Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Již příští týden se můžeme těšit na jeden z největších meteorických rojů – Perseidy. I přesto, že se jedná o nejslavnější roj severní polokoule, stále je na něm co zkoumat. Hvězdárna Valašské Meziříčí se proto podílí na společném projektu vypuštění stratosférického balónu v noci maxima Perseid. V gondole balónu bude kromě jiných experimentů umístěna kamera určená k záznamu meteorů ze stratosféry.
Letos budou podmínky pro pozorování Perseid ideální. Pozorování totiž nebude rušit Měsíc, který se bude nacházet těsně před novem. Letošní maximum nastane v noci ze středy 12. 8. na čtvrtek 13.8. Nejlepší podmínky pro pozorování budou po půlnoci, vidět můžeme až 70 meteorů za hodinu.
V době Perseid můžete pozorovat i jiné meteorické roje, Perseidu si však nemůžete s žádným jiným meteorem splést díky jejich rychlosti. Perseidy patří totiž mezi nejrychleji se pohybující meteory. Název roje je odvozen od souhvězdí Persea, ze kterého meteory jakoby zdánlivě vylétají.
Mateřským tělesem roje je krátkoperiodická kometa 109P/Swift-Tutlle, kterou v roce 1862 nezávisle na sobě objevili Lewis Swift a Horace Parnell Tuttle.
Hvězdárna Valašské Meziříčí se společně s dalšími institucemi podílí na projektu vypuštění stratosférického balónu v době maxima meteorického roje Perseid. Start balónu s kódovým označením STRATO 02/2015 proběhne 13. srpna z hvězdárny v Partizánskom. Startovací okno je plánováno mezi 00:00 a 01:30 SELČ. Na experimentu se podílí kromě organizace SOSA (Slovak Organisation for Space Activities) také Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH) a Hvězdárna Valašské Meziříčí. Experiment je realizován v rámci přeshraniční kooperující a spolupracující sítě STRATO NANOBIOLAB, jehož třetím členem je kromě SOSA, Hvězdárny Valašské Meziříčí známá Laboratoř metalomiky a nanotechnologií v Brně.
Do gondoly stratosférického balónu bude umístěna CCTV kamera s objektivem s pevným ohniskem se zorným polem 60 stupňů pro optické snímání meteorů ze stratosférických výšek. Tento experiment má označení METEORCAM-03 (MTC-03).
Kromě snímání jednostaničních meteorů je hlavním cílem experimentu nalezení společných meteorů s pozemními stanicemi, propočet drah a ověření funkčnosti celého systému. K tomuto účelu bude pracovat také kompletní pozemníc segment pro registraci meteorů v atmosféře.
Vzhledem k náklonu kamery proti horizontální rovině (30 stupňů) bude tato CCTV kamera také využita pro snímání světelného znečištění v průběhu letu. Tento experiment má označení Light Pollution Imager-03 (LPI-03).
Snímek zemského povrchu s velkými zdroji světelného znečištění (snímek poskládal a upravil R. Piffl).
O výsledku experimentu bude podána zpráva ve formě článku ve zpravodaji Společnosti pro meziplanetární hmotu a na webových stránkách České Astronomické Společnosti (www.astro.cz).
Pravidelné zpřesnění informací o rojích nám poskytuje také mezinárodní síť a databáze Edmond, do nichž spadají také kamery usmístěné na hvězdárně ve Valašském Meziříčí.
Celkový počet jednotlivých záznamů meteorů v databázi Edmond dosáhl (k 31. 12. 2014) již 3 060 250, po redukci pomocí kvalitativních kritérií zůstává v databázi 210 887 drah. Vzhledem k tomuto vysokému počtu drah je možné přistoupit k analýze jednotlivých meteorických rojů odlišným způsobem než tomu bylo v minulých letech.
Pomocí jednotlivých kritérií podobností drah (Southworth-Hawkinsovo, Jopekovo, Drummondovo kritérium) bylo vytvořeno kritérium s váhovanými parametry, díky němuž bylo možné provést nezávislou identifikaci jednotlivých meteorických rojů, tzv. „independent clustering“ (Rudawska et. al, 2014). Dráhy jednotlivých meteoroidů tak nejsou přiřazovány ke známé dráze proudu meteorického roje z některého z katalogů, ale po přiřazení jednotlivých drah do nezávisle zjištěné skupiny (clusteru) je tato skupina následně přiřazena (pokud je to možné) k některému ze známých meteorických rojů. Tímto postupem odpadá ovlivnění výsledné střední dráhy proudu kvalitou použitého katalogu a je takto možné stanovit nezávisle střední dráhy meteorických rojů.
Výsledná nezávislá střední dráha proudu Perseid stanovená touto metodou vychází z celkem 17 265 drah meteoroidů, které byly tomuto proudu přiřazeny metodou nezávislého clusteringu. Geocentrická rychlost vg = 58,27 km/s (původní metodikou s využitím IAU MDC katalogu středních drah vg = 58,7 km/s), velká poloosa a = 9,3 AU (původně 10,6 AU), perihelium q = 0,947 AU (původně 0,9 AU), excentricita e = 0,886 (původně 0,9) a sklon střední dráhy i = 112,5 stupně (původně 112,9 stupně). Maximum aktivity nastává v délce slunce sol = 139,5+-2,2 (12.8.) a radiant má polohu RA = 46,8 stupně (původně 47,3) a DEC 57,6 stupně (původně 57,8).
autor: Sylvie Gorková