Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

09.10.2017
Příběh Země

Chemické složení meziplanetární hmoty odhaluje tajemství vzniku života. Klíčem k jeho poznání může být také spektroskopie meteorů!
 
Sluneční soustavu netvoří jen osm planet, přes 180 měsíců, 200 velkých a miliony malých asteroidů a možná až 1012 komet, ale také spousta malých těles pohybujících se mezi planetami po nestabilních drahách. Souhrnně jsou nazvána meziplanetární hmotou. Meziplanetární hmota vstupující do atmosféry naší planety ve většině případů zanikne a jediným projevem této události zůstává tzv. meteor. V omezeném počtu případů je těleso dostatečně velké, aby dopadlo až na povrch jako meteorit a mohlo být podrobeno chemické analýze.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování Slunce 2016

Pozorování Slunce 2016

Právě procházíme 24. cyklem sluneční aktivity, jako jeho začátek se uvádí leden 2008, kdy byla pozorována první aktivní oblast tohoto cyklu. Tak jako u jiných cyklů sluneční aktivity i v tomto byla pozorována dvě maxima. Primární maximum nastalo v roce 2012 a sekundární v březnu roku 2014. V roce 2016 sluneční aktivita silně klesla. V celkem 32 dnech se Slunce vyskytovalo úplně bez aktivních oblastí pozorovatelných ve fotosféře. Předpokládaný konec cyklu by měl nastat v roce 2019.

Již třetím rokem pozorujeme simultánně na pěti dalekohledech (dva synoptické s filtry H-alfa a CaII K a tři detailní na pozorování fotosféry a chromosféry též s filtry H-alfa a CaII K). Testy na zmodernizovaném protuberančním koronografu stále probíhají, v roce 2017 bychom jej měli provozovat již v běžném provozu.

Celkem bylo v průběhu 94 jasných dnů pozorováno 73 aktivních oblastí, z toho 63 oblastí ve spektrální čáře H-alfa, 66 ve spektrální čáře CaII K a 49 oblastí ve fotosféře. Zároveň se podařilo pozorovat 66 dnů celý sluneční disk v čáře Ca II K a 63 dnů v H-alfa. V případě příznivého počasí probíhalo pozorování slunečního disku po celý den.

Když nepočítáme data z erupcí, která jsou uchovávána v plném rozsahu, je uloženo za loňský rok v archivu
4 240 snímků. Snímky ze synoptických dalekohledů jsou k dispozici ve veřejném archivu (CaII K, H-alfa) a jsou postupně doplňovány.

V roce 2016 se nám podařilo napozorovat jen 13 erupcí, z toho pouze jedna ve spektrální čáře Ca II K. Ostatní erupce byly pozorované spektrální čáře H-alfa. Nejmohutnější pozorovanou erupcí byla 7. srpna erupce v oblasti NOAA 12572 o mohutnosti C8.5 v 15:09 UT. Nejčastější příčinou snímání erupce pouze v jedné spektrální čáře (obvykle H-alfa) byly špatné pozorovací podmínky.

UKÁZKY POZOROVÁNÍ V ROCE 2016 aneb CO SE POVEDLO

Tranzit Merkuru

Dne 9. 5. 2016 nastal na naší části planety výjimečný úkaz - přechod planety Merkur přes sluneční disk. Merkur má svou dráhu skloněnou oproti ekliptice asi o 7°. Jednou za čas se dostane Merkur mezi Slunce a Zemi (v bodech, kde se kružnice ekliptiky a dráhy Merkuru kříží) a nám se tím naskytne jedinečná příležitost pozorovat Merkur jako malý kotouček přecházející přes sluneční kotouč. Tranzit začal prvním kontaktem Merkuru s okrajem Slunce ve 11:12 UT a skončil posledním kontaktem v 18:42 UT (našeho času tedy ve 20:42 hodin). V České Republice úkaz končil až po západu Slunce. Počasí bohužel nevyšlo přesně podle představ a pozorování ovlivnila proměnlivá oblačnost.

Nižší chromosféra - CaII K
(snímky od 11:25 UT do 16:57 UT)

Chromosféra - H-alfa
(snímky od 11:12 UT do 16:46 UT)

Nižší chromosféra detail - CaII K
(snímky od 12:31 UT do 16:57 UT)

Erupce a protuberance u erupcí

Erupce jsou náhlá zjasnění v chromosféře (výjimečně i ve fotosféře), která se objevují ve většině případů v aktivních oblastech. Můžeme ji pozorovat ve více spektrálních čarách, nejvýraznější je v čáře vodíku H-alfa. Její mohutnost se posuzuje podle vyzářeného toku měkkého rentgenového záření.

Někdy se v oblasti výskytu erupce objeví i aktivní protuberance. Protuberance se obvykle začne zvedat až po vyvrcholení samotné erupce. Všechna následující videa ukazují protuberanci spojenou s erupcí a na dvou videích můžete vidět i erupci samotnou.

Erupce s následným filamentem v oblasti NOAA 12565 - erupce o mohutnosti C7.2 v 11:19 UT dne 21. 7. 2016. Erupce s protuberancí v oblasti
NOAA 12572 - erupce o mohutnosti C2.8 v 08:44 UT dne 8. 8. 2016.
Protuberance u aktivní oblasti
NOAA 12573 dne 8. 8. 2016
(erupce spojená s protuberancí - mohutnost: C5.6 v 10:44 UT)

Protuberance

Jako protuberance označujeme oblaka hustšího a chladnějšího (převážně vodíkového) plazmatu, v porovnání s okolním prostředím koróny, která se nachází v chromosféře a spodní koróně. Jsou pozorovatelné nad okrajem slunečního disku jako jasný útvar (pozorujeme ho při průmětu na oblohu v emisi). Obecně dělíme protuberance na aktivní a klidné, rozdíl mezi nimi je zejména v životnosti a spektru.

Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 2. 4. 2016
v 07:14 UT.
Protuberance na západním okraji slunečního disku dne 4. 4. 2016
v 07:55 UT.
Protuberance na východním okraji slunečního disku dne 26. 4. 2016
v 08:00 UT.

Filamenty

Filament je termín označující protuberanci, která je pozorovatelná na slunečním disku a jeví se jako tmavý "hadovitý" útvar (na pozadí teplejší chromosféry jej pozorujeme v absorpci). První dva filamenty patří k aktivní oblasti, filament na třetím snímku k žádné oblasti nepatří.

Filament ze dne 5. 2. 2016 ve 14:40 UT. Filament ze dne 17. 3. 2016 v 09:55 UT. Filament ze dne 15. 4. 2016 v 08:17 UT.

Slunce beze skvrn

Od 29. června do 5. července 2016 se na Slunci nevyskytovala žádná aktivní oblast. Vzhledem k tomu, že všechny tyto dny byly jasné, máme z tohoto období pouze celkové snímky Slunce. Situace se zlepšila
6. července s oblastmi NOAA 12559 a 12560. Obě oblasti se však nevyvíjely a brzy zanikly. Slunce během roku 2016 bylo beze skvrn celkem 32 dní. Vzhledem k tomu, že jsme již 2 roky po maximu, bude dní přibývat.

1. 7. 2016 v 07:12 UT 1. 7. 2016 v 07:02 UT

TOP SNÍMKY 2016

A na závěr stručného přehledu ukázka nejvydařenějších snímků aneb jak by to mohlo vypadat, kdyby byly pozorovací podmínky stále příznivé.

NOAA 12591ve fotosféře:
11. 9. 2016 v 10:12 UT.
NOAA 12589  ve spektrální
čáře CaII K, chromosféra:
 11. 9. 2016 v 08:57 UT.
NOAA 12526 ve spektrální
čáře H-alfa, chromosféra:
27. 3. 2016 v 09:32 UT.

Naši pozorovatelé v roce 2016

- externí pozorovatelé: Šimon Baško, Jáchym Bulek, Zlatica Kalužná
- zaměstanci: Martina Exnerová, Sylvie Gorková, Naděžda Lenžová, Jiří Srba

 

Přehledová tabulka pozorování mezi lety 2010 - 2016

  2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016
pozorovacích dní  24 41 85 125 148 119 94
pozorovacích dní na synoptických d.- fotosféra 63 6 36  - 68 20 -
pozorovacích dní na synoptických d.- H-alfa  - 1 17 56 74 77 63
pozorovacích dní na synoptických d.- Ca II K - - - 59 65 79 66
pozorovacích dní v detailech-fotosféra - - 6 8 78 23 49
pozorovacích dní v detailech - H-alfa 26 40 77
94
121 115 67
pozorovacích dní v detailech - Ca II K - - - 49 75 89 46
počet erupcí 2 14 42 38 72 64 13
počet erupcí alespoň 2 dalekohledy - - - 3 10 31 5

Přehledy napozorovaných oblastí

 Další informace a odkazy na články o pozorování Slunce v roce 2016:

Články mimo jiné obsahují i malou fotogalerii vydařených snímků z daného měsíce a přehled zajímavých pozorování.

 

autor: Martina Exnerová


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz