Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


02.05.2018
Za tajemstvím padajících hvězd: Jasný bolid nad jižním Maďarskem

Cokoliv se šustne nad obzorem, o tom čeští astronomové dobře vědí. A nezáleží na tom, že tentokrát proťal zářící objekt oblohu nad hranicí Maďarska a Chorvatska. Pomocí dálkové radarové detekce, pozorování pomocí monitorů náhlých ionosférických poruch, kamerových systémů a velmi kvalitních spektrografů lze odhalit tajemství jasného objektu za hranicemi České republiky.

27.03.2018
Krteček letí znovu do vesmíru

V sobotu 24. března patřila hvězdárna opět rodinám s dětmi. Po únorové „Procházce sluneční soustavou“ jsme si pro ně tentokrát připravili program s názvem Krteček letí znovu do vesmíru. Krtek se poprvé vydal do vesmíru se svým velkým kamarádem - americkým astronautem Andrew Feustelem - v roce 2011, kdy na oběžné dráze Země strávili společně 16 dní. Ve středu 21. března se vypravili do vesmíru podruhé. Odletěli z kosmodromu Bajkonur v ruské raketě Sojuz k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Jejich mise bude tentokrát trvat skoro půl roku a krtkův kamarád Andrew bude dokonce 3 měsíce velitelem celé stanice.  

06.03.2018
Zastavení ministra kultury na valašskomeziříčské hvězdárně

Včera odpoledne 5. března 2018 ředitel hvězdárny Ing. Libor Lenža doslova a do písmene „kosmickou rychlostí“ představil ministru kultury PhDr. Iljovi Šmídovi naši valašskomeziříčskou hvězdárnu.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - září 2017

Pozorování proměnných hvězd - září 2017

V noci z 21. – 22. června 2017 pozoroval Ladislav Červinka z Mladé Boleslavi pole s proměnnou hvězdou V0413 Ser, když došlo v její blízkosti u hvězdy TYC 5112-252-1 ke zjasnění. Obrátil se na mě s dotazem, zda vzhled světelné křivky zjasnění odpovídá možné erupci. Jak můžete vidět na obrázku 1, vzhled světelné křivky skutečně odpovídá erupci, tedy s rychlou počáteční vzestupnou fází a postupným poklesem zpět na původní úroveň jasnosti. 


Obrázek 1: Světelná křivka erupce TYC 5112-252-1 ze dne 21. června 2017. Maximum jasnosti nastalo ve 22h46m UT. Vzestup do maxima trval 6 minut, sestup pak necelou hodinu a půl, což tuto erupci řadí mezi poměrně dlouhé. Amplituda zjasnění v clear (tedy bez filtru) byla necelé tři desetiny magnitudy.

 

Začal jsem se o tento objekt více zajímat a prohledal dostupnou literaturu. Dostupné informace naznačují, že by se mohlo jednat o nový zákrytový systém s erupční aktivitou.
Hvězda TYC 5112-252-1 je vedena k seznamu VSX jako proměnná hvězda s periodou 0,976936 dne, ale bez určeného základního minima. Zároveň je vedená jako rentgenový zdroj z pozorování družice ROSAT pod označením 1RXS J 183450,3-004310, což je další důležitá informace, že se může jednat o aktivní systém. V roce 2013 byla zveřejněna práce polských astronomů M. Kiraga a K. Stepiena, kteří se zabývali ztotožněním rentgenových zdrojů z družice ROSAT s optickými protějšky z fotometrické přehlídky ASAS. Celkem se jim podařilo identifikovat 307 objektů a jedním z nich je i TYC 5112-252-1. Pokud k těmto informacím dodáme, že barevný index B-V je 1,14 (jedná se o barevný index neopravený o mezihvězdné zčervenání) vychází nám, že by se mohlo jednat o dvojhvězdný systém, který se skládá z chladných červených trpaslíků, podobně jako například námi studovaný systém GJ 3236 Cas.
Koronálně-chromosférická aktivita je běžná u chladných hvězd, které mají rozsáhlou konvektivní oblast pod fotosférou (Wilson 1963, Pallavicini 1981). Všudypřítomnost tohoto jevu najdeme i v teoretických úvahách, kdy konvektivní oblasti jsou posilovány rychlou rotací a tento mechanismus dynama zesiluje i slabé magnetické pole. Magnetické pole je  s největší pravděpodobností generováno na rozhraní konvektivní a radiační oblasti. Pozorování i teorie ukazují, že úroveň hvězdné aktivity závisí na vnitřní struktuře hvězdy a rychlosti rotace (Durney a Latour 1978, Noyes 1984). Zejména rychle rotující chladné hvězdy vykazují vysokou úroveň aktivity díky silným magnetickým polím na povrchu. Jak ukazují pozorování chladných hvězd, přítomnost hvězdných skvrn je možné odhalit fotometrickým měřením, kdy dochází ke změnám jasnosti hvězdy vlivem rotace. Aktivní hvězdy umožňují detekci této hvězdné rotace, která je rozhodujícím parametrem pro analýzu úrovně aktivity. Je také závislá i na parametrech hvězdy, jako je hmotnost, vývojové stadium nebo chemické složení.
V současné době máme poměrně dost pozorování do fázové křivky a potvrzené další zjasnění z 15. srpna. Fázová křivka vypadá zajímavě i z jiného důvodu (viz Obrázek 3). Kromě pozorovaných zákrytů se zdá, že i v jiných fázích se projevují změny svítivosti. Ty by mohly být způsobeny přítomností hvězdných skvrn ve fotosféře. Navíc se zdá, že orbitální perioda by mohla být spíš dvojnásobná, tedy 1,953872 dne.
Vzhledem k tomu, že tento objekt má nízkou deklinaci, viditelnost v našich zeměpisných šířkách je poměrně omezená, je vhodné se tomuto objektu v následujícím období věnovat co nejčastěji. Mapku s polohou hvězdy a vhodné srovnávací hvězdy najdete na Obrázku 4. 

Obrázek 2: Vyobrazení polohy TYC 5112-252-1 Ser rentgenových zdrojů z katalogu družice ROSAT

 


Obrázek 3:  Fázová křivka TYC 5112-252-1 z dat pořízených v období 21. 6. – 24. 8. 2017. Šedé body odpovídají fotometrii Ladislava Červinky z Mladé Boleslavi (clear, zobrazena je i erupce z 21. 6. 2017), červené a zelené fotometrii Martina Maška s dalekohledem FRAM (filtr R a V) a modré fotometrii Ladislava Šmelcera z Valašského Meziříčí (filtr B). Právě ze zkušeností s pozorováním GJ 3236 Cas předpokládáme, že ve filtru B, tedy krátkovlnné oblasti, by mělo být pozorováno erupcí nejvíce. Vzhledem k tomu, že objekt je poměrně jasný, není vyloučené, že se nám podaří získat i spektroskopická data. Druhá erupce byla zaznamenána 15. 8. 2017 ve filtru B během primárního minima

Obrázek 4:  Okolí proměnné hvězdy TYC 5112-252-1 Ser a označení vhodné srovnávací hvězdy s barevným indexem 0,91.
 

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz
Jak chráníme Vaše osobní údaje