14.07.2025
V protoplanetárních discích byly pomocí soustavy radioteleskopů e-MERLIN detekovány centimetrové oblázky, které představují kritickou fázi vzniku planet. Tato zjištění ukazují na místa zrodu budoucích planetárních systémů. Objevem „oblázků“, které obklopují dvě mladé hvězdy, se otevřel nový pohled do raných fází vzniku Sluneční soustavy.
13.07.2025
Podle výzkumného týmu vedeného astronomem Matthewem Hopkinsem z Oxfordské univerzity může 3I/ATLAS – druhá mezihvězdná kometa, která kdy byla v našem vesmírném sousedství pozorována – být starší než naše Sluneční soustava o více než 3 miliardy let.
12.07.2025
Nový výzkum geologů z HKU naznačuje, že první kontinenty na Zemi nevznikly v důsledku deskové tektoniky, ale z hlubokých plášťových vrstev vystupujících z nitra planety. Vědci z Hongkongské univerzity (HKU) odhalili nové poznatky o tom, jak před více než 2,5 miliardami let v archaické éře vznikly první kontinenty na Zemi. Jejich studie, publikovaná v časopise Science Advances, poukazuje na hlubokou geologickou aktivitu známou jako plášťové chocholy jako na pravděpodobnou hnací sílu vzniku rané kontinentální kůry, což zpochybňuje dlouholetý názor, že za vznikem kontinentů stála desková tektonika.
11.07.2025
Přelomová studie vedená Centrem pro astrofyziku Harvard & Smithsonian (CfA) objevila „chybějící“ hmotu vesmíru pomocí rychlých rádiových záblesků (FRB – Fast Radio Bursts) – krátkých, jasných rádiových signálů ze vzdálených galaxií. Tento umělecký koncept (viz přiložený obrázek) zobrazuje jasný puls rádiových vln (FRB) na jeho cestě „mlhou“ mezi galaxiemi, známou jako mezigalaktické prostředí. Dlouhé vlnové délky, znázorněné červeně, jsou zpomaleny ve srovnání s kratšími, modřejšími vlnovými délkami, což astronomům umožňuje „zvážit“ jinak neviditelnou běžnou hmotu.
10.07.2025
Podle týmu astronomů z Durhamské univerzity, Havajské univerzity a Liverpoolské univerzity jsou temní trpaslíci hypotetické objekty poháněné temnou hmotou, které vznikly ochlazením hnědých trpaslíků. O temné hmotě dnes víme jen to, že existuje a jak se chová, ale zatím nevíme, co to vlastně je. Za posledních padesát let bylo navrženo několik hypotéz, ale žádná z nich zatím neshromáždila dostatek experimentálních důkazů, aby zvítězila.
04.07.2025
V květnu a červnu je v činnosti pouze jeden poměrně silný meteorický roj - eta Aquaridy. Široké maximum eta Aquarid nastává na počátku května, přičemž stejně jako u Orionid je typické několika vedlejšími maximy. Aktivita sporadického pozadí začíná růst po minimu, které nastalo v březnu a dubnu. Po zbytek obou měsíců jsou v činnosti pouze ojedinělé slabé meteorické roje, převážně pocházející z antihelionového zdroje. Radianty těchto slabých rojů se nacházejí převážně ve Střelci, Štíru a Hadonoši a vystupují tak v průběhu noci jen nízko nad obzor. Celkově ovšem bylo počasí během května a června méně příznivé, přesto se v květnu podařilo zaznamenat alespoň jeden meteor na některé ze stanic sítě ve 22 nocích, v červnu pak ve 27 nocích. Nižší počty meteorů jsou pak ovlivněny délkou noci a proměnlivým počasím v průběhu jednotlivých nocích.
02.07.2025
V květnu a červnu pokračoval program fotometrických měření jasnosti komet s využitím nově instalovaného robotického půlmetrového dalekohledu, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Na rozdíl od předchozích měsíců bylo pozorování spíše zaměřeno na měření menšího množství komet s použitím různých fotometrických filtrů Sloan. Měření tak probíhalo v blízkém ultrafialovém a infračerveném oboru spektra a poskytlo větší množství informací o tom, jaká složka v dané kometě převládá – zda prachová nebo plynná. V měsících květnu a červnu bylo provedeno 116 fotometrických měření jasnosti celkem 14 různých komet.
03.06.2025
Fotometrie eruptivních hvězd patří mezi stěžejní pozorovací projekty probíhající na hvězdárně ve Valašském Meziříčí od roku 2015. Kromě vlastních projektů se také zapojujeme do mezinárodních kampaní, jejichž výsledky přináší postupné rozluštění záhad fungování eruptivních hvězd.
Prof. RNDr. Petr Heinzel, DrSc. se na nás obrátil s prosbou na pořízení fotometrie tří eruptivních hvězd - TIC 125421413, 98751019 a 347695698. V období 9. dubna až 7. května byly tyto hvězdy sledované také družicí TESS v rámci sektoru s pořadovým číslem 91. Cílem této kampaně je ze získaných dat spočítat teplotu erupce a finálně i určit celkovou energii erupce vyzářenou v kontinuu.
09.05.2025
V brzkých ranních hodinách 9. května 2025 (01:55:58 a 01:56:00 UT) byly ze stanic sítě CEMeNt (Central European Meteor Network) zachyceny dva meteory, které se objevily s časovým odstupem pouhých dvou sekund. Oba meteory náležely k meteorickému roji Eta Aquarid. Tento typ události, kdy se více meteorů objeví ve velmi krátkém časovém intervalu a ze stejného roje, označujeme jako meteorický cluster (shluk). Jedná se o důležitý jev, který může naznačovat fragmentaci jednotlivých částic v atmosféře nebo na oběžné dráze, případně hustou strukturu v proudovém vlákně meteorického roje.
06.05.2025
Od 20. 3. 2025 odstartoval druhý odborný program využívající nově instalovaný robotický půlmetrový dalekohled, který je umístěný v západní kopuli hlavní budovy Hvězdárny Valašské Meziříčí, p.o. Prvním odborným programem, který probíhá od března 2025, je pozorování změn jasnosti proměnných hvězd (fotometrie proměnných hvězd), které realizuje odborný pracovník Ladislav Šmelcer, a tím druhým je pozorování komet, jejichž cílem je zjištění jejich jasnosti, tedy diferenciální fotometrie komet. Kromě jasnosti se u komet měří velikost komy a délka ohonu, pokud se u dané komety vyskytuje. V měsících březnu a dubnu bylo provedeno 120 fotometrických měření jasnosti celkem 20 různých komet.
02.07.2025
V prvním prázdninovém týdnu si vám dovoluji nabídnout malé ohlédnutí za činností astronomického kroužku a klubu, které již řadu let působí na naší hvězdárně.
30.06.2025
Stát se vystudovaným astronomem nebo astrofyzikem bylo na počátku vzniku hvězdáren v 50. letech spíše snem než realitou. Veřejný vzdělávací systém tehdy nabízel pouze dvě cesty, jak se k astronomii či astrofyzice přiblížit – ani jedna z nich však nebyla příliš vhodná pro praktickou práci na hvězdárně."
19.05.2025
Naši hvězdárnu navštívil dne 15. 5. 2025 Pavel Gabzdyl, přední popularizátor astronomie a největší fanoušek Měsíce. Mimo to, že nám přednesl krásnou přednášku Kosmická střelnice, jsme ho stihli i vyzpovídat.
13.05.2025
Vznik hvězdárny ve Valašském Meziříčí byl úzce spjat s činností místních amatérských astronomů... . Projekt byl úspěšně dokončen v roce 1955 a stal se výsledkem úsilí, v němž hrála roli také jejich aktivní účast v České astronomické společnosti.
20.02.2025
Hned v prvních dnech roku 2025 jsme dosáhli v rámci projektu velké modernizace Hvězdárny Valašské Meziříčí dalšího významného cíle. Po více než deseti letech můžeme změnit první příčku ve velikosti primárního zrcadla našeho největšího dalekohledu - od počátku roku 2025 patří půlmetrovému zrcadlovému dalekohledu typu Newton.
14.09.2021
Tým astronomů využívající dalekohled ESO/VLT získal dosud nejostřejší a nejpodrobnější záběry planetky Kleopatra. Pozorování vědcům umožnila určit tvar a zpřesnit hmotnost tohoto podivného asteroidu, který svým vzhledem připomíná velkou kost. Výzkum přinesl nové poznatky, které vysvětlují, jak tato planetka a její dva měsíce vznikly.
11.08.2021
Tým astronomů použil dalekohled ESO/VLT v Chile, aby osvětlil povahu planet připomínajících dobře známá tělesa Sluneční soustavy ale obíhajících v planetárním systému kolem nedaleké hvězdy L 98-59. Pozorování přineslo hned několik objevů. Vědcům se podařilo určit, že jedna z planet má poloviční hmotnost než Venuše a je tak nejlehčím tělesem, jaké bylo dosud zaznamenáno metodou měření radiálních rychlostí. Další z planet tohoto systému je pravděpodobně pokryta oceánem. Nalezli také známky možné celkově již páté planety v této soustavě, která by mohla ležet v obyvatelné zóně hvězdy L 98-59.
25.07.2021
Díky radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, se astronomům vůbec poprvé podařilo spolehlivě identifikovat přítomnost zárodečného disku hmoty kolem planety ležící mimo Sluneční soustavu. Pozorování přináší zcela nové informace o procesech, jakými se v mladých hvězdných systémech formují planety a jejich měsíce.
20.07.2021
Astronomové zveřejnili nové snímky nedalekých galaxií, které na těchto působivých záběrech připomínají pestrobarevný kosmický ohňostroj. Fotografie pořízené dalekohledem ESO/VLT zachycují různé části galaxií v odlišných barvách, což astronomům umožňuje odhalit polohu skupin mladých hvězd obklopených ohřátým plynem. Kombinací těchto pozorování s daty pořízenými radioteleskopem ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, by vědci rádi odpověděli na otázku, co nutí oblaky plynu tvořit nové hvězdy.
18.06.2021
Když na konci roku 2019 a na začátku roku 2020 viditelně zeslábla jasná oranžová hvězda Betelgeuse ze známého souhvězdí Orion, byli vědci v rozpacích. Astronomové nyní zveřejnili nové snímky této hvězdy pořízené dalekohledem ESO/VLT na Observatoři Paranal, které dokumentují, jak se její jasnost měnila. Provedený výzkum odhalil, že hvězda byla částečně zakryta oblakem prachu. Podařilo se tak vyřešit záhadu ‚Velkého pohasnutí Betelgeuse‘.