Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme ty typicky vánoční věci trochu podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní » Aktuality AK » V naší Galaxii je 100 miliard obyvatelných planet!

V naší Galaxii je 100 miliard obyvatelných planet!

25.07.2017

Astronomové z University of Auckland prohlásili, že v naší Galaxii ve skutečnosti může existovat kolem 100 miliard obyvatelných planet podobných Zemi. Podstatně více, než předpokládaly dřívější odhady, kdy vědci očekávali asi 17 miliard obyvatelných planet. Protože ve vesmíru existuje přibližně 500 miliard galaxií, znamená to, že v celém vesmíru může existovat odhadem 50 000 000 000 000 000 000 000 (tj. 5×1022) obyvatelných planet.

K dřívějšímu odhadu 17 miliard obyvatelných planet v Mléčné dráze dospěli v lednu letošního roku pracovníci Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, kteří analyzovali data z observatoře Kepler. Tato observatoř v podstatě provádí měření poklesu jasnosti hvězd v okamžiku, kdy před nimi prochází planeta (tzv. tranzity) – ve většině případů se jedná o velké planety. Na základě opakujících se měření můžeme určit oběžnou periodu planety, z které je možné obvykle odvodit její vzdálenost od mateřské hvězdy a odhadnout povrchovou teplotu.

Podle Phila Yocka z University of Auckland pozorovací technika využívaná družicí Kepler je schopná především objevit „planety velikosti Země, které obíhají příliš blízko mateřské hvězdy“, a které jsou proto „obecně teplejší než Země“ (a z tohoto důvodu neobyvatelné).

Technika využívaná na University of Auckland, tzv. gravitační mikročočka, naopak vede k objevu dost velkého počtu Zemi podobných planet, které obíhají v dvojnásobné vzdálenosti Země od Slunce. Výsledkem je soupis planet, které jsou obvykle chladnější než Země. Na základě interpolace mezi oběma soubory astronomové doufají, že mohou mnohem přesněji odhadnout počet obyvatelných planet podobné velikosti jako Země. „Předpokládáme, že počet takovýchto planet je řádově 100 miliard,“ říká Phil Yock.

Gravitační mikročočka je efekt předpověděný Albertem Einsteinem v roce 1936. V zásadě se jedná o to, že světlo vyzařované hvězdou je zakřiveno a zesíleno gravitací hmotného tělesa, což nakonec umožňuje astronomům zjistit, o jak velká tělesa se jedná. Gravitační mikročočky byly použity v nedávné době k detekci planet o velikosti Neptunu či Jupitera a nyní Phil Yock se svými spolupracovníky z University of Auckland hodlají použít tuto metodu k objevování planet velikosti Země. Astronomové předpokládají použití této techniky gravitačních mikročoček při pozorování pomocí několika velkých datekohledů, které se nacházejí v Chile, jižní Africe, Austrálii, na Novém Zélandu, Havaji a v Texasu – a to k potvrzení jejich odhadu 100 miliard obyvatelných planet velikosti Země v Mléčné dráze.

Jestli Mléčná dráha obsahuje 100 miliard obyvatelných planet velikosti Země a pokud existuje v celém vesmíru přibližně 500 miliard galaxií, potom je mimořádně velká šance, že kromě Země existují i další planety obdařené životem. Jestli se nám podaří objevit tyto planety, případně jestli pro nás budou vhodné k osídlení, to zůstává velkou neznámou. Nejbližší pravděpodobně obyvatelnou planetou je Tau Ceti e, která je od nás vzdálena 11,9 světelného roku a nachází se v souhvězdí Velryby. Přesto je pro nás zatím velmi daleko. Doposud nejrychleji se pohybovala kosmická sonda Helios určená k výzkumu Slunce, a to rychlostí 70 km/s (tj. 0,000234 rychlosti světla). Ke hvězdě Tau Ceti by sonda Helios letěla 51 000 roků.

Kosmická sonda Helios se pohybovala tak rychle proto, že se přiblížila do blízkosti Slunce. Jednou z kosmických sond, které opustily Sluneční soustavu, byl Voyager 2. Tato sonda by k planetě Tau Ceti e putovala celých 200 000 roků. I k dosažení blízkých hvězd v rozumném čase 50 až 100 let budeme potřebovat pohonné systémy schopné dosáhnout alespoň 10 % rychlosti světla (které se šíří rychlostí 299 792, 458 km/s). O takových pohonech se již delší dobu uvažuje, avšak ještě dlouho nebudou dostupné.

Zdroj: http://www.physics-astronomy.com/2017/07/astronomers-estimate-100-billion.html

autor: František Martinek


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz