13.09.2025
Věda postupuje na základě dat, která neodpovídají našemu současnému chápání. Alespoň takovou teorii formuloval Thomas Kuhn ve své slavné knize O struktuře vědeckých revolucí. Vědci by tedy měli vítat nová data, která zpochybňují jejich chápání fungování vesmíru. Nedávný článek, dostupný v preprintové verzi na arXiv, využívající data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), možná právě našel data, která to dokážou. Zkoumal exoplanetu obíhající kolem milisekundového pulsaru a zjistil, že její atmosféra je tvořena téměř výhradně čistým uhlíkem.
12.09.2025
Plynná žlutooranžová vlákna vypadají při pohledu z boku jako růže a jsou mírně nakloněna z levého horního rohu do pravého dolního rohu, o něco výše než střed záběru. Z růže do levého horního a pravého dolního rohu se táhnou plynné výtrysky, které se jeví jako červené laloky, jež mají celkový tvar vysokých, úzkých trojúhelníků se zaoblenými špičkami. Každý červený trojúhelník se skládá z vlnitých, nepravidelných čar. Na snímku jsou roztroušeny desítky hvězd. Jedna obzvláště jasná bílá hvězda s osmi difrakčními hroty se nachází v horní části žluté růže. Další jasně modrá hvězda s ještě výraznějšími difrakčními hroty je vlevo dole. Pozadí vesmíru je černé.
11.09.2025
Astronomové objevili pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST) důkazy o plynném metanu na vzdálené trpasličí planetě Makemake. Tento objev, o kterém informoval článek v časopise Astrophysical Journal Letters, zpochybňuje tradiční pohled na Makemake jako na klidné, zamrzlé těleso a činí z ní teprve druhý transneptunský objekt po Plutu, u kterého byla přítomnost plynu potvrzena.
10.09.2025
Co může Galaktická obyvatelná zóna (GHZ – Galactic Habitable Zone), což je oblast Galaxie, kde se podle hypotézy může vyvíjet složitý život, naučit vědce o hledání správných hvězd, které by mohly mít obyvatelné planety? Právě tímto se zabývá nedávná studie přijatá k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics. Mezinárodní tým vědců zkoumal souvislost mezi migrací hvězd a tím, co by to mohlo znamenat pro hledání obyvatelných planet v naší Galaxii. Tato studie má potenciál pomoci vědcům lépe pochopit astrofyzikální parametry pro hledání obyvatelných světů mimo Zemi a dokonce i života, jak ho známe.
09.09.2025
Na obrázku je rudý veleobr DFK 52 a jeho okolí, jak je viděl radioteleskop ALMA. Obrovská, složitá bublina vyfukovaná touto extrémní hvězdou má průměr asi 1,4 světelného roku, což je tisíckrát více než rozměr Sluneční soustavy. ALMA detekuje záření neviditelné pro lidské oko, s vlnovou délkou kolem 1,3 milimetru, emitované molekulami oxidu uhelnatého a oxidu křemičitého. Díky Dopplerovu jevu tým vědců změřil, jak rychle se plyn pohybuje podél našeho pohledu směrem ke hvězdě. Na tomto snímku jsou části bubliny, které se od nás pohybují směrem od nás, zobrazeny červeně a materiál pohybující se směrem k nám modře.
06.09.2025
I v prostředí plném světelného znečištění lze s vhodnou technikou spatřit detaily, které běžnému oku zůstávají skryty. Moderní astronomické přístroje posouvají hranice amatérského i profesionálního pozorování a umožňují objevovat krásu a strukturu vzdáleného vesmíru i z míst, která by dříve byla pro astronomii považována za nevhodná. Tento článek volně navazuje na první část, která představila možnosti pozorování objektů hlubokého vesmíru z městské hvězdárny. V pokračování se zaměříme na rozbor podmínek pro vizuální i fotografická astronomická pozorování a na galaxie – jeden z typů objektů hlubokého vesmíru. Představíme jejich základní klasifikaci, příklady snadno pozorovatelných galaxií a konkrétní výsledky získané novým půlmetrovým dalekohledem Hvězdárny Valašské Meziříčí, přičemž část bude věnována i naší vlastní Galaxii, Mléčné dráze.
05.09.2025
Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Kromě Perseid jsou v činnosti i poměrně silné meteorické roje z antihelionového zdroje – jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy s maximy na konci července. V druhé polovině srpna vrcholí aktivita poměrně slabého meteorického roje kappa Cygnid, který je ale známý velkým množstvím velmi jasných meteorů. Celkově ovšem bylo počasí během července méně příznivé, v srpnu naopak velmi příznivé, v červenci se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 25 nocích, v srpnu pak ve 28 nocích.
02.09.2025
Fotometrické měření jasnosti komet v červenci a srpnu 2025 bylo poznamenáno nepřízní počasí v červenci, pozorování bylo zaměřeno převážně na komety, které jsou sledovány dlouhodobě a také na komety, které byly nově objeveny. U dlouhodobě sledovaných (C/2024 E1 a C/2021 G2) a nově objevených komet (C/2025 K1) bylo pozorování spíše zaměřeno na měření s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. Zároveň byla pozornost v některých nocích věnována i velmi slabým kometám, jejichž jasnost se blíží mezním možnostem robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. V měsících červenci a srpnu bylo provedeno 108 fotometrických měření jasnosti celkem 29 různých komet.
23.07.2025
Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července a srpna 2024 proběhla výměna stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším (FullHD) rozlišením. Expanze sítě do oblastí s velmi vysokou kvalitou pozorovacích podmínek na jižní polokouli pak byla dalším krokem, který zvýší kvalitu získaných dat a rovněž přispěje k výzkumu meteorické aktivity na jižní polokouli, který byl až donedávna prakticky opomíjen. Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSOHVM) vznikla díky spolupráci mezi Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Astronomickým ústavem AVČR (Skupina výzkumu exoplanet) a společností OBSTECH (El Sauce Observatory).
04.07.2025
V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.
15.07.2025
Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?
02.07.2025
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
30.06.2025
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
19.05.2025
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
13.05.2025
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.