Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Saturnův měsíc Hyperion v novém světle
31.08.2011
Kosmická sonda NASA s názvem Cassini, která již od července 2004 krouží kolem planety Saturn, pořídila během průletu, který se uskutečnil 25. srpna 2011, nové fotografie podivně tvarovaného měsíce Hyperion. Snímky byly získány v době, kdy sonda prolétala kolem měsíce ve vzdálenosti přibližně 25 000 km (jednalo se o druhé nejtěsnější přiblížení).
Hyperion je malý měsíček planety Saturn – o průměru pouhých 270 km. Kolem planety krouží ve vzdálenosti 1 481 100 km, přičemž jeden oběh vykoná za 21,28 dne. Objeven byl v roce 1848. Má velmi nepravidelný tvar a zajímavý vzhled povrchu. Kromě toho kolem své osy rotuje velmi chaoticky – jako by se po své oběžné dráze převracel. Tato zvláštní rotace neumožňuje vědcům přesně předpovědět, jakou část povrchu kamery sondy zobrazí během průletu.
Nicméně relativní blízkost tohoto průletu umožnila zmapovat část povrchu, která při dřívějším průletu nebyla vyfotografována. Minimálně to vědcům pomůže zpřesnit zbarvení povrchu měsíce. Rovněž to pomůže určit, jak se mění jasnost měsíce v závislosti na změnách osvětlení a pozorovacích podmínek, což může poskytnout lepší pohled na strukturu jeho povrchu. Přesnější určení barvy povrchu umožní získat další informace o různorodosti hornin na jeho povrchu pokrytém množstvím kráterů.
K nejtěsnějšímu přiblížení sondy Cassini k měsíci Hyperion došlo 26. 9. 2005, kdy sonda prolétla ve vzdálenosti asi 500 km od jeho povrchu (viz například následující obrázek). K dalšímu průletu sondy kolem měsíce Hyperion dojde 16. 9. 2011, a to ve vzdálenosti 58 000 km.
Zdroj: http://www.nasa.gov/mission_pages/cassini/whycassini/cassini20110826.html
autor: František Martinek
Těšíme se na Vaši návštěvu.
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské MeziříčíPříspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz