Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
Publikovaný snímek představuje molekulární emisní čáry ze záhadných ledových objektů zachycených radioteleskopem ALMA. Obrázek na pozadí je složená infračervená barevná mapa, kde 1,2mikronové světlo je zobrazeno azurově a 4,5mikronové světlo červeně; mapa je založena na infračervených datech z projektů 2MASS a WISE.
Trojice astronomů z Tokijské univerzity a univerzity v Niigatě objevila možnou novou třídu mezihvězdných objektů. Ve své studii publikované v časopise The Astrophysical Journal provedli Takaši Onaka, Itsuki Sakon a Takaši Šimoniši testy oblastí kolem dvou „zvláštních ledových objektů“ v mezihvězdném prostoru.
V roce 2021 vědci zkoumající data z japonského infračerveného satelitního teleskopu AKARI objevili dva objekty, které zjevně ukrývaly led tvořený vodou a organickými molekulami. Takové ledy obvykle přitahují pozornost, protože se předpokládá, že některé z nich hrají klíčovou roli při vzniku organických molekul. Překvapivost nálezu nových ledů spočívala v jejich izolovanosti – takové ledy se obvykle nacházejí ve hvězdných porodnicích.
V tomto novém úsilí se vědci podívali na dva ledové objekty pomocí dat z chilského radioteleskopu ALMA. Zaměřili se především na infračervená data z těchto dvou objektů a očekávali molekulární emise spojené s tvorbou hvězd.
Místo toho nalezli pouze molekulární emise oxidu křemičitého a oxidu uhelnatého, které měly kompaktní speciální rozložení, jež bylo kompaktnější než u jiných ledových objektů. Tým použil tato data k určení chemického složení ledových objektů spolu s jejich velikostí, pohyby a vzdáleností od Země.
Vypočítali, že ledové objekty jsou od sebe vzdáleny přibližně 30 000 až 40 000 světelných let, a zjistili, že jeden z nich má mnohem vyšší rychlost než druhý, což naznačuje, že spolu nesouvisejí. Zaznamenali také nepřítomnost submilimetrového záření obou ledových objektů, což bylo pro takové objekty neobvyklé. Zjistili také, že objekty měly vyšší poměr oxidu křemičitého a oxidu uhelnatého než jiné ledové objekty.
Vědci se domnívají, že tyto dva ledové objekty nejsou podobné ostatním, které byly dosud nalezeny, což z nich činí kandidáty na nový typ mezihvězdných objektů. Další studium dat pomocí JWST by podle nich mělo pomoci potvrdit, zda tomu tak skutečně je.
Zdroj: https://phys.org/news/2025-03-astronomers-potential-class-icy-interstellar.html
autor: František Martinek