 miliardou roků žijící organismy prosperovaly, množily se a různorodým způsobem obsazovaly každý ekosystém na tehdejší Zemi. Pravým opakem takové exploze nových druhů jsou případy, kdy jednotlivé druhy vymírají. A tyto události rovněž byly součástí evolučního cyklu života na naší planetě. Avšak tyto dva procesy nenastávají vždycky současně. Když úbytek druhů rychle předstihne vznik druhů nových, tato nevyváženost může být dostatečná k vyvolání událostí, které jsou známy jako případy hromadného vymírání druhů.

Hromadné vymírání je obvykle definováno jako ztráta zhruba tří čtvrtin veškerých druhů existujících na celé planetě v průběhu časově „krátké“ periody geologického období. Vzhledem k obrovskému množství času uplynulého od doby, kdy se na Zemi vyvinul první život, tak pojem „krátký“ je definován jako „o něco méně než 2,8 miliónu roků“.

Protože minimálně v období kambria, které začalo zhruba před 540 milióny roků, kdy rozmanitost života poprvé doslova explodovala do podoby rozsáhlé řady živých forem, nastalo pět období hromadného vymírání druhů, která rozhodně splňují kritéria takové události. Tato tzv. „Velká pětka“ se stala součástí vědeckých měřítek pro určení, zda lidstvo začalo v současné době vytvářet podmínky pro v pořadí šesté hromadné vymírání druhů.

Velká pětka

K těmto pěti hromadným vymíráním docházelo v průměru zhruba každých 100 miliónů roků od počátku období kambria, i když zde není prokazatelná hranice v jejich přesném načasování. Každá epizoda sama o sobě trvala v rozmezí 50 000 až 2,76 miliónu roků.

První hromadné vymírání nastalo na konci období zvaného ordovik, zhruba před 443 milióny roků a vymizelo při ní více než 85 % všech existujících druhů. Geologický útvar zvaný ordovik se zdá být důsledkem dvou klimatických jevů. Zaprvé je to období celoplanetárního zalednění (globální „doba ledová“), po kterém následovala perioda prudkého oteplování.

Druhé hromadné vymírání druhů nastalo v průběhu pozdního devonu kolem období před 374 milióny roků. Postihlo zhruba 75 % všech druhů, většina z nich byli bezobratlí v tropických mořích té doby. Toto období v historii Země bylo charakteristické značným kolísáním výšky mořské hladiny a prudkým střídáním podmínek ochlazování a oteplování.

Bylo to také období, kdy rostliny začaly zabydlovat souše (došlo k rychlému zalesnění) a přispěly ke snížení koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší; všechno to bylo doprovázeno přetvářením zemského povrchu a nízkým obsahem kyslíku.

Třetí hromadné vymírání, které bylo nejvíce devastující pro živé organismy – tzv. velké permské vymírání, nastalo na konci období permu (což je závěrečná geologická perioda prvohor) zhruba v období před 252 milióny roků. Tehdy vyhynulo více než 95 % všech druhů žijících na Zemi v té době.

Některé z navrhovaných příčin zahrnují impakt velkého asteroidu, který zaplnil ovzduší rozdrcenými částicemi (prachem a kouřem), což vedlo k vytvoření nevhodných klimatických podmínek pro velké množství živočišných i rostlinných druhů. Událost vedla k zablokování slunečního záření a ke generování intenzivních kyselých dešťů.

Některé další možné příčiny se stále diskutují, jako například masivní vulkanická aktivita v oblasti dnešní Sibiře (tzv. sibiřské trapy), nárůst toxicity vody v oceánech způsobené zvýšením obsahu atmosférického oxidu uhličitého nebo nedostatek kyslíku v ovzduší i v mořích.

Čtvrté hromadné vymírání znovu zasáhlo naši planetu zhruba pět miliónů roků po velkém permském vymírání. Vyhynulo přibližně 80 % světových druhů v průběhu geologického období zvaného trias.

To bylo pravděpodobně způsobeno některými obrovskými geologickými událostmi v oblasti dnešního Atlantického oceánu, při kterých došlo ke zvýšení koncentrací atmosférického oxidu uhličitého, ke zvýšení globální teploty a okyselení oceánů.

Páté hromadné vymírání – zatím poslední a pravděpodobně nejznámější vymírání druhů – nastalo v průběhu období křídy, kdy odhadem zaniklo 76 % všech druhů včetně nelétavých dinosaurů. Zánik velmi dravých dinosaurů dal novou příležitost savcům diverzifikovat se a obsadit nové lokality, což nakonec vedlo až k vývoji člověka.

Příčinou vymírání v období křídy byl nejspíše dopad velkého asteroidu v období před 66 milióny roků do oblasti poloostrova Yucatan v Mexiku, kde došlo k vytvoření kráteru Chicxulub, případně rozsáhlá vulkanická aktivita v oblasti tzv. dekkánských trapů v dnešní Indii, respektive kombinace obou událostí.

Kromě těchto výrazných událostí, které významně ovlivnily vývoj života na Zemi, však docházelo rovněž k většímu počtu hromadných vymírání s menšími dopady na živou přírodu.

Je krize dnešní biodiverzity šestým hromadným vymíráním?

Země v současné době zakouší velkou měrou krizi v oblasti vymírání druhů v důsledku využívání Země lidskou populací. Avšak jestli to bude představovat šesté hromadné vymírání, záleží na tom, zda rychlost dnešního vymírání bude vyšší než „přirozená“ rychlost, která se vyskytuje mezi obdobími hromadného vymírání.

Tato přirozená rychlost vymírání naznačuje, jak rychle by došlo k očekávanému vymizení druhu za nepřítomnosti lidského přičinění, což je většinou zjišťováno na základě fosilních záznamů a vede k odhadu, jaké množství druhů vyhynulo mezi dvěma obdobími hromadného vymírání.

Nejvíce přijímaná normální rychlost vymírání odhadovaná z fosilních záznamů poskytuje průměrnou životnost kolem jednoho miliónu roků pro jednotlivé druhy. Jinými slovy – jeden rostlinný či živočišný druh zanikne v průměru za milión roků. Avšak tyto odhady jsou velmi nespolehlivé a dosahují rozmezí 0,1 až 2,0 vyhynutí druhu na jeden milión roků. Jestli se nyní skutečně nacházíme v období šestého hromadného vymírání, záleží na přesném vymezení skutečné hodnoty rychlosti tohoto procesu.

Na rozdíl od pátého velkého vymírání jsou v současné době ztráty druhů rovněž ovlivňovány souborem přímých a nepřímých činností lidstva, jako je například ničení a fragmentace přirozeného prostředí, přímé zužitkování druhů v podobě rybolovu a lovu zvířat, chemické znečištění, invazivní chování člověka a lidmi částečně ovlivňované globální oteplování.

Zdroj: https://www.sciencealert.com/here-s-how-biodiversity-experts-recognise-that-we-re-midst-a-mass-extinction a https://theconversation.com/what-is-a-mass-extinction-and-are-we-in-one-now-122535

autor: František Martinek