Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Jádro Slunce rotuje téměř čtyřikrát rychleji než sluneční povrch. Vyplývá to z nových zjištění mezinárodního týmu astronomů. Vědci se domnívají, že jádro bylo v době vzniku Slunce roztočeno podobně jako kolotoč na zhruba stejnou rychlost jako povrch.
„Většina pravděpodobných vysvětlení spočívala v tom, že rotace jádra je pozůstatkem z období, kdy se Slunce zformovalo, tj. z doby před 4,6 miliardami roků,“ říká Roger Ulrich, emeritní profesor astronomie z UCLA (University of California, Los Angeles), který studoval nitro Slunce více než 40 roků a spoluautor studie, která byla publikována v časopise Astronomy and Astrophysics. „Je překvapující a vzrušující se domnívat, že možná odhalíme památku na to, jak Slunce vypadalo v době svého vzniku.“
Rotace slunečního jádra možná poskytuje vodítko k tomu, jak se Slunce zformovalo. Potom, co se Slunce zrodilo, sluneční vítr pravděpodobně zpomalil rotaci jeho vnějších vrstev. Rotace mohla také ovlivnit sluneční skvrny, které rovněž rotují. Sluneční skvrny mohou být obrovské; jednotlivé skvrny mohou být mnohokrát větší než velikost Země.
Astronomové studovali povrchové akustické vlny ve sluneční atmosféře, z nichž některé pronikají ke slunečnímu jádru, kde jsou ovlivňovány okolním prostředím. Na základě těchto pozorování usoudili na zrychlenou rotaci slunečního jádra. Na základě pečlivého měření akustických vln vědci přesně určili dobu, kterou potřebují k šíření do centra Slunce a zase zpět. Tato doba šíření se ukázala být nepatrně ovlivněna vnitřním prostředím Slunce, uvádí se ve studii.
Vědci provedli kalkulace zahrnující 16 let pozorování pomocí přístroje nazvaného GOLF (Global Oscillations at Low Frequency), který se nachází na palubě sluneční sondy SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), což je společný projekt Evropské kosmické agentury ESA a NASA. Metoda byla vyvinuta vědeckým týmem, jehož vedoucím byl astronom Eric Fossat z Observatoire de la Côte d'Azur v Nice, Francie. Hlavním vědeckým pracovníkem projektu GOLF a spoluautorem výzkumu byl Patrick Boumier, Institut d'Astrophysique Spatiale, Francie.
Představa, že sluneční jádro může rotovat mnohem rychleji než povrch, byla zvažována již před více než 20 roky, avšak doposud se ji nepodařilo prokázat – chyběly důkazy.
Výsledky tedy naznačují, že jádro vykoná jednu otočku zhruba za týden. To je čtyřikrát rychleji, než rotuje sluneční povrch, jehož rotační perioda je v rozmezí 25 dnů (na rovníku) až 35 dnů (v blízkosti pólů).
Sluneční jádro se odlišuje od slunečního povrchu v mnoha dalších ohledech. Teplota v jádru Slunce dosahuje hodnot kolem 15,7 miliónů K. Povrchová teplota Slunce je „pouze“ 5 800 K (tj. přibližně 5 500 °C).
Sluneční sonda SOHO byla vypuštěna 2. prosince 1995. Jejím úkolem je výzkum Slunce od jeho nitra až po vnější korónu a sluneční vítr. Sonda i nadále pokračuje v pozorování.
Zdroj: https://phys.org/news/2017-08-sun-core-rotates-faster-surface.html a http://newsroom.ucla.edu/releases/astronomers-report-new-measurements-of-the-suns-core-which-has-a-temperature-of-29-million-degrees-fahrenheit
autor: František Martinek