Hvězdárna Valašské Meziříčí
www.astrovm.cz
   


Logo veřejné zakázky a poptávky

11.12.2017
Zvyky a symboly Vánoc na hvězdárně

Poslední měsíc v roce patřil na hvězdárně nejmenším návštěvníkům. Připravili jsme pro ně program o Vánocích, ve kterém jsme ty typicky vánoční věci trochu podrobněji prozkoumali.

11.11.2017
Ohlédnutí za Týdnem vědy a techniky Akademie věd ČR 2017

Za největším vědeckým festivalem v České republice můžeme udělat pomyslnou tečku. Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. se stala již po druhé spolupracující organizací Akademie věd ČR v rámci akce s názvem Týden vědy a techniky Akademie věd ČR.   Festival vědy a techniky se odehrával od pondělí 6. 11. 2017 do soboty 11. 11. 2017. Jak probíhal týden zasvěcený vědě a technice na hvězdárně ve Valašském Meziříčí? V celém areálu hvězdárny bylo náležitě rušno. Na hvězdárnu zavítalo 995 návštěvníků.

10.10.2017
NOC VĚDCŮ 2017

V pátek 6. října se Hvězdárna Valašské Meziříčí opět připojila k celoevropské akci pořádané každoročně pod názvem NOC VĚDCŮ. Tématem letošního ročníku byla MOBILITA.

Přihlašte se k odběru aktualit AKA, novinek z hvězdárny a akcí:

Více informací o zasílání novinek

Nacházíte se: Úvodní stránka » Odborná činnost » Výsledky pozorování » Pozorování proměnných hvězd - září 2017

Pozorování proměnných hvězd - září 2017

V noci z 21. – 22. června 2017 pozoroval Ladislav Červinka z Mladé Boleslavi pole s proměnnou hvězdou V0413 Ser, když došlo v její blízkosti u hvězdy TYC 5112-252-1 ke zjasnění. Obrátil se na mě s dotazem, zda vzhled světelné křivky zjasnění odpovídá možné erupci. Jak můžete vidět na obrázku 1, vzhled světelné křivky skutečně odpovídá erupci, tedy s rychlou počáteční vzestupnou fází a postupným poklesem zpět na původní úroveň jasnosti. 


Obrázek 1: Světelná křivka erupce TYC 5112-252-1 ze dne 21. června 2017. Maximum jasnosti nastalo ve 22h46m UT. Vzestup do maxima trval 6 minut, sestup pak necelou hodinu a půl, což tuto erupci řadí mezi poměrně dlouhé. Amplituda zjasnění v clear (tedy bez filtru) byla necelé tři desetiny magnitudy.

 

Začal jsem se o tento objekt více zajímat a prohledal dostupnou literaturu. Dostupné informace naznačují, že by se mohlo jednat o nový zákrytový systém s erupční aktivitou.
Hvězda TYC 5112-252-1 je vedena k seznamu VSX jako proměnná hvězda s periodou 0,976936 dne, ale bez určeného základního minima. Zároveň je vedená jako rentgenový zdroj z pozorování družice ROSAT pod označením 1RXS J 183450,3-004310, což je další důležitá informace, že se může jednat o aktivní systém. V roce 2013 byla zveřejněna práce polských astronomů M. Kiraga a K. Stepiena, kteří se zabývali ztotožněním rentgenových zdrojů z družice ROSAT s optickými protějšky z fotometrické přehlídky ASAS. Celkem se jim podařilo identifikovat 307 objektů a jedním z nich je i TYC 5112-252-1. Pokud k těmto informacím dodáme, že barevný index B-V je 1,14 (jedná se o barevný index neopravený o mezihvězdné zčervenání) vychází nám, že by se mohlo jednat o dvojhvězdný systém, který se skládá z chladných červených trpaslíků, podobně jako například námi studovaný systém GJ 3236 Cas.
Koronálně-chromosférická aktivita je běžná u chladných hvězd, které mají rozsáhlou konvektivní oblast pod fotosférou (Wilson 1963, Pallavicini 1981). Všudypřítomnost tohoto jevu najdeme i v teoretických úvahách, kdy konvektivní oblasti jsou posilovány rychlou rotací a tento mechanismus dynama zesiluje i slabé magnetické pole. Magnetické pole je  s největší pravděpodobností generováno na rozhraní konvektivní a radiační oblasti. Pozorování i teorie ukazují, že úroveň hvězdné aktivity závisí na vnitřní struktuře hvězdy a rychlosti rotace (Durney a Latour 1978, Noyes 1984). Zejména rychle rotující chladné hvězdy vykazují vysokou úroveň aktivity díky silným magnetickým polím na povrchu. Jak ukazují pozorování chladných hvězd, přítomnost hvězdných skvrn je možné odhalit fotometrickým měřením, kdy dochází ke změnám jasnosti hvězdy vlivem rotace. Aktivní hvězdy umožňují detekci této hvězdné rotace, která je rozhodujícím parametrem pro analýzu úrovně aktivity. Je také závislá i na parametrech hvězdy, jako je hmotnost, vývojové stadium nebo chemické složení.
V současné době máme poměrně dost pozorování do fázové křivky a potvrzené další zjasnění z 15. srpna. Fázová křivka vypadá zajímavě i z jiného důvodu (viz Obrázek 3). Kromě pozorovaných zákrytů se zdá, že i v jiných fázích se projevují změny svítivosti. Ty by mohly být způsobeny přítomností hvězdných skvrn ve fotosféře. Navíc se zdá, že orbitální perioda by mohla být spíš dvojnásobná, tedy 1,953872 dne.
Vzhledem k tomu, že tento objekt má nízkou deklinaci, viditelnost v našich zeměpisných šířkách je poměrně omezená, je vhodné se tomuto objektu v následujícím období věnovat co nejčastěji. Mapku s polohou hvězdy a vhodné srovnávací hvězdy najdete na Obrázku 4. 

Obrázek 2: Vyobrazení polohy TYC 5112-252-1 Ser rentgenových zdrojů z katalogu družice ROSAT

 


Obrázek 3:  Fázová křivka TYC 5112-252-1 z dat pořízených v období 21. 6. – 24. 8. 2017. Šedé body odpovídají fotometrii Ladislava Červinky z Mladé Boleslavi (clear, zobrazena je i erupce z 21. 6. 2017), červené a zelené fotometrii Martina Maška s dalekohledem FRAM (filtr R a V) a modré fotometrii Ladislava Šmelcera z Valašského Meziříčí (filtr B). Právě ze zkušeností s pozorováním GJ 3236 Cas předpokládáme, že ve filtru B, tedy krátkovlnné oblasti, by mělo být pozorováno erupcí nejvíce. Vzhledem k tomu, že objekt je poměrně jasný, není vyloučené, že se nám podaří získat i spektroskopická data. Druhá erupce byla zaznamenána 15. 8. 2017 ve filtru B během primárního minima

Obrázek 4:  Okolí proměnné hvězdy TYC 5112-252-1 Ser a označení vhodné srovnávací hvězdy s barevným indexem 0,91.
 

autor: Ladislav Šmelcer


   
Tato stránka je vytištěna z webu www.astrovm.cz
Těšíme se na Vaši návštěvu.
WebArchiv Hvězdárna Valašské Meziříčí, příspěvková organizace, Vsetínská 78, 757 01 Valašské Meziříčí
Příspěvková organizace Zlínského kraje. Telefon: 571 611 928, E-mail: info@astrovm.cz, Vyrobil: WebConsult.cz