Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
Zřizovatelem organizace je
   
Malé vědění dává lidem pýchu,
velké skromnost.
Rychle k cíli
Život na Zemi mohl vzniknout díky šťastné planetární kolizi

17.09.2025

Na rané Zemi chyběly základní prvky života, dokud je nepřidala srážka s Theiou. Tato náhodná událost umožnila vznik života. Podle nové studie Institutu geologických věd univerzity v Bernu trvalo po vzniku Sluneční soustavy necelé tři miliony let, než se dokončilo chemické složení prazemě. V této fázi však mladá planeta neobsahovala téměř žádné klíčové složky pro vznik života, jako je voda nebo uhlíkaté sloučeniny. Vědci dospěli k závěru, že vodu na Zemi pravděpodobně přinesly až pozdější dopad planetek a komet, které vytvořily podmínky potřebné pro vznik života.

celý článek

Sluneční erupce jsou 6,5krát teplejší, než jsme si mysleli

16.09.2025

Sluneční erupce zahřívají ionty mnohem silněji než elektrony. Toto zjištění nabízí nové vysvětlení pro rozšíření spektrálních čar. Nedávná práce z University of St Andrews naznačuje, že částice ve slunečních erupcích se mohou zahřát 6,5krát více, než se dříve odhadovalo, což nabízí neočekávané řešení záhady o Slunci, která přetrvává již půl století.

celý článek

Záhadné „sazové planety“ se mohou skrývat přímo před našima očima mezi hvězdami

15.09.2025

Některé planety mohou být bohaté na saze, nikoliv na vodu. Studie atmosféry budou klíčové pro pochopení jejich skutečné podstaty. Astronomové obecně považují vodní světy za jeden z nejběžnějších typů planet v naší Galaxii, a to především kvůli jejich nízké hustotě a hojnosti vodního ledu za „sněžnou linií“ hvězdy. Nová studie vedená Jie Li a kolegy z Michiganské univerzity však nabízí alternativní vysvětlení: některé z těchto planet nemusí být vůbec tvořeny vodou, ale velmi odlišným materiálem známým jako saze.

celý článek

Astrofyzikové se zaměřují na zdroj podivných signálů gama záření

14.09.2025

Milisekundové pulsarové dvojhvězdy mohou produkovat nadbytečné fotony o energii 511 keV, které jsou v Galaxii pozorovány. Tyto systémy by mohly odhalit skryté pulsary a dokonce i exoplanety. Mnoho astrofyziků věnuje svou práci sledování původu fotonů, protože určité typy jsou úzce spjaty se specifickými kosmickými procesy. Identifikace původu těchto fotonů by mohla pomoci vyřešit hlavní otázky v astrofyzice. Jeden obzvláště zajímavý případ se týká fotonů na „linii 511 keV“, které se objevují v neobvykle vysokém počtu v blízkosti galaktického jádra.

celý článek

JWST objevil exoplanetu obíhající kolem pulsaru, jejíž atmosféra je složena výhradně z uhlíku

13.09.2025

Věda postupuje na základě dat, která neodpovídají našemu současnému chápání. Alespoň takovou teorii formuloval Thomas Kuhn ve své slavné knize O struktuře vědeckých revolucí. Vědci by tedy měli vítat nová data, která zpochybňují jejich chápání fungování vesmíru. Nedávný článek, dostupný v preprintové verzi na arXiv, využívající data z vesmírného dalekohledu Jamese Webba (JWST), možná právě našel data, která to dokážou. Zkoumal exoplanetu obíhající kolem milisekundového pulsaru a zjistil, že její atmosféra je tvořena téměř výhradně čistým uhlíkem.

celý článek

S půlmetrem na lovu (nejenom) hvězdných ostrovů – focení Galaxií - část II.

06.09.2025

I v prostředí plném světelného znečištění lze s vhodnou technikou spatřit detaily, které běžnému oku zůstávají skryty. Moderní astronomické přístroje posouvají hranice amatérského i profesionálního pozorování a umožňují objevovat krásu a strukturu vzdáleného vesmíru i z míst, která by dříve byla pro astronomii považována za nevhodná. Tento článek volně navazuje na první část, která představila možnosti pozorování objektů hlubokého vesmíru z městské hvězdárny. V pokračování se zaměříme na rozbor podmínek pro vizuální i fotografická astronomická pozorování a na galaxie – jeden z typů objektů hlubokého vesmíru. Představíme jejich základní klasifikaci, příklady snadno pozorovatelných galaxií a konkrétní výsledky získané novým půlmetrovým dalekohledem Hvězdárny Valašské Meziříčí, přičemž část bude věnována i naší vlastní Galaxii, Mléčné dráze.

celý článek

Videopozorování meteorů v síti CEMeNt a SSOVMO v červenci a srpnu 2025

05.09.2025

Srpen bývá každoročně, společně s prosincem, obdobím největší meteorické aktivity v průběhu roku. Odpovědnost za tento stav nesou dva nejaktivnější pravidelné roje, v srpnu to jsou Perseidy a v prosinci Geminidy. Ovšem na rozdíl od prosince, počasí v srpnu bývá obvykle výrazně příznivější pro vizuální pozorování, a tak pro většinu nadšenců jsou Perseidy mnohem známější a jméno tohoto meteorického roje je tak obecně známé mezi širokou veřejností. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Kromě Perseid jsou v činnosti i poměrně silné meteorické roje z antihelionového zdroje – jižní delta Aquaridy a alfa Capricornidy s maximy na konci července. V druhé polovině srpna vrcholí aktivita poměrně slabého meteorického roje kappa Cygnid, který je ale známý velkým množstvím velmi jasných meteorů. Celkově ovšem bylo počasí během července méně příznivé, v srpnu naopak velmi příznivé, v červenci se podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 25 nocích, v srpnu pak ve 28 nocích.

celý článek

Fotometrie komet v červenci a srpnu 2025

02.09.2025

Fotometrické měření jasnosti komet v červenci a srpnu 2025 bylo poznamenáno nepřízní počasí v červenci, pozorování bylo zaměřeno převážně na komety, které jsou sledovány dlouhodobě a také na komety, které byly nově objeveny. U dlouhodobě sledovaných (C/2024 E1 a C/2021 G2) a nově objevených komet (C/2025 K1) bylo pozorování spíše zaměřeno na měření s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. Zároveň byla pozornost v některých nocích věnována i velmi slabým kometám, jejichž jasnost se blíží mezním možnostem robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. V měsících červenci a srpnu bylo provedeno 108 fotometrických měření jasnosti celkem 29 různých komet.

celý článek

Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí

23.07.2025

Překotný vývoj záznamové techniky v průběhu posledních let, stejně jako stále vyšší požadavky na přesnost vypočtených vícestaničních drah meteorů vedly k tomu, že v průběhu července a srpna 2024 proběhla výměna stávajících kamerových systémů na jednotlivých stanicích sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) za moderní CMOS kamery s výrazně vyšší citlivostí a také s vyšším (FullHD) rozlišením. Expanze sítě do oblastí s velmi vysokou kvalitou pozorovacích podmínek na jižní polokouli pak byla dalším krokem, který zvýší kvalitu získaných dat a rovněž přispěje k výzkumu meteorické aktivity na jižní polokouli, který byl až donedávna prakticky opomíjen. Jižní spektroskopická observatoř Hvězdárny Valašské Meziříčí (SSOHVM) vznikla díky spolupráci mezi Hvězdárnou Valašské Meziříčí, Astronomickým ústavem AVČR (Skupina výzkumu exoplanet) a společností OBSTECH (El Sauce Observatory).

celý článek

Videopozorování meteorů v síti CEMeNt v květnu a červnu 2025

04.07.2025

V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.

celý článek

Rozšiřování kamerové sítě: Výzkum meteorů spojující střední Evropu a jižní oblohu v Chile

15.07.2025

Z české hvězdárny až pod hvězdnaté nebe chilských And. Cesta, která propojuje dvě polokoule jediným cílem: zachytit stopu minulosti Sluneční soustavy – a právě jejich zachycení a analýza spojují evropské nebe s chilskými výšinami. Nová síť kamer a spektrografů sleduje meteory, které nám odhalují chemické složení dávných těles a možná i samotný původ planet. Za technickým pokrokem se skrývají měsíce příprav, testování a náročná instalace v nesnadných podmínkách Jižní Ameriky. Jak se český tým vydal naproti vesmíru a proč je jižní obloha pro výzkum taktéž důležitá?

celý článek

Ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu

02.07.2025

V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně. 

celý článek

Hvězdárna 70: Pomaturitní studium astronomie

30.06.2025

Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."

celý článek

Rozhovor s Pavlem Gabzdylem

19.05.2025

Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.

celý článek

Hvězdárna 70: Založení odbočky ČAS 1967

13.05.2025

Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.

celý článek

Přístroje ESO pořídily nejlepší snímky podivné planetky ve tvaru ‚kosti pro psa‘

Přístroje ESO pořídily nejlepší snímky podivné planetky ve tvaru ‚kosti pro psa‘

14.09.2021

Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.

celý článek

Nová pozorování přístroji ESO odhalila kamennou exoplanetu o hmotnosti poloviny Venuše

Nová pozorování přístroji ESO odhalila kamennou exoplanetu o hmotnosti poloviny Venuše

11.08.2021

Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.

celý článek

Astronomové poprvé spolehlivě zaznamenali disk hmoty umožňující vznik měsíců kolem extrasolární planety

Astronomové poprvé spolehlivě zaznamenali disk hmoty umožňující vznik měsíců kolem extrasolární planety

25.07.2021

Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.

celý článek

Galaktický ohňostroj: nové záběry ESO odhalují struktury v blízkých galaxiích

Galaktický ohňostroj: nové záběry ESO odhalují struktury v blízkých galaxiích

20.07.2021

Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.

celý článek

Záhadný pokles jasnosti hvězdy Betelgeuse vysvětlen

Záhadný pokles jasnosti hvězdy Betelgeuse vysvětlen

18.06.2021

Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.

celý článek

Vlastivěda Moravská

Astronomické cestování

 

 

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

S Vašimi osobními údaji pracujeme dle našich zásad zpracování osobních údajů.

Více informací o zasílání novinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, Mobil: 777 277 134, E-mail: info@astrovm.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje | Nastavení cookies | Vyrobil: WebConsult.cz