25.04.2025
Publikovaná ilustrace využívá data získaná sondou Juno, která zobrazuje silné bouře ve velkých výškách na Jupiteru. Citlivá kamera hvězdné navigační soustavy sondy Juno zaznamenala neobvyklé blesky na neosvětlené straně Jupitera během blízkých průletů sondy kolem planety. Na Jupiteru bylo potvrzeno bizarní krupobití ledových „kašovitých koulí“ – kašovité směsi čpavku a vody – kde intenzivní údery blesků osvětlují tyto zmrzlé kašovité koule, jež prší z výškových bouří.
24.04.2025
Nový výzkum vedený astronomy z Havajské univerzity naznačuje, že náš vesmír může rotovat – ale jen velmi pomalu. Při utváření vesmíru vytváří gravitace rozsáhlou pavučinovou strukturu vláken, která spojuje galaxie a kupy galaxií podél neviditelných mostů dlouhých stovky milionů světelných let. Tato síť je známá jako kosmická pavučina.
23.04.2025
Vědci spojují dvě dávná masová vymírání s blízkými výbuchy supernov, které mohly poškodit zemskou atmosféru a způsobit celosvětový úbytek biologické rozmanitosti. Nová studie naznačuje, že nejméně dvě z masových vymírání na Zemi mohly být vyvolány silnými účinky blízkých výbuchů supernov. Vědci z Keele University navrhují, že tyto mohutné hvězdné výbuchy, způsobené kolapsem a explozí hmotných hvězd, mohly vážně narušit zemskou atmosféru. Výbuchy mohly zničit ozónovou vrstvu, vyvolat kyselé deště a vystavit život na Zemi nebezpečným úrovním ultrafialového záření ze Slunce.
22.04.2025
Webbův teleskop pozoroval galaxii, která je v historii vesmíru tak raná, že by neměla vykazovat jasnou světelnou stopu – ale ve skutečnosti vykazuje. Tento překvapivý maják možná donutí astronomy přehodnotit způsob vývoje raného vesmíru. Úžasný objev vesmírného teleskopu může přepsat naše představy o počátcích vesmíru.
21.04.2025
Tento snímek Zhúlóng, nejvzdálenější dosud objevené spirální galaxie, ukazuje její pozoruhodně dobře definovaná spirální ramena, centrální starou výduť a velký disk s rodícími se hvězdami, který se podobá struktuře Mléčné dráhy.
14.04.2025
I přes poměrně vysokou meteorickou aktivitu bylo první čtvrtletí letošního roku chudé na jasné meteory. V měsících únoru a březnu bylo na stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zaznamenáno bezmála 10 000 jednostaničních meteorů, přesto byly zajímavé meteory zaznamenány spíše výjimečně. Z tohoto stereotypu vybočila až noc 12/13. 4. 2025, kdy byly v pozdních nočních hodinách zaznamenány v odstupu necelých dvou hodin dva jasné bolidy. Nejednalo se o meteory se společným mateřským tělesem, oba ovšem byly kometárního původu a jejich atmosférická ablační dráha končila ve výšce nad 70 km.
05.04.2025
V rámci projektu Kulturního a kreativního centra (KKC), který je spolufinancován Evropskou unií, prostřednictvím Národního plánu obnovy a Ministerstva kultury, jako vlastníka příslušné komponenty a nemalou měrou také Zlínským krajem, byl 20. 2. 2025 instalován do západní kopule hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p. o. půlmetrový zrcadlový dalekohled nové generace. Z plánovaných observačních programů (proměnné hvězdy, binární hvězdné systémy, zákryty hvězd tělesy Sluneční soustavy, objekty meziplanetární hmoty, snímkování družic na oběžných drahách kolem Země) jsou v současné době v běhu již dva z nich, a to pozorování proměnných hvězd a pozorování komet, tedy objektů patřících do skupiny těles nazývaných souhrnně meziplanetární hmota. Nově instalovaný půlmetrový dalekohled byl poprvé veřejnosti představen 7. 3. 2025 v rámci akce „Den hvězdáren a planetárií“.
03.03.2025
Obdobím aktivity meteorického roje Quadrantid na počátku ledna končí vysoká aktivita meteorických rojů, která začíná každoročně v červenci. Stejně tak aktivita sporadického pozadí klesá ke svému ročnímu minimu, které nastává v březnu a dubnu. Obecně pak bývá období od ledna do dubna nazýváno „Velká jarní díra“, neboť v činnosti jsou pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Nepříznivé zimní počasí je rovněž překážkou pro pozorování meteorů, na níže položených stanicích se často projevuje typický fenomén podzimních a zimních měsíců – inverzní charakter počasí. Tento fakt má za následek nepříznivý vliv na počet párovaných meteorů a tím i na počet vícestaničních drah. Maximum meteorického roje Quadrantid v roce 2025 připadlo právě na období charakteristického zimního počasí a na stanicích sítě CEMeNt (Central European MetEor NeTwork) bylo možné pozorovat pouze ojedinělé meteory tohoto silného roje. Celkově ovšem bylo počasí během ledna a února příznivé, v lednu se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v únoru pak v 21 nocích.
21.01.2025
Data ze sítě CEMeNt jsou nedílnou součástí databáze EDMOND (European viDeoMeteOr Network Database), která sdružuje data z videopozorování meteorů od roku 2001. Použití videotechniky pro sledování a nahrávání meteorů začalo v 70. letech minulého století a od té doby prochází překotným rozvojem. I když využití této techniky bylo zpočátku doménou profesionálních astronomů, amatérští pozorovatelé hlavně v Japonsku a Holandsku v roce 1980 začali s vývojem systémů použitelných i v amatérských podmínkách. Následný vývoj amatérských pozorovacích stanic pokračoval rychlým tempem, a to hlavně v souvislosti se zdokonalováním a inovacemi CCD nebo CMOS technologie, a také se stále snadnější dostupností tohoto vybavení pro amatérské astronomy. Zpočátku roztříštěné národní sítě, případně osamělí pozorovatelé v rámci Evropy, Austrálie, Severní Ameriky a také Jižní Ameriky, byli sdruženi do centralizované databáze drah EDMOND, která byla založena v roce 2011.
17.01.2025
V průběhu poměrně dlouhé doby existence prošla síť CEMeNt překotným vývojem, kdy se z pozorování ojedinělých vícestaničních meteorů stala efektivním nástrojem pro studium nejmenších částic Sluneční soustavy. Společný projekt českých a slovenských amatérských astronomů se v průběhu své existence rozrůstal a systém širokoúhlých kamer byl doplňován spektrografickými systémy a NFC systémy pro záznam slabých meteorů. Centrem celého výzkumu se v průběhu vývoje sítě CEMeNt stala Hvězdárna Valašské Meziříčí, na jejíž půdě se nachází širokoúhlé systémy a spektrografy. Rozsáhlá spolupráce s amatérskými i profesionálními astronomy v rámci celé Evropy vyvrcholila v roce 2014 zahájením spolupráce s Ústavem fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, díky níž je možné studium plazmatu meteorů v laboratorních podmínkách a také rozsáhlé simulace zaznamenaných spekter meteorů.
20.02.2025
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
07.12.2024
Na hvězdárně se nyní stále něco děje – ale co přesně? Hlavní a největší částí modernizace hvězdárny je KKC, kromě toho nám ale přibyly nové kopule, renovuje se kamerová technika a mnoho dalšího...
28.11.2024
S blížícím se koncem roku bych rád nabídl krátké ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu v letošním školním roce. Orientace podle školního roku je sice trochu zavádějící, protože během jednoho kalendářního roku jeden školní rok končí a další začíná, ale v praxi to příliš nevadí. Pracujeme totiž převážně se stejnými dětmi, které se k nám pravidelně vracejí. Proto si dovolím zmínit i několik aktivit z předchozího školního roku.
13.08.2024
Jako každý rok se i letos sešli nadšení pozorovatelé ze širokého okolí, aby pod rouškou tmy ulehli na hvězdárenské louce a společně číhali na krásné Perseidy, jejichž aktivita právě večer 12. srpna vrcholila. Ti, kteří spatřené meteory počítali, hlásili za večer až 29 perseid, což je číslo vskutku krásné. K vidění ovšem nebyly jen „padající hvězdy“, v kopuli hlavní budovy byla také možnost dalekohledem sledovat Měsíc, jasné hvězdy a okolo jedenácti hodin i Saturn.
„Troufám si říci, že se akce velmi vydařila. Děkujeme všem za návštěvu a těšíme se na další ročník,“ dodává nakonec ředitel hvězdárny.
07.08.2024
Byla zahájena stavba nové budovy Kulturně-kreativního centra (KKC), která vyroste na místě někdejších garáží u ulice J. K. Tyla. Ty už byly srovnány se zemí a nyní se pokračuje v budování hlubokých základů.
KKC nabídne především mládeži prostor pro tradiční i netradiční vzdělávací akce. Nejen mládež bude mít zde, v KKC vybaveném adekvátně zařízenými prostory nejen učeben a pracoven, ale také laboratoří možnost se experimentálně i prakticky na vědě a výzkumu podílet.
Objekt by měl začít sloužit veřejnosti od konce roku 2025.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.