Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Již v průběhu zítřejší noci můžete pozorovat maximum meteorického roje Eta Aquarid. Nejlepší příležitost letos bude v noci z 5. na 6. května v ranních hodinách, kdy nastává tzv. maximum roje. V tu dobu můžeme spatřit 8 až 10 meteorů za hodinu. Meteory tohoto roje však můžeme pozorovat i několik dní před a po maximu. Meteory vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Pozorování však letos bude rušit svit Měsíce, který je těsně po úplňku.
Maximum tedy nastává letos 6. 5. ráno. Maximum roje však není ostré, můžou se proto vyskytnout i další menší maxima v dvou nocích po maximu. Aktivita roje se mění v periodě 12 let. Pravděpodobně se nebude opakovat vysoká aktivita z roku 2013 (tehdy bylo pozorováno 130 meteorů za hodinu), jelikož minulý rok bylo maximum bez zvláštností.
Jedná se o kometu 1P/Halley, která je vidět každých 75−76 let. Je nazvaná po Edmondu Halleyovi, který roku 1705 jako první předpověděl její návrat. Naposledy se objevila ve Sluneční soustavě v roce 1986, příště se objeví v roce 2061. Meteory, které pozorujeme na Zemi jsou tedy částice z prachové stopy komety. Země prochází její dráhou každoročně v pozdním dubnu a také v říjnu. Prvním rojem jsou tedy Eta Aquaridy a druhým Orionidy s maximem kolem 21. října.
Radiant roje je v souhvězdí Vodnáře. Je škoda, že poloha radiantu v tomto souhvězdí na počátku května není pro Střední Evropu příliš výhodná, radiant stoupá totiž jen nízko nad obzor. Proto je také tento roj viditelný hlavně z jižní polokoule, kde jsou pro něj mnohem výhodnější podmínky a jeho frekvence je zde mnohem vyšší. Můžeme zde spatřit až 40 meteorů za hodinu.
Je známé, že název roje je odvozen od souhvězdí, ze kterého meteory jakoby vylétají. V souhvězdí Vodnáře však leží hned několik radiantů, a proto je třeba názvy rojů odlišit, a to pomocí nejbližších hvězd k radiantu. Radiant η-Aquarid tedy leží velmi blízko hvězdy η Aqr.
Díky databázi drah EDMOND víme o tomto roji stále nové informace. Ve stávající databázi (verze 5.02), spojené s databází SONOTACO (Japonsko) bylo nalezeno 2373 drah, které podle katalogu IAU MDC (J8) patří k roji η-Aquarid.
Přiřazení jednotlivých členů meteorického roje bylo provedeno z databáze, která obsahuje v současné době 332 886 vícestaničních drah všech meteorických rojů a také sporadických meteorů. Pro přiřazení jednotlivých drah k tomuto roji bylo použito Drummondova kritéria podobnosti drah (v porovnání se střední dráhou roje) s maximální hodnotou D´<0,1, maximum činnosti roje bylo zjištěno v solární délce (sol) 46,4° (7. 5.) s poloměrem maxima 3,4° (tedy zhruba 3,4 dne) a poloha radiantu (RA/DEC) 338,4 ± 2,5°/−0,7 ± 1,3°.
Radiant tohoto meteorického roje je tedy poměrně dobře definovaný a jeho rozměr odpovídá vysoké geocentrické rychlosti meteorů roje, maximum má pak dlouhou dobu trvání, což odpovídá našim znalostem o tomto roji, který poskytuje, stejně jako Orionidy, četná vedlejší maxima.
Průměrná rychlost η-Aquarid byla stanovena na 65,6 ± 0,8 km/s, meteory roje tedy patří mezi ty nejrychlejší, které můžeme v průběhu roku pozorovat, což je způsobeno retrográdními dráhami. Střední dráha proudu η-Aquarid má velkou poloosu (a) 10,8 AU, perihelium (q) 0,6 AU, excentricitu (e) 0,9 a sklon (i) střední dráhy je 163,6 stupně.
Zdroj:
http://meteorshowersonline.com/lyrids.html
http://www.imo.net/calendar/2014
http://www.imo.net/imc2013/sites/default/files/s14.pdf
autor: Sylvie Gorková