Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
Když v červenci 1969 (tedy téměř před 40 roky) odstartovala pilotovaná kosmická loď Apollo 11 s trojicí amerických astronautů na palubě, z nichž dva měli přistát na povrchu nejbližšího souputníka Země, hodně se hovořilo o tom, kolik budou vyslanci Země „vážit“ po přistání na Měsíci. Nebylo to však jen takové početní cvičení – mělo to i svůj význam: kompletní skafandr kosmonautů, umožňující přežití v krutých měsíčních podmínkách, měl na Zemi hmotnost téměř 90 kg! Avšak vzhledem k menšímu průměru a menší hmotnosti je na Měsíci vše 6krát lehčí v porovnání se Zemí – kosmonaut i skafandr.
Kolem roku 2020 by se měli američtí astronauti znovu vrátit na Měsíc a kolem roku 2033 se předpokládá realizace pilotované výpravy na Mars. Pokud kosmonauti přistanou na rudé planetě, budou se potýkat po půlročním pobytu v beztížném stavu s přitažlivostí Marsu. Přestože zde gravitace není tak vysoká jako na Zemi, bude to pro ně určitě tvrdý oříšek, na který se musí připravit jednak během výcviku, ale především v průběhu letu k Marsu.
Vzhledem k tomu, že jednotlivé planety mají různou hmotnost, a tím i různou gravitaci, případní kosmonauti by jejich přitažlivost pociťovali různě. V následující tabulce je uvedeno, kolik by „vážil“ průměrný člověk (75 kg) na jednotlivých planetách včetně Pluta a Měsíce (pomiňme tu skutečnost, že na plynných planetách nelze přistát, neboť nemají pevný povrch):
planeta | hmotnost |
Merkur | 28 kg |
Venuše | 68 kg |
Země | 75 kg |
Měsíc | 12,4 kg |
Mars | 28 kg |
Jupiter | 177 kg |
Saturn | 80 kg |
Uran | 67 kg |
Neptun | 84 kg |
Pluto | 4,4 kg |
Máte-li jinou hmotnost, můžete si svoji „váhu“ na planetách zjistit na této internetové adrese: http://www.planetary.org/explore/kids/activities/planetweights.html
Bez zajímavosti jistě není ani případná hmotnost kosmonauta po přistání například na některém z velkých Jupiterových měsíců, na povrchu Slunce, bílého trpaslíka či neutronové hvězdy (byť jen teoretická). Využít ke zjištění těchto hodnot můžete internetovou adresu:
http://www.exploratorium.edu/ronh/weight/index.html
Obě zmíněné adresy jsou sice v angličtině, ale bez problémů jistě pochopíte, jak údaje zadat.
autor: František Martinek