Po měsících plánování a testování kamerové sítě přišla chvíle, kdy se teorie proměnila v realitu. V květnu 2025 dorazilo vybavení dvou observačních stanic na chilské observatoře La Silla a El Sauce a český tým čekala instalace. Jak probíhalo samotné sestavování přístrojů v náročných podmínkách pouště Atacama, s jakými výzvami se naši pracovníci setkali, co všechno bylo potřeba udělat, aby se kamery i spektrografy rozběhly naplno, ale také jak na La Silla vaří? Nahlédněte s námi do zákulisí vědecké mise, která míří ke hvězdám – doslova.
V rámci semináře Kosmonautika, raketová technika a kosmické technologie na naší hvězdárně přednášela mladá a nadějná studentka VUT a jedna z 26 vybraných účastníků mise Zero-G. Právě na této misi měla Tereza možnost zažít stav beztíže. Jaké to bylo, kolikrát ho vlastně zažila, ale taky čemu se ve volném čase věnuje člověk snící o vývoji satelitů, se dočtete zde.
Na počátku listopadu hvězdárna slavnostně otevřela novou budovu. Ta vyrostla na místě bývalých garáží v rámci projektu, jehož součástí byly největší změny v areálu hvězdárny za posledních zhruba 60 let. Cílem projektu Kulturní a kreativní centrum – Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. spolufinancovaným Evropskou unií a Národním plánem obnovy bylo vybudování nového regionálního kreativního centra atraktivního nejen pro návštěvníky, zejména studenty, ale také pro partnery i z jiných regionů, otevírající dveře další spolupráci a inovacím a prohloubení mezisektorové spolupráce nejen v regionu.
Čínští vědci objevili slibnou černou díru s hmotností ležící v tzv. hmotnostní mezeře, a to pomocí metod měření radiální rychlosti a astrometrie. Studie byla zveřejněna online v Nature Astronomy 10. září 2024 a byla provedena týmem vedeným Dr. Wangem Songem, přidruženým výzkumníkem z Národních astronomických observatoří Čínské akademie věd (NAOC).
Během posledních šesti desetiletí vědci objevili pomocí rentgenových metod dvě desítky černých děr o hvězdné hmotnosti. Rozložení hmoty těchto černých děr, hlavně mezi 5 až 25 hmotnostmi Slunce, ukazuje nedostatek černých děr o hmotnostech od 3 do 5 hmotností Slunce.
Hmotnostní mezera může být způsobena speciálními mechanismy během výbuchů supernov, které zabraňují vzniku černých děr v tomto hmotnostním rozsahu, nebo to může být způsobeno zkreslením pozorování, protože dvojhvězdy včetně černých děr o nižší hmotnosti jsou snadněji narušeny natálním „kopnutím“ během výbuchu supernovy, a proto jsou hůře detekovatelné.
Ačkoliv nedávná pozorování gravitačních vln laserovým interferometrem Gravitational-Wave Observatory odhalila existenci kompaktních objektů v této hmotnostní mezeře, otázka, zda by v dvojhvězdách mohly existovat černé díry s nízkou hmotností, zůstává předmětem diskuse. Očekávalo se, že takový systém bude neinteragující a bez rentgenové emise a mohl by být vyhledáván pomocí radiálních a astrometrických metod.
Pomocí spektroskopie získané z dalekohledu LAMOST (Large Sky Area Multi-Object Fiber Spectroscopic Telescope) a astrometrických dat z družice Gaia provedla tato studie hledání dvojhvězd obsahujících kompaktní složky.
Vědci objevili málo hmotný temný objekt umístěný v binárním systému G3425. Viditelná hvězda je červený obr o hmotnosti asi 2,7 hmotnosti Slunce, zatímco hmotnost tmavého objektu je asi 3,6 hmotnosti Slunce s rozsahem 3,1 až 4,4 hmotnosti Slunce. Kromě rudého obra neexistuje žádný příspěvek světla od žádné jiné složky v systému, což dokazuje, že temný společník je černá díra, jejíž hmota spadá do hmotnostní mezery.
Ještě pozoruhodnější je, že G3425 je „široká“ dvojhvězda s oběžnou dobou přibližně 880 dní a téměř nulovou excentricitou. Vědci zjistili, že je obtížné vysvětlit její vznik prostřednictvím standardních binárních evolučních procesů. V důsledku vytvoření této překvapivě vzdálené kruhové dráhy zpochybňuje současnou binární evoluci a teorie výbuchu supernov.
Studie ukazuje, že kombinací radiální rychlosti a astrometrie lze účinně detekovat klidové kompaktní objekty v binárních systémech. Tento zajímavý systém silně naznačuje existenci binárních systémů obsahujících černé díry s nízkou hmotností a může poskytnout nový pohled na formování a vývoj binárních systémů.
Zdroj: https://phys.org/news/2024-09-astronomers-hidden-small-black-hole.html
autor: František Martinek
Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí